Maranta třtinovitá (Maranta arundinacea) původně rostla v tropech a subtropech Střední a Jižní Ameriky. Původně sloužila Indiánům jako léčivka, ale jakmile lidé zjistili, jak okřeny zbavit jejich jedovatosti, putovala s nimi dál do Asie i Afriky. Dnes si na škrobu a mouce z maranty můžete pochutnat třeba na Vanuatu, v Kambodži, na Srí Lance, Reunionu či v USA. Nebo ji koupíte u nás.
Šípový kořen
Anglický název arrowroot v sobě skrývá hned dvě anglická slova. Šíp (arrow) a kořen (root). Zřejmě proto, že jihoameričtí indiáni používali kořeny maranty třtinovité k léčbě otrav způsobených jedovatými šípy. „Čerstvých oddenků marantových nelze požívati, poněvadž obsahují velice ostrou, jedovatou, odpornou šťávu, která způsobuje na lidské kůži červené skvrny,“ vysvětluje František Polívka v knize Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí ve vydání z roku 1908.
Květ maranty třtinovité
Přesto se maranta třtinovitá pěstuje ve velkém právě pro svůj jedovatý kořen. Ukázalo se totiž, že tepelnou úpravou svou toxicitu ztrácí. Tepelně labilní toxiny známe od nás z celé řady hub. Není to poprvé, co západní civilizace převzala znalosti od původních kultur, v tomto případě od původních domorodých obyvatel amazonských pralesů.
Maranta arundinacea
Základ pro puding i do omáčky
„Nejlepší pravý arrow-root dodávají Evropským drogeriím a lékárnám ostrovy Bermudské a Malé Antilly, zvláště ostrov Sv. Vincence. Arrow-root odtamtud dovážený jest pěkně bílý, perleťově lesklý a ve studené vodě se snadno mění v kaši. V drobnohledu pozorována škrobová zrnéčka pravého arrow-rootu mají tvar vejčitý nebo okrouhle nepravidelně kosočtverečný a jeví soustředné vrstvy okolo tmavšího jádra, které jest skoro vždy uprostřed podélně nebo paprskovitě rozpuklé. Touto poslední vlastností a pak tím, že jsou zrnka mnohem drobnější, poznává se pravý arrow-root od škrobu bramborového, jímž bývá často falšován,“ doplňuje informace František Polívka ve své fenomenální knize. Hlízy obsahují asi 25 % velmi kvalitního škrobu a v USA se z něj připravuje dětská výživa. Při přípravě domácí zmrzliny zabraňuje tvoření ledových krystalů. Škrob při zahřátí ztuhne na rosol, což mnozí cestovatelé znají z vietnamských omáček či extrémně hustých čínských polévek.
Existují i uchované recepty amerických kuchařek z devatenáctého století, jež doporučují marantový škrob při výrobě mléčných pudinků. Ten totiž coby pojivo funguje podobně jako kukuřičný škrob. Sám o sobě nemá žádnou chuť, což znamená, že nezkreslí dojem z výsledného jídla. Proto se používá třeba i k zahušťování omáček. Bílý prášek je alternativou kukuřičného nebo pšeničného škrobu. Bohužel popularita rostliny vedla k tomu, že další rostliny s vysokým obsahem škrobu dostaly stejný zlidovělý název.
Zdroje: Polívka F: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí, Vaníček P. A kol: Užitkové rostliny tropů a subtropů, Atlas Obscura
