Zaručený recept na vítězství

Televize a školský dějepis nás učí, že žili byli zlí Němci, nacisti a jejich loutkové státy, a proti nim stáli neochvějní Spojenci, porobený lid v hnutí odporu, všude samý odbojář a partyzán.

Spojenci se nedali, tlačili Němce ze všech stran, házeli z nebe udatné parašutisty, domorodci neúnavně sabotovali řišské válečné úsilí zevnitř a dopadlo to, jak to dopadnout muselo.

Vyhráli jsme !

Popravdě řečeno to bylo celé složitější, ale koho to po 80 letech zajímá. Válkou zmítaného našince pohlcuje žhavá současnost, čili bude ochoten se zabývat jen tím, co je z těch dávných dob aktuální.

Jak to bylo s těmi německými maňásky ?

Itálie byla německý spojenec č.1, fašistický Duce Mussolini byl Hitlerův vzor. Záhy po vylodění Spojenců na Sicílii v červenci 1943 ho svrhla Nejvyšší fašistická rada. To opravdu nebyli žádní odbojáří, ale Mussoliniho staří kamarádi a příbuzní. Došlo jim, že sázka na Německo nevyjde a přesedlali.

Rumunsko válčilo po celou válku Německu po boku, ale když překročili Sověti hranice, svrhnul král Michal Antonescův režim a Rumuni změnili stranu. Král obdržel od Stalina Řád vítězství.

Maďarský regent Horthy pod dojmem rumunského puče zkusil to samé, vyměnil proněmeckou vládu za proti- , a vysloužil si tak aspoň klidnou penzi v Portugalsku.

Finsko bylo do roku 1944 spojencem Německa, než se karta obrátila a národní hrdina generál Mannerheim Němce ze zěmě vyhnal. Také Finsko válku neprohrálo.

Neutrální Švédsko, Švýcarsko a Španělsko v zájmu svého zisku ani nemuseli měnit vlajku, aby na válce vydělali. Když se dva perou, třetí se směje. 

Taková byla doba.

Kdo chce vyhrát za každou cenu, musí nakonec jenom jedno :Přidat se včas k vítězi.