Přímá linka Brno–Thajsko už funguje a do brněnského letiště v Tuřanech ročně míří investice za vyšší desítky milionů korun. „Chceme tu mít i velké hangáry pro soukromé tryskáče,“ říká za vlastníka, kterým je společnost Accolade, její šéf Milan Kratina.

Ještě před pár lety by to působilo jako další variace na věčné a hořké vtípky o brněnském metru. Dnes je z toho realita. Na prosincové slavnostní otevření přímé linky z Tuřan na thajský Phúket zavítal ostatně i ministr dopravy Martin Kupka.

„Ukazuje se, že jako společnost bohatneme a cestovní kanceláře věří, že se najde dostatek Moraváků, kteří na Phúket budou chtít z Brna odletět. A skutečně se to děje. Už to vidíme i na číslech,“ říká Milan Kratina.

Šéf investorské skupiny Accolade, které brněnské letiště patří, si tím mohl odškrtnout jeden z důležitých bodů v plánu, jenž pro Tuřany vymysleli.

„Z Brna se kromě Evropy lítá samozřejmě i do Turecka, Egypta, Tuniska. Ale Dálný východ je něco, co tu dřív nebylo. Je to skok dopředu,“ přiznává ohledně linky, na niž Čedok nasazuje Boeing  787—9 Dreamliner a kterou zajišťuje italská letecká společnost Neos.

„Vytížení linky je hezké. Také s tím byla spojena spousta investic,“ dodává Kratina.

Z Accolade se v průběhu let stal významný tuzemský hráč. A totéž Kratina s byznysovým partnerem Zdeňkem Šoustalem plánují i pro letiště v druhém největším městě v zemi.

„Bavíme se o investicích v řádu vyšších desítek milionů korun ročně. Jen rozšíření střední stojánky (stání letadel u odbavovací budovy, pozn. redakce) vyjde na 35 milionů, v poslední době jsme například koupili pozemní zdroj pro dodávku elektrické energie, vzduchový startér pro spouštění motorů letadel nebo odmrazovací vozidlo,“ říká Kratina.

A v odlehčeném duchu dodává: „Taky jsme koupili dvoje nástupní schody, kluci by chtěli všechno automatické a já jim říkám, že jsem nedávno přistál ve světovém hubu ve Frankfurtu a chlapík tam se schody normálně přišel, tak proč my máme mít v Brně všechno automatické?“

Milan Kratina Accolade
Milan Kratina, CEO Accolade. Foto Michael Tomeš

I tato anekdotická příhoda ale ilustruje, že to s Tuřany myslí vážně. Že jsou připraveni investovat.

„Lidi si často neuvědomují, jak velkým úspěchem v rámci evropského srovnání je, že brněnské letiště daňoví poplatníci vůbec nemusejí dotovat,“ říká Kratina, podle Forbesu 24. nejbohatší Čech s odhadovaným majetkem 18,6 miliardy korun. „Odpracovaly si to tři rodiny předchozích provozovatelů a my v tom pokračujeme,“ dodává.

Základem podnikání Accolade jsou investice do průmyslových objektů, v Tuřanech se byznysu pro statisíce lidí dotýkají jinak. A vidí, že cestovní ruch si vede skvěle.

„Poptávka po létání k moři se vůbec nesnížila, naopak. U dovolenkářů cítíme dramatický nárůst i ve srovnání s předcovidovými roky, u nás je to o přibližně padesát procent navíc oproti roku 2019,“ říká Kratina.

Proč se to děje? „Máme dvě teorie. První je, že jde o společenský status, že letět k moři je tak trochu povinnost a součást životního stylu, to už si neodepřeme,“ začíná Kratina. „Druhá teorie zní, že týden na Krétě, v Antalyi nebo v Egyptě je už dnes vlastně levnější než týden v České republice.“

A také kromě Prahy cestující míří třeba i na letiště do Českých Budějovic, Pardubic nebo Karlových Varů. Brno chce být v této společnosti co nejsilnější dvojkou právě za Letištěm Václava Havla. Že si ale Praha hraje svoji zcela jinou ligu, Kratina nijak nerozporuje.

„Všude máte hubová a regionální letiště. Věřím, že se Praha zvedne, že bude mít brzy desítky linek do Asie a Spojených států, pro Česko by to bylo skvělé,“ říká Kratina.

„My samozřejmě jednáme i s lowcosty, šance je, ale je to složité. A pak máte cestovky, kterým se snažíme vytvořit takové podmínky, aby to pro ně i pro cestující bylo maximálně komfortní,“ dodává.

Linka na Phúket ukazuje, že v tomto směru se jak fantazii, tak byznysu meze nekladnou. Zároveň Kratina přiznává, že letiště zacílené na dovolenkáře, které jen zhruba šest měsíců v roce obsluhuje zákazníky naplno, má svá provozní specifika.

„Najdete jen málo regionálních letišť s reálným celoročním provozem, třeba Dortmund. Jsou tu zimní regionální letiště jako Innsbruck, Brno má zase aktivitu od května do října,“ popisuje.

„Security a letištní provoz samozřejmě musíte mít celý rok ve stejné kvalitě, to brigádníky nahnat nelze. U doprovodných služeb není udržení kvality snadné, ale věřím, že se to hodně zlepšilo a pořád zlepšuje,“ dodává.

Změnit tuřanské letiště na celoroční by mohly případné nové linky od společností kralujících evropskému lowcostovému létání. Ryanair, WizzAir, Easy Jet mají ale své základny jinde. Lidé z Moravy a Slezska aktuálně často více než Prahu využívají trojúhelník Vídeň, Bratislava, Katovice.
„O linky s Vídní nebo Bratislavou ale vůbec nesoutěžíme,“ říká Kratina.

Jde totiž o hlavní města daných zemí – a tím pádem také o hubová letiště.

„Kdybychom měli hotovou dálnici nebo rychlovlak do Rakouska, přejmenovali bychom se na Vídeň Sever a to by byla pecka,“ říká Kratina vážně. „Mohli bychom pak být něco jako Luton pro Vídeň,“ připomíná, že lutonské letiště obsluhuje Londýn, i když je to do centra britské metropole odsud klidně dvě hodiny.

Zanedbání tuzemské infrastruktury tak má své následky i v tomto ohledu. Jiným často zmiňovaným českým specifikem, které podle expertů brzdí rozvoj země, je zase mimořádně vysoký počet územněsprávních celků.

I tady nabízí Kratina příklad.

„Hodně o tom mluvil Vašek Řehor, bývalý ředitel Letiště Praha. Že má smysl propagovat pouze Prahu, protože ani Česká republika samotná není tak známá jako Praha, takže Český Krumlov je Praha, Karlovy Vary jsou Praha. Protože dvouhodinová dojezdová vzdálenost je v pohodě, to je pro Ameriku nebo pro Asii nic,“ začíná Kratina. „Náš úkol je, jak prodat Brno a Moravu.“

V takové dojezdové vzdálenosti se totiž od Tuřan nachází hned pět památek UNESCO. Santiniho veledílo na Zelené hoře, Lednicko-valtický areál, Vila Tugendhat, sloup Nejsvětější Trojice v centru Olomouce i kroměřížský Arcibiskupský zámek a Květná zahrada.

Tedy památky, které spravují Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Brno, Olomoucký a Zlínský kraj.

„Musela by se najít reálná shoda mezi všemi, aby se vytvořil budget zajímavý pro aerolinky, aby sem chtěly dát novou linku. A dosáhnout shody v takovém počtu zúčastněných je složité,“ líčí Kratina.

„Ryanair nám vždycky říká: Nepochybujeme, že Brňáci chtějí létat do Barcelony, ale proč by lidi z Barcelony měli létat na Moravu? Proto nám linku zatím nechtějí dát. Musíme společně zařídit, aby Morava byla atraktivním cílem,“ dodává.

A zároveň musí letiště dál rozvíjet.

„Také bychom tu chtěli dělat opravy velkých letadel a postavit velké soukromé hangáry. Češi bohatnou a my hrozně fandíme českým miliardářům, ať si kupují co největší letadla. Zvlášť těm kolem Brna,“ uzavírá Kratina s úsměvem. „Věřím, že i tyto oblasti se nám povede prodiskutovat tak, abychom dobře nabízeli i podobné služby.“