Veverka nádherná – tak se jí dříve říkalo. Znáte ji?

Krásně zbarvená tropická veverka Prévostova, se dříve nazývala veverka nádherná, a to právě pro pestrost svého kožíšku. Zoo Děčín potvrdila další dva přírůstky u tohoto savce. Jen za rok 2023 se zde podařily tři odchovy, ze kterých vzešlo sedm mláďat této hezké veverky. Děčínská zoo je jediná z Unie Českých a slovenských zahrad, kde se tento druh rozmnožuje.

Chovatelé ve většině případů nemají šanci zjistit přesný termín porodu, jde totiž o velmi plachá zvířata. »Pokud bysme samici rušili nahlížením do hnízdní budky, mohla by se vystresovat, přestat mládě či mláďata kojit, a případně je i sežrat,« vysvětlila chovatelka Lenka Kovářová.

»Ačkoli by se mohlo zdát, že jde o první letošní odchov mláďat veverky Prévostovy, s největší pravděpodobností jde spíše o poslední odchov loňského roku, protože existenci mláďat jsme zaznamenali teprve před měsícem, kdy zhruba po šesti týdnech od porodu teprve začínají mláďata vylézat z hnízdní budky,« dodala chovatelka.

Veverka Prévostova (Callosciurus prevostii)

Samice tohoto druhu pohlavně dospívají v devátém měsíci života a samci už v sedmém. Veverky Prévostovy jsou březí 42 dní a obvykle se jim rodí jedno až tři mláďata. Ta jsou holá a slepá a váží jen osm až dvanáct gramů. Samice je kojí lehce přes osm týdnů, a pak začínají sama přijímat potravu. Ta se skládá převážně z ovoce, zeleniny, malé porce hmyzu a samozřejmě pro veverky nepostradatelných oříšků. Ve volné přírodě plní důležitou roli roznašeče semen, protože po okousání měkké dužiny různých plodů, kterou se živí často odhazují pecky. Ve volné přírodě se veverky Prévostovy dožívají i 15 let.

Tento druh veverky žije v deštných lesích jihovýchodní Asie, zejména na Malajském poloostrově, ostrovech Sumatra a Borneo a menších ostrovech v jejich okolí. Introdukovaný byl taktéž na ostrov Sulawesi.

Jde se o denní druh, nicméně nejvíce aktivní jsou zvířata v podvečer a večer. Svrchní část těla je černá, naspodu převládá cihlově až kaštanově červená včetně tlapek. Na bocích a stehnech mají zářivě bílou barvu, stejně jako na nose a tvářích. Existují však i poddruh Callosciurus prevostii pluto, který je bez tohoto bílého zbarvení.

Vykulená očka jsou znakem dobrého zraku. Velikost veverek Prévostových je podobná jako u našich veverek obecných. U dospělých zvířat se délka těla pohybuje mezi 13-28 centimetry, délka ocasu je 8-26 centimetrů, hmotnost se pohybuje kolem 250 gramů, ale ve volné přírodě byli zaznamenáni i velcí jedinci o hmotnosti půl kilogramu.

Veverka Prévostova žije v párech nebo v malých rodinných skupinách. Dorozumívají se pohyby ocásku a zvuky připomínajícími švitoření ptáků. Staví si velká hnízda vysoko v korunách stromů, nebo využívá dutiny ve stromech, jsou-li dostupné.

Pohlaví dvou mláďat prozatím není jasné. V následujících dnech mláďata čeká očkování a čipování. »Po odstavení jim začneme hledat nový domov, nabídneme je do chovu kolegům z jiných zoologických zahrad,« doplnil zoolog Petr Haberland s tím, že děčínská zoo je v chovu tohoto tropického druhu veverek velmi úspěšná, a je jediná z Unie Českých a slovenských zahrad, která je rozmnožuje. Jen za rok 2023 se zde podařily tři odchovy, ze kterých vzešlo sedm mláďat.

(mac)

FOTO – Zoo Děčín/Lenka Kovářová, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0 DEED/Bernard DUPONT, Jindřich Pavelka/pro Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0 DEED/Charles J. Sharp

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy