Pokud se v těchto dnech chystáte procházet po Strossmayerově náměstí nebo přes tuhle frekventovanou křižovatku Prahy 7 budete projíždět tramvají, patrně vás zde zaujme několik zajímavostí. Tou určitě na nepřipravené oko nejzvláštněji působící jsou bezpochyby kořenové cesty, které tu pracovníci Technické správy komunikací (TSK) čerstvě začínají budovat.
„Stromořadí na zdejším náměstí se ocitlo na hranici své životnosti a bez našeho zásahu by za pár let stromy začaly nenávratně dožívat. Pokud ale mají stromy nadále fungovat jako součást modrozelené infastruktury hlavního města, pak se podmínky pro růst dřevin musí zásadně změnit!“ říká pro deník Metro mluvčí TSK Barbora Lišková s tím, že dělníci započali své dílo v pondělí. Hotovo má být zhruba za šest týdnů.
Málo místa, ale také stability
Aktuální stav některých stromů je na takzvaném Strossu už na první pohled špatný. Jak mohou vidět i čtenáři Metra na přiložených fotografiích, dosadby, které se zde v minulosti prováděly, se ujímaly jen s omezenými úspěchy. Proto se lidé z TSK rozhodli dát dřeviny pryč a začít zcela nanovo.
Životodárné kořenové cesty v pražských ulicích jsou podle zástupců TSK více než revoluční. Nově vzniknou i na „Strossmayeráku“.
„Stromům chybí prokořenitelný prostor, půdní vzduch, a hlavně voda, které je ale v prostoru při každém dešti dostatek, avšak častěji než u stromů je mnohem rychlejší cestou odváděna odtokovým žlábkem do kanalizace. Na všechny tyto problémy cílí i naše stavební úpravy,“ dodává pro Metro Lišková.
Sítě nemají mít přednost
Ve výsadbovém pásu pod budoucími stromy chtějí odborníci z TSK vytvořit dostatečný prokořenitelný prostor se značnou kapacitou pro dešťovou vodu a dostatkem půdního vzduchu.
Stromy na náměstí v Praze 7 mají nejlepší léta za sebou.
„Odtokový žlábek bude proměněn na nátokový a bude přivádět ke každému stromu vodu z celé pochozí plochy náměstí. Tento postup současně umožňuje velmi hospodárné nakládání s dešťovou vodou,“ vysvětluje pro Metro Lišková s tím, že nové, rychle rostoucí stromy tak budou mít vytvořeny všechny základní podmínky pro dlouhodobou prosperitu na svém stanovišti.
„Na konci stavebních prací bude celý systém opět zakryt dlažbou a všechny procesy budou probíhat skrytě, aniž by způsobovaly jakákoli omezení v prostoru náměstí,“ popisuje Lišková.
Technologické postupy vycházejí ze závazných standardů stromořadí a hospodaření s dešťovou vodou.
Až do třetího patra
Nově vysazené stromořadí navrátí Strossmayerovu náměstí také jeho původní historický ráz. Dosavadní krátkověké nízké akáty totiž zastoupí o poznání sošnější břestovec Juliin, díky němuž naváže charakter prostoru na svou podobu mezi čtyřicátými a osmdesátými lety, kdy zde stromy dorůstaly až do třetího patra okolních domů. „Průhled na kostel sv. Antonína Paduánského přitom zůstane zachován,“ upozorňuje Lišková.
Stromy padaly na auta
V současnosti zaváděné technologie jsou novou výzvou nejen v našich podmínkách, ale prakticky po celém světě. Životodárné kořenové cesty v pražských ulicích jsou podle zástupců TSK více než revoluční. Poslední desítky let se totiž stromy v Praze vysazovaly takzvaně na prasáka, a to nejen v Praze 3. Popadla se sazenice, vykopalo se sotva dvacet čísel do hloubky, do té se strčil kořenový bal, zahrabalo se to – a to bylo v podstatě vše. „Zhutnělá zemina je v těchto podmínkách utemovaná na beton. Blbě se to vykopává, dřeviny nemají kam kořenit,“ uvedla dříve pro Metro vedoucí oddělení správy zeleně TSK Laura Kopecká.
„Podivné výkopy mají smysl,“ říká odbornice Kopecká.
Podobné výkopy chodníků, jaké jsou k vidění na Strossmayerově náměstí, bylo možné v minulosti spatřit třeba v Baranově ulici, ale i v ulicích Krkonošská, Anny Letenské, Budečská, Čerchovská, Náprstkova, Truhlářská, Korunní a mnoha dalších. V Krkonošské, kde si deník Metro prohlížel výkopy loni, dokonce lidem padávaly na auta velké shnilé hrušky.
