K čemu jsou dobří velcí kopytníci? K obohacování půdy o živiny i k ukládání uhlíku
10.3.2024 05:58 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Odběr půdního vzorku v nivě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Přestože se jednotlivé pastevní rezervace od sebe značně lišily, našli jsme zde jednoznačný společný rys: Všechny jejich půdy obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Volná pastva tak zvyšuje potenciální úrodnost půd, přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“, říká k tomu Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu.
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravenců„Dalo se to vlastně očekávat. Když pomineme náplavové oblasti velkých řek, tak nejúrodnější půdy na planetě, včetně známé ukrajinské černozemě, jsou výsledkem statisíců let pastvy velkých stád divokých kopytníků. Ví to každý zemědělec, obeznámený s potřebou vpravovat do země organické hnojení, tedy starý dobrý hnůj,“ dodává Kaštovská.
„Když prozradím něco z pod pokličky, tak jednou z námitek recenzentů bylo, zda bychom stejný efekt nezjistili u obyčejných domácích krav,“ dodává k tomu Martin Konvička, vedoucí týmu, který se dopadem volné pastvy kopytníků zabývá. „A měli pravdu – za určitých podmínek, při velmi dobrém managementu pastvy, nejspíš zjistili.“
Odběr půdního vzorku v nivě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ovšem výzkumy jiných týmů z celého světa nalézají spíše negativní vlivy pastvy domácích zvířat vedoucí k utužení půdy, úbytku organické hmoty a poklesu jejího oživení, až po vyplavování dusíkatých látek do vodotečí a podzemních vod. „Ukazuje se, že není tak podstatné, jaká zvířata paseme, ale jak je paseme,“ říká Konvička.
Intenzívní zemědělská pastvina zvířata neživí celoročně. V zimním období jsou domácí zvířata dokrmována materiálem, který vyrostl jinde, takže pastevní tlak během pastevního období překračuje celoroční úživnost konkrétní lokality. „Naopak při celoroční přirozené pastvě jsou stavy zvířat přizpůsobeny možnostem pastviny v kritickém zimním období. Ve výsledku je v létě nedopasená, takže nedojde k potlačení rostlinné složky systému. V zimě zvířata pastvinu udržují třeba potlačováním dřevin, nebo konzumací v létě odmítané stařiny,“ vysvětluje Konvička.
„Naše výsledky mohou mít obrovský význam pro současné debaty o klimatické změně. Připomínají, že přírodní systém, na kterém závisí naše přežití, včetně zdravých půd, jež jsou základem zemědělství, vznikl i díky činnosti velkých kopytníků. Úvahy některých aktivistů o jejich vybití a hromadném přechodu na bezmasou stravu jsou příkladem zkratkovitého myšlení,“ říká Eva Kaštovská.
Zubr evropský v pastevní rezervaci Milovice.
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Rostlinná výroba, jak ji provozujeme dnes na většině našeho území, výrazně degraduje půdu a není dlouhodobě udržitelná. „Steak nebo guláš mohou být naprosto ekologické potraviny, podstatné však je, kde a v jakém režimu zvíře vyrostlo. Když to nebude zubr nebo kůň z pastevní rezervace, měla to být hovězí z chovů, kde provozují regenerativní pastvu, s ohledem na péči o přírodní zdroje a krajinu,“ uzavírá Eva Kaštovská.
Výsledky výzkumu pomohou lépe představovat pozitivní vliv rezervací velkých kopytníků na adaptaci krajiny na změny klimatu. „Až dosud jsme při upozorňování na klíčovou roli pastevních ekosystémů velkých kopytníků na klima mohli odkazovat na zahraniční studie. Díky vědeckému výzkumu, který koordinovala Jihočeská univerzita, máme nyní data přímo z milovické rezervace a dalších lokalit v Česku,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci.
reklama
Dále čtěte |
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
Devět divokých koní našlo nový domov na Josefovských loukách a v rezervaci u Třeboně 
V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije u MilovicOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
HH
Honza Honza
10.3.2024 07:38článek je naprostá ekologická hloupost. Ano, stepní oblasti jsou tvořeny černozemí, je zde uloženo ohromné množství uhlíku, kdežto v lese je chudá půda, dokonce i v Amazonii je jen tenká úrodná půda, kterou po vykácení za několik let spláchne déšť. V lese je uhlík uložen jen dočasně ve stromech. Nemohu ale vytrhnout jednu věc a stavět jen na jednom ukazateli.
Stepní oblasti v nynější době, kdy prší nárazově, intenzivně, zem trpí erozí, jinak praží slunce, se přehřívají, půda trpí erozí, velcí býložravci půdu utužují, obnažují, stepi vysychají. Mizí voda, řeky , studny. Vidíme to ve středoasij. stepích, v Africe. Viděli jsme to ve Středomoří, co se stane, když vykácíme lesy.
Stáda býložravců, kteří produkují tuny hnoje, máme ve stájích, tento hnůj se vpravuje do půdy lépe než při pastvě. Žádná černozem nevzniká.
Černozem vznikla, když ještě příroda byla funkční, nebyla zastavěná, půda nebyla zmeliorovaná, odvodněná, řeky nebyly upraveny jako odvodňov. kanály, byly pralesy, kde se voda ukládala a zadržovala ve spadlém dřevu. Příroda ještě fungovala.
Článek vyjadřuje přírodovědný neuskutečnitelný sen o bezsásahových zónách v NP, o nepoužívání cizorodých druhů stromů (až i invazivních, protože v nynějším suchu se jim lépe daří), o diverzifikované přírodě plné zvířat, motýlů – tato příroda nám mizí před očima v Africe, kde step ustupuje poušti, step vysychá, mizí voda. V Mongolsku, kde stáda ničí a vysušují půdu, je nutno tato stáda omezovat, chránit řeky, vysazovat stromy, omezovat step – jinak země = černozem s uloženým uhlíkem i díky činnosti býložravců, která fungovala tisíce let, vyschne, zkolabuje.
Odpovědět
Stepní oblasti v nynější době, kdy prší nárazově, intenzivně, zem trpí erozí, jinak praží slunce, se přehřívají, půda trpí erozí, velcí býložravci půdu utužují, obnažují, stepi vysychají. Mizí voda, řeky , studny. Vidíme to ve středoasij. stepích, v Africe. Viděli jsme to ve Středomoří, co se stane, když vykácíme lesy.
Stáda býložravců, kteří produkují tuny hnoje, máme ve stájích, tento hnůj se vpravuje do půdy lépe než při pastvě. Žádná černozem nevzniká.
Černozem vznikla, když ještě příroda byla funkční, nebyla zastavěná, půda nebyla zmeliorovaná, odvodněná, řeky nebyly upraveny jako odvodňov. kanály, byly pralesy, kde se voda ukládala a zadržovala ve spadlém dřevu. Příroda ještě fungovala.
Článek vyjadřuje přírodovědný neuskutečnitelný sen o bezsásahových zónách v NP, o nepoužívání cizorodých druhů stromů (až i invazivních, protože v nynějším suchu se jim lépe daří), o diverzifikované přírodě plné zvířat, motýlů – tato příroda nám mizí před očima v Africe, kde step ustupuje poušti, step vysychá, mizí voda. V Mongolsku, kde stáda ničí a vysušují půdu, je nutno tato stáda omezovat, chránit řeky, vysazovat stromy, omezovat step – jinak země = černozem s uloženým uhlíkem i díky činnosti býložravců, která fungovala tisíce let, vyschne, zkolabuje.
HH
Honza Honza
10.3.2024 08:58vědecký ekologický Absurdistán: stepi díky udržování stepní krajiny býložravci lépe ukládají uhlík než pole, natož les. Proč? Protože rozmanité travní společenstvo je přirozenější než pole s přešlechtělými brambory, kukuřicí. Lesní společenstvo je prostě jiné, má jiné vlastnosti.
Vykácíme proto lesy, aby se více ukládal uhlík? To už udělali Římané, dávno před námi (ne kvůli uhlíku), dělají to v Amazonii! Zemědělci nebudou pěstovat brambory, ale na pole vyženou tury?
Zemědělci mají udržovat půdu tak, aby byla výživná, aby zachycovala a propouštěla vodu, aby se na ní dalo lépe pěstovat plodiny. A právě díky tomu se (zcela druhotně) i lépe ukládá uhlík.
Lesníci pěstují les, pokud možno smíšený, aby poskytoval dřevo, byl stabilní, též se zlepšovala půda a tím (zcela druhotně) se lépe ukládal i uhlík.
Odpovědět
Vykácíme proto lesy, aby se více ukládal uhlík? To už udělali Římané, dávno před námi (ne kvůli uhlíku), dělají to v Amazonii! Zemědělci nebudou pěstovat brambory, ale na pole vyženou tury?
Zemědělci mají udržovat půdu tak, aby byla výživná, aby zachycovala a propouštěla vodu, aby se na ní dalo lépe pěstovat plodiny. A právě díky tomu se (zcela druhotně) i lépe ukládá uhlík.
Lesníci pěstují les, pokud možno smíšený, aby poskytoval dřevo, byl stabilní, též se zlepšovala půda a tím (zcela druhotně) se lépe ukládal i uhlík.
Rz
Roman z Vysočiny
10.3.2024 15:01 Reaguje na Honza HonzaNejlépe by se v lese ukládal uhlík, kdyby ho odsud nikdo neodvážel a jelikož tuším 90% našich lesů je hospodářských, tak to jde přímo proti sobě, zemědělci už půdu naprosto zdevastovali, protože každý přece ví, že orbou se uvolňuje uhlík a ničí vazby, které ji drží pohromadě, zbyl tam jen substrát s pesticidy, ten chov dobytka jak je poznat z uvedeného výzkumu musí být opatrný, aby právě nedošlo k utužení a destrukci rostlinného společenstva, musí být na míru dané lokalitě, jinak ten uhlík ve stepích se tam dostal hlavně díky požárům rychle a jednorázově a hnůj to jen šikovně zapravil, takže moje rada zní, chov dobytka regeneretavně super, ale bez toho biouhlu to nepůjde a nebude to stačit, jinak plošné vypalování trávy je u nás zakázáno:-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.3.2024 15:46 Reaguje na Roman z VysočinyNo, musím se smát. Vy si asi pletete uhlík a uhlík. Třeba ten požár toho "uhlíku" uvolní podstatně víc než kolik se toho " zapraví do té půdy. No a opravdu se to například bez orby zapraví do půdy? Takže pokud se nechá bezzásahový les tak ten "uhlík" akumulovaný ve dřevě stromů se s jejich rozpadem neuvolní? Proboha, jediným funkčním řešením je z dřeva vyrobit dlouhodobě funkční věc. Ta jediná v sobě ten uhlík dlouhodobě zadrží.
Tak orbou se v první řadě provzdušňuje půda ( tedy nedochází k tomu utužení), zapravují se do hlubších vrstev právě ty organické částice . Ono vlastně to co píšete je celé nesmysl. "Díky požárům se do půdy stepí dostane uhlík rychle a jednorázově a hnůj to jen šikovně zapraví". To opravdu někdo může myslet vážně? No jo, na takové ochranářské bláboly dojíždíme. Je to nesmysly lemovaná cesta do pekel.
Odpovědět
Tak orbou se v první řadě provzdušňuje půda ( tedy nedochází k tomu utužení), zapravují se do hlubších vrstev právě ty organické částice . Ono vlastně to co píšete je celé nesmysl. "Díky požárům se do půdy stepí dostane uhlík rychle a jednorázově a hnůj to jen šikovně zapraví". To opravdu někdo může myslet vážně? No jo, na takové ochranářské bláboly dojíždíme. Je to nesmysly lemovaná cesta do pekel.
FD
František Dvořák
10.3.2024 09:02I k příspěvku od Honza Honza. Já naprosto neuznávám mínění o ukládání uhlíku do země organickou cestou. Někde je v zemi uhlíku víc, někde méně, ať jsou to lesy různých typů, stepi apod, vždy se jedná o koloběh. Sem počítám i dlouhodobě uložený uhlík v podobě uhlí, plynu, ropy, rašeliny a možná i jinak. Už jsem tady jednou psal, že pokud tyto nevyužíváme, mohou se tyto dostat na povrch za velmi dramatických situací a podotýkám, že považuji za zločin frakování, kdy dostáváme na povrch uhlík, který je do různých hornin a sedimentů doslova uložen a vrátit sám se nemůže. Ale z článku na mě příznivě působí to, že se začínáme snad vracet k tomu, co vynalezli v našich podmínkách naši předci. Potraviny jinak neumíme vyrobit než na půdě ( když zapomeneme na bláboly o výrobě umělých potravin) a naši předci vynalezli způsob jak se o půdu nejlépe starat. Bohužel tady vidím nevětší problém. O tu půdu se starat je dražší, než někde vykácet prales a potraviny dovážet. A taky je tu další problém, zvykli jsme si nepracovat. Dnešní ekonomika není něco, co by vidělo dál, než na hromadu peněz. A tak se ze zemědělství stalo to, že už není, je z něho pouze , část plantážnictví, to těch peněz zatím nese dost, ale o kvalitě půdy se nemluví, ta ho nezajímá, Nebudu to tady rozebírat, ale stačí se dnes podívat do polí, na obrovské holé lány a protože je to celosvětové hospodaření, možná není problém pochopit, že není možné udržet pravidelné klimatické cykly. Ještě si neodpustím poznámku. Nestále se objevují vědecké články, jak zemi nepředvídatelně ovlivňují EL INO, a LA NINA. Nikdo nestuduje to, že by to mohlo být obráceně. Že mi bychom ze země právě nepříznivě tyto jevy ovlivňovali. Přiznám se, že já se osobně již dávno k této teorii přikláním.
Odpovědět
FD
František Dvořák
10.3.2024 09:48 Reaguje na František DvořákA ještě abych tady mnohé naštval, komunisti tu údržbu půdy ctili.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.3.2024 10:03Půdní podmínky jsou dané přírodními vlivy a člověk je může pouze ovlivňovat.
Pastevectví je užitečné tam, kde je klasické obdělávání půdy neefektivní,
ale upínat se k němu na kvalitní orné půdě kvůli pochybnému ukládání uhlíku
je pitomost. Při pastvě je zúrodnění půdy během na miliony let, ale u půdy
orné to lze značně urychlit. Už jsem tu uváděl příklad kdysi louky mizerné
kvality, kterou si od sedláka koupil za 1. republiky bezzemek. Na louku
navážel z lesa listí, fekálie z městských žump a všechnu dostupnou trávu
z okolí. Už prvý rok tam měl takovou úrodu, že sedlák litoval toho prodeje
a celé okolí mu pole záviděli. On totiž věděl jedno a to, že když chce
brát, tak taky musí i dávat. U pastvy je to bohužel pomalé ubírání a je
se nutno spoléhat pouze na schopnosti půdy uložit živiny "odnikud".
To co vrátí v podobě trusu dobytek je méně, než co jí vezme v podobě
masa a mléka, pokud neponechám zdechliny přírodě, ale i ony jsou často
jako zdroj živin predátory přeneseny mimo pastvinu. Kdysi jsem viděl
dokument o koloběhu živin mezi půdou, lososy, medvědy a zpět do půdy.
Dlouhá cesta živin je uzavřeným cyklem, který nesmí být přerušen, aby
byl funkční. Pokud z něho odeberu jeden jediný článek, tak se řetěz
přeruší a je k ničemu. Dnes ten řetěz narušují hlavně energetické
plodiny, které pouze berou a nic nevracejí( nebo pouze malou část).
Pak nezbývá než pouze dodávat umělá hnojiva, ale schází ta přirozená organika. Kdysi platilo, že jedna kráva je minimem na jeden hektar
a kde dnes vzít ten hnůj od té krávy když není a nebo se pouze pase
a nebo je to zubr, který skončí v kafilérii? Ano potřebujeme to, co
bývalo kdysi praxí. Dobytek se napásl, něco vykálel na pastvině a
něco ve chlévě odkud to končilo na poli. To, že se pár stovek
kopytnatců vykálí v rezervacích(oborách) nezachrání ornou půdu před
absencí organiky. To, že bude pár stovek hektarů pastvin plných
živin nemá v globále žádný význam, pokud rezignujeme na zbytek,
který nás živí. Jinak většina černozemí vznikala naplavením půdy
odjinud, zbytek jejím navátím větrem a vliv zvířat nebyl až tak
velký. Kdyby čekal kdysi ten bezzemek při zúrodnění té louky na
spásáním dobytkem, tak z ní nebylo úrodné pole ani za tisíc let.
To dokázal už za rok živinami odjinud stejně, jako řeky svými
naplaveninami z lesů a vítr rovněž taky tak. Mívali jsme pole
a louky na soutoku Odry a Olše, kde živiny řekou přicházely,
ale taky někdy odcházely i s úrodou. Malá délta Nilu živila
miliony Egypťanu díky živinám z půlky Afriky a totéž bylo i
v okolí jiných řek. Někde byly navátá spraše a jinde půdu
lidé záměrně obohacovali o živiny návozem odjinud, ale nikdy
a nikde se nespoléhali na to, že do zařídí pouze ti spásači.
To je na setsakra dlouho a nejsou k tomu podmínky, aby se tu
dnes potulovala tisícihlavá stáda zubrů, či koní. To je čirá
utopická teorie!
Odpovědět
Pastevectví je užitečné tam, kde je klasické obdělávání půdy neefektivní,
ale upínat se k němu na kvalitní orné půdě kvůli pochybnému ukládání uhlíku
je pitomost. Při pastvě je zúrodnění půdy během na miliony let, ale u půdy
orné to lze značně urychlit. Už jsem tu uváděl příklad kdysi louky mizerné
kvality, kterou si od sedláka koupil za 1. republiky bezzemek. Na louku
navážel z lesa listí, fekálie z městských žump a všechnu dostupnou trávu
z okolí. Už prvý rok tam měl takovou úrodu, že sedlák litoval toho prodeje
a celé okolí mu pole záviděli. On totiž věděl jedno a to, že když chce
brát, tak taky musí i dávat. U pastvy je to bohužel pomalé ubírání a je
se nutno spoléhat pouze na schopnosti půdy uložit živiny "odnikud".
To co vrátí v podobě trusu dobytek je méně, než co jí vezme v podobě
masa a mléka, pokud neponechám zdechliny přírodě, ale i ony jsou často
jako zdroj živin predátory přeneseny mimo pastvinu. Kdysi jsem viděl
dokument o koloběhu živin mezi půdou, lososy, medvědy a zpět do půdy.
Dlouhá cesta živin je uzavřeným cyklem, který nesmí být přerušen, aby
byl funkční. Pokud z něho odeberu jeden jediný článek, tak se řetěz
přeruší a je k ničemu. Dnes ten řetěz narušují hlavně energetické
plodiny, které pouze berou a nic nevracejí( nebo pouze malou část).
Pak nezbývá než pouze dodávat umělá hnojiva, ale schází ta přirozená organika. Kdysi platilo, že jedna kráva je minimem na jeden hektar
a kde dnes vzít ten hnůj od té krávy když není a nebo se pouze pase
a nebo je to zubr, který skončí v kafilérii? Ano potřebujeme to, co
bývalo kdysi praxí. Dobytek se napásl, něco vykálel na pastvině a
něco ve chlévě odkud to končilo na poli. To, že se pár stovek
kopytnatců vykálí v rezervacích(oborách) nezachrání ornou půdu před
absencí organiky. To, že bude pár stovek hektarů pastvin plných
živin nemá v globále žádný význam, pokud rezignujeme na zbytek,
který nás živí. Jinak většina černozemí vznikala naplavením půdy
odjinud, zbytek jejím navátím větrem a vliv zvířat nebyl až tak
velký. Kdyby čekal kdysi ten bezzemek při zúrodnění té louky na
spásáním dobytkem, tak z ní nebylo úrodné pole ani za tisíc let.
To dokázal už za rok živinami odjinud stejně, jako řeky svými
naplaveninami z lesů a vítr rovněž taky tak. Mívali jsme pole
a louky na soutoku Odry a Olše, kde živiny řekou přicházely,
ale taky někdy odcházely i s úrodou. Malá délta Nilu živila
miliony Egypťanu díky živinám z půlky Afriky a totéž bylo i
v okolí jiných řek. Někde byly navátá spraše a jinde půdu
lidé záměrně obohacovali o živiny návozem odjinud, ale nikdy
a nikde se nespoléhali na to, že do zařídí pouze ti spásači.
To je na setsakra dlouho a nejsou k tomu podmínky, aby se tu
dnes potulovala tisícihlavá stáda zubrů, či koní. To je čirá
utopická teorie!
HH
Honza Honza
10.3.2024 11:52 Reaguje na Břetislav Machačeknaprosto s vaším názorem souhlasím. Člověk dokáže půdu zúrodnit tj. obohatit uhlíkem mnohem efektivněji, mnohem efektivnějším užitečnějším způsobem, ale ne tak, že tam bude jen pěstovat kukuřici. Když by se zaorávaly veškeré organické zbytky, vznikne černozem za pár let.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.3.2024 12:16 Reaguje na Honza HonzaZaoráváním byť sebevětšího podílu organiky černozem nezískáte. Ale jinak nic proti.
Odpovědět
HH
Honza Honza
10.3.2024 12:38 Reaguje na pavel peregrinOK, dík za opravu, černozem = spraš, ale humozní složka je rovněž důležitá
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.3.2024 21:40 Reaguje na pavel peregrinZískáte. Ale té organiky musí být skutečně hodně velké množství, kila až desítky kil na metr čtvereční a to aspoň vyšší jednotky let.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.3.2024 06:55 Reaguje na Radim PolášekNemáte odpovídající matečnou horninu, na které černozem vznikala. Můžete skutečně obohatit původní půdní typ, ale to je vše.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.3.2024 13:41 Reaguje na pavel peregrinPotom záleží, co považujete za černozem.
Odpovědět
pp
JH
JH
10.3.2024 17:34 Reaguje na Břetislav MachačekI toho, co vracíte v podobě hnoje je méně o export v podobě masa a mléka.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.3.2024 09:53 Reaguje na JHVíte naši předci vraceli poli i své fekálie a to bylo taky
velmi podstatné procento živin vrácených zpět. To už my ale
neděláme jako spoustu toho o čem jsem psal. Jinak je pravda,
že dodat vždy něco musíte, ale leccos dokáží i rostliny.
Některé umí na sebe vázat vzdušný dusík a ukládat v kořenech, nebo vzdušný uhlík, síru atd. Na holé skále umí
některé rostliny žít pouze z toho, co jim navane vítr a co
si vytáhnou ze vzduchu. Často obdivuji u nás na kostele
břízu rostoucí ze spáry mezi cihlami bez půdy, hnojení a
často za sucha i bez vody, kdy se spokojí s rosou. Takže
i z mála se časem stává mnoho, pokud to ale pouze stále
nedrancuji a dám tomu čas narůst a vytvořit zásobní živiny.
Odpovědět
velmi podstatné procento živin vrácených zpět. To už my ale
neděláme jako spoustu toho o čem jsem psal. Jinak je pravda,
že dodat vždy něco musíte, ale leccos dokáží i rostliny.
Některé umí na sebe vázat vzdušný dusík a ukládat v kořenech, nebo vzdušný uhlík, síru atd. Na holé skále umí
některé rostliny žít pouze z toho, co jim navane vítr a co
si vytáhnou ze vzduchu. Často obdivuji u nás na kostele
břízu rostoucí ze spáry mezi cihlami bez půdy, hnojení a
často za sucha i bez vody, kdy se spokojí s rosou. Takže
i z mála se časem stává mnoho, pokud to ale pouze stále
nedrancuji a dám tomu čas narůst a vytvořit zásobní živiny.
RP
Radim Polášek
11.3.2024 14:25 Reaguje na Břetislav MachačekNezapomínejte na rozklad matečné horniny. Zvláště když to jsou sopečné horniny, tak to je zdroj docela velkého množství živin, kromě dusíku přirozeně.
U nás v mém okolí to je leckde krásně vidět, protože kdysi před cca 100 milióny let tady rozpraskala zemská kůra a prasklinami, často malými, se původně sedimentovaná hornina proložila pni vulkanických vyvřelin. To potom někde na takových místech jdete na podzim nebo na jaře kolem pole a ty pole jsou flekatá. Tmavé fleky jsou místa, kde podloží je vulkanické a půda úrodnější, světlá místa mezi nimi podloží ze sedimentů, flyší nebo tuším permských usazenin.
Odpovědět
U nás v mém okolí to je leckde krásně vidět, protože kdysi před cca 100 milióny let tady rozpraskala zemská kůra a prasklinami, často malými, se původně sedimentovaná hornina proložila pni vulkanických vyvřelin. To potom někde na takových místech jdete na podzim nebo na jaře kolem pole a ty pole jsou flekatá. Tmavé fleky jsou místa, kde podloží je vulkanické a půda úrodnější, světlá místa mezi nimi podloží ze sedimentů, flyší nebo tuším permských usazenin.
JS
Jarek Schindler
10.3.2024 12:18Je pravdou, že černozemě( je hodně různých typů) vznikala převážně na stepích. Řekl bych, že její vznik s pastvou a přítomností nějakého spásače nemá nic společného a vznikla by i bez toho spásače.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2024 17:28 Reaguje na Jarek SchindlerNo pravděpodobně nevznikla.
Tam kde byly lesy listnaté je hnědozem (i na spraši), pod jehličnatými podzol. Černozem je kombinace spraše (vápníku) a stepi (lesostepi), kde stromy tj. les potlačovali spásači a zároveň udržovali optimální objem spasené, nespasené biomasy a zpracování výkalů jinými tvory.
Orba provzdušňuje a tím ničí humus.
Odpovědět
Tam kde byly lesy listnaté je hnědozem (i na spraši), pod jehličnatými podzol. Černozem je kombinace spraše (vápníku) a stepi (lesostepi), kde stromy tj. les potlačovali spásači a zároveň udržovali optimální objem spasené, nespasené biomasy a zpracování výkalů jinými tvory.
Orba provzdušňuje a tím ničí humus.
RP
Radim Polášek
10.3.2024 22:00 Reaguje na Slavomil VinklerHumus a organické zbytky, které orba zapraví do větší hloubky než cca 10 centimetrů, se uchovávají, protože jejich rozklad se zpomalí. Humus a organické zbytky, které po orbě jsou v povrchové vrstvě, do cca 5 centimetrů orba s tím prokypření půdy ničí, protože urychluje jejich rozklad.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.3.2024 06:56 Reaguje na Radim PolášekHumus nezaoráváte. Zaoráváte primární organickou hmotu, ze které může, ale také nemusí humus vzniknout.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.3.2024 13:52 Reaguje na pavel peregrinTo máte pravdu, ale z té primární organické hmoty humus vzniká. A když ho například zaryjete třeba 30 centimetrů hluboko, tak už Vám tam vydfrží desítky až stovky let.
Například archeologické nálezy staveb se na poli běžně zjišťují letecky tak, že po orbě tmavý humus vyzdvihnutý z hloubky na místech těch staveb je proti světlé půdě okolního pole krásně vidět. A to se bavíme až o tisícovkách let, kdy ten humus vytvořený z lidských odpadů pohazovaných v okolí lidského osídlení zůstal v hloubi půdy beze změny.
U nás zahrádkáři před nějak 20 - 40 lety zplanýrovali místní hradiště staré skoro 800 let jako první dokladovatelná stavba naší Vesnice jen proto, že tam v blízkosti zahrádkářské osady v jinak obyčejném listnatém lese na vysokém břehu, kde je jinak humus jen na prvních centimetrech půdy, si všimli, že tmavá půda plná humusu tam jde do velké hloubky a tak si ji vykopávali a převáželi na své záhony. Asi tím hrádek objevili, ale archeologům toho už moc nenechali.
Odpovědět
Například archeologické nálezy staveb se na poli běžně zjišťují letecky tak, že po orbě tmavý humus vyzdvihnutý z hloubky na místech těch staveb je proti světlé půdě okolního pole krásně vidět. A to se bavíme až o tisícovkách let, kdy ten humus vytvořený z lidských odpadů pohazovaných v okolí lidského osídlení zůstal v hloubi půdy beze změny.
U nás zahrádkáři před nějak 20 - 40 lety zplanýrovali místní hradiště staré skoro 800 let jako první dokladovatelná stavba naší Vesnice jen proto, že tam v blízkosti zahrádkářské osady v jinak obyčejném listnatém lese na vysokém břehu, kde je jinak humus jen na prvních centimetrech půdy, si všimli, že tmavá půda plná humusu tam jde do velké hloubky a tak si ji vykopávali a převáželi na své záhony. Asi tím hrádek objevili, ale archeologům toho už moc nenechali.
pp
pavel peregrin
11.3.2024 17:56 Reaguje na Radim PolášekZ primární organické hmoty MŮŽE vzniknout humus, ale ne vždy.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.3.2024 06:33 Reaguje na Radim PolášekVznik humusu z primární organické hmoty není v žádném případě pravidlem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.3.2024 17:05 Reaguje na Radim PolášekAno i jinde se zjišťuje, že pohřbená půda ze starověku má asi 10x více humusu než dnešní pole. To je důsledek provzdušování orbou.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.3.2024 21:53 Reaguje na Jarek SchindlerPastva právě zhoršuje vznik černozemě, protože kopyta zvířat tu organickou tmavou vrstvu na povrchu půdy mechanicky rozrušují a provzdušňují a tím urychlují její rozklad.
Černozem podle mne vzniká tam, kde se kombinuje pravidelný přínos půdy v malých vrstvách třeba navátím větrem nebo možná plošným přinesením zatopením vodou a současně se silným rostlinným porostem, který do přinesené půdy přidává větší množství organických zbytků. Rostlinné zbytky když se za nějaký rok rozloží do fáze jemnozrnného tmavého humusu a současně překryjí pár centimetry půdy přinesené větrem se rozkládají pomaleji a a víc než řekněme 10 - 20 centimetrů v hloubce se prakticky nemusí rozkládat vůbec. A za staletí až tisíciletí tam mohou vzniknout metrové vrstvy černozemě.
Je to spíš v sušších oblastech, kdy je povrch půdy po část roku suchý a díky tomu se v této době rozklad organických složek zastaví, zatímco přinášení půdy větrem dále pokračuje.
Odpovědět
Černozem podle mne vzniká tam, kde se kombinuje pravidelný přínos půdy v malých vrstvách třeba navátím větrem nebo možná plošným přinesením zatopením vodou a současně se silným rostlinným porostem, který do přinesené půdy přidává větší množství organických zbytků. Rostlinné zbytky když se za nějaký rok rozloží do fáze jemnozrnného tmavého humusu a současně překryjí pár centimetry půdy přinesené větrem se rozkládají pomaleji a a víc než řekněme 10 - 20 centimetrů v hloubce se prakticky nemusí rozkládat vůbec. A za staletí až tisíciletí tam mohou vzniknout metrové vrstvy černozemě.
Je to spíš v sušších oblastech, kdy je povrch půdy po část roku suchý a díky tomu se v této době rozklad organických složek zastaví, zatímco přinášení půdy větrem dále pokračuje.
JS
Jarek Schindler
11.3.2024 16:01 Reaguje na Radim PolášekSnad jsem napsal, že černozem s nějakou pastvou nemá nic společného. Ona ani přirozená step není stepí jen proto, že to někdo spásá. Tam kde je přirozená step tak je tam i bez pastvy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.3.2024 16:34A že se ozvali všichni rozumbradové, co tady vždy mleli proti pastvě megafauny. A všichni zpochybňují výsledky měření, aniž cokoli zjišťovali sami.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.3.2024 21:42 Reaguje na Slavomil VinklerTo je pro tyhle rozumbrady typické.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
11.3.2024 06:05 Reaguje na Majka KletečkováPřitom všichni ostatní vědí, že černozem vzniká z exkrementů psovitých šelem pojídající jedno i sudokopytníky :-) za vydatného přispění pasteveckých psů.
Odpovědět
MM
Milan Milan
10.3.2024 20:12Fantasmagorie, nevědomost, šachy s fakty? Logicky vzato, stromy ukládají již ze své biologické podstaty a schopnosti chemických procesů daleko větší množství CO2 než jakákoliv půda (pokud tam není vložen uměle nějaký chemický proces). Planeta množství CO2 reguluje a dekarbonizuje se samovolně a od svého počátku, ukládá uhlík a tak vznikly obrovské zásoby ropy, uhlí, rašeliništ atd. atd. Teorie jako ještě před rokem zbožňování elektromobility jako bezemisní technologie. A kolik tzv. odborníků psalo pochvalné a moudré články nad prozíravostí EU k záchraně klimatu? A najednou? Velký, ale velký názorový a myšlenkový veletoč v samotném srdci pomatenců v EU. Kdyby poslouchali opozici mohli ušetřitnejen klima, nejen ostudu, nejen hromady peněz, ale hlavně by neztratili důvěru.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.3.2024 07:39 Reaguje na Milan MilanNo stromy neukládají CO2 na dobu delší než v průměru 20-50 let, což celkem nestojí zato. On ten opad rychle shnije, dřevo o něco později. A proto je po lese podzol (jehličiny) nebo hnědozem (listnáče).
Správě vypásané step tvoří černozem a ukládání uhlíku je dlouhodobé. Jistěže existuje optimum pastvy z hlediska ukládání CO2. Ani moc pastvy (to dělá obvykle domácí dobytek držený ohradou) , ani málo tam, kde se nepase.
Bylo by třeba se naučit ukládat do polí uhlík efektivně, tj. i organický i anorganický tak, aby tam zůstal.
Odpovědět
Správě vypásané step tvoří černozem a ukládání uhlíku je dlouhodobé. Jistěže existuje optimum pastvy z hlediska ukládání CO2. Ani moc pastvy (to dělá obvykle domácí dobytek držený ohradou) , ani málo tam, kde se nepase.
Bylo by třeba se naučit ukládat do polí uhlík efektivně, tj. i organický i anorganický tak, aby tam zůstal.
JS
RP
Radim Polášek
10.3.2024 21:35Já jsem ještě stihl zažít pastviny, na kterých se pásly družstevní krávy. Družstevní pastviny byly na místech, kde předchozí místní sedláci taky pásli, takže se dá říct, že na těch místech se provozovala pastva kravami minimálně více desetiletí. Půda na těch pastvinách byla vždy mnohem chudší než na polích, často úplně žlutý chudý jíl jen s minimem nějakých uhlíkatých sloučenin.
Na polích byla půda mnohem tmavší a evidentně s vyšším obsahem uhlíku, protože na pole se zaorávaly organické zbytky z úrody i občas i hnůj z ustájení těch krav.
Odpovědět
Na polích byla půda mnohem tmavší a evidentně s vyšším obsahem uhlíku, protože na pole se zaorávaly organické zbytky z úrody i občas i hnůj z ustájení těch krav.
HH
Honza Honza
11.3.2024 07:05 Reaguje na Radim PolášekPředevším je tato půda rozdupaná kopyty- především, kde jsou stezky zvířat = jako prašné silnice, pod stromy uválená ležícími zvířaty ve stínu, stromy mají drbáním poškozenou kůru nejdřív z jedné strany, pak z druhé, větve okousané a strom pomalu odumírá, zvl. ve velkém suchu, keře pod stromy okousané, napajedla a jezírka rozdupaná. Krajina se postupně mění v tankodrom, v jízdní dráhu pro motorky, čtyřkolky kde jezdí puberťáci a staří (rozumní) lidé je vyhánějí, v NP za takouvouto rekreační činnost = podobnou co dělají i velká zvířata dostanou pokutu 500tis.Kč.
Krajina je vysušená. Tam kde prší hodně, kde je vlhko, to vůbec nevadí, ale v dnešní krajině, kde je boj o vodu, je to naprostý nesmysl.
To je jednoznačný fakt.
Něco jiného je , jak vzniká černozem, p. Vinkler má třeba pravdu, že býložravci udržují vhodný travní porost, kt. vznik černozemě podporuje. Omezují norm. sukcesi apod.
Do toho se montovat, dělat rozumbradu, je stejný nesmysl, jako zpochybňovat vliv CO2 na klima.
Odpovědět
Krajina je vysušená. Tam kde prší hodně, kde je vlhko, to vůbec nevadí, ale v dnešní krajině, kde je boj o vodu, je to naprostý nesmysl.
To je jednoznačný fakt.
Něco jiného je , jak vzniká černozem, p. Vinkler má třeba pravdu, že býložravci udržují vhodný travní porost, kt. vznik černozemě podporuje. Omezují norm. sukcesi apod.
Do toho se montovat, dělat rozumbradu, je stejný nesmysl, jako zpochybňovat vliv CO2 na klima.
RP
Radim Polášek
11.3.2024 14:17 Reaguje na Honza HonzaU nás kdysi, když byly pastviny, část lesa "připlotili" k pastvinám. Stromy tak od průměru kmenů od 10 centimetrů byly v pohodě, normálně rostly a byly v pořádku, možná jen rostly pomalu. Ale podrost úplně zmizel. Zmizela taky úplně tmavá humusoidní vrstva, která je v lesích na povrchu půdy z opadaného listí jehličí a drobných větviček v síle několik cm až 10- 15 cm. Na povrchu se akorát nacházel chudý přerušovaný pokryv řídké lesní trávy rostoucí zřejmě jen v zastínění stromy a místy byla holá půda, úplně žlutá a planá, místy na povrchu tak milimetrová až tak půcentimetrová vrstva trochu tmavší půdy.
Myslím, že ty krávy tam "působiy" aspoň 20 let, aby to takhle dokázaly změnit.
Odpovědět
Myslím, že ty krávy tam "působiy" aspoň 20 let, aby to takhle dokázaly změnit.
SV
Slavomil Vinkler
11.3.2024 07:42 Reaguje na Radim PolášekZáměna příčiny za důsledek.
Páslo se na neplodných úhorech, kde nic nešlo pěstovat. Srovnávat mělkou step s hlubokým polem je jako hrušky s jabkama.
Odpovědět
Páslo se na neplodných úhorech, kde nic nešlo pěstovat. Srovnávat mělkou step s hlubokým polem je jako hrušky s jabkama.
HH
Honza Honza
11.3.2024 08:50 Reaguje na Slavomil VinklerTo pane Vinklere nikdo nezpochybňuje, pastva kopytníků je důležitá pro diverzifikaci, na okrajích lesů, ve vlhčích oblastech. Podobně jako bezzásahové zóny v NP, kořenové lesy apod. Každá změna monotonní krajiny je prospěšná.
Něco jiného je ale ukládat uhlík, aby to bylo smyslplné pro klima. Vyhnat zvířata do lesů, polí - to je absolutní nesmysl. Nemyslíte?
Řešit klimatickou krizí stepí je stejný nesmysl jako snížit teplotu elektroauty - budou scházet peníze na smyslplné projekty zalesnění a zavodnění.
Snížit CO2 se musí dělat globálně a je zde i setrvačnost CO2
Step nám klima nevyřeší. Step je vědecky potlačována v Mongolsku vysazováním stromů nikoli odlesňováním, kvůli tomu, že stromy vysušují. V Amazonii se vědecky nepodporuje vyklučování stromů ale bojuje se proti odlesňování.
Odpovědět
Něco jiného je ale ukládat uhlík, aby to bylo smyslplné pro klima. Vyhnat zvířata do lesů, polí - to je absolutní nesmysl. Nemyslíte?
Řešit klimatickou krizí stepí je stejný nesmysl jako snížit teplotu elektroauty - budou scházet peníze na smyslplné projekty zalesnění a zavodnění.
Snížit CO2 se musí dělat globálně a je zde i setrvačnost CO2
Step nám klima nevyřeší. Step je vědecky potlačována v Mongolsku vysazováním stromů nikoli odlesňováním, kvůli tomu, že stromy vysušují. V Amazonii se vědecky nepodporuje vyklučování stromů ale bojuje se proti odlesňování.
SV
Slavomil Vinkler
11.3.2024 14:02 Reaguje na Honza HonzaSouhlasím. Plošná intenzivní pastva všude je špatně, stejně jako step všude. Je nutná diverzifikace a taky intenzivní nauhličování orné půdy všemi metodami. Obrovský nesmysl jsou bioplynky ládované kukuřicí i spalování štěpky.
Odpovědět
HH
RP
Radim Polášek
11.3.2024 14:06 Reaguje na Slavomil VinklerUrčitě máte v hodně případech pravdu, ale...Páslo se na plochách, aspoň v našem katastru, které byly ze cca 7 /10 rozorány a dodnes jsou provozovány jako klasická intenzívní pole. Cca 2/10 byly rozorány na pole v šedesátých letech minulého století, cca 4/10 bylo rozoráno na pole v sedumdesátých letech, cca 1/10 pastvin byla od sedumdesátých let po dnešek zastavěna rozšířením obce a jen asi 3/10 byla neplodná plocha, která nešla na pole převést. Tedy byla rozorána a převedena na pole v osumdesátých letech, ale asi po třech letech využívání jako pole byla znova zatravněna, protože se prokázalo, že je na pole nevhodná, nízká vrstva půdy a přílišná svažitost.
A zas takový rozdíl, v době, kdy to bylo všechno pastviny, tam nebyl. Když tam byly pastviny, byla to všechno chudá půda.
Odpovědět
A zas takový rozdíl, v době, kdy to bylo všechno pastviny, tam nebyl. Když tam byly pastviny, byla to všechno chudá půda.
BM
Břetislav Machaček
11.3.2024 17:53 Reaguje na Radim PolášekV minulosti se oralo více půdy hlavně proto, že ty výnosy nebyly takové, jako nyní. Hlavně po válce byla nutnost, jak zajistit dostatek potravin pro všechny a zvýšit všem životní úroveň. Proto se meliorovalo, rozorávaly zbytečné meze dělící
majetkové parcely a napřimovaly toky, aby bylo
možno využít co nejvíce půdu kolem nich. Totéž
se dělo všude, kde se nespoléhali na dovozy
odjinud a kde chtěli po neblahých zkušenostech
z války dosáhnout plné potravinové soběstačnosti. Nehledejte v tom jinou ideologii, než to, že výnosy tehdy uměli navýšit pouze větší výměrou polí. Postupně ale přicházely výnosnější odrůdy, postřiky proti chorobám a umělá hnojiva. Výnosy stoupaly a půdy nebylo tolik třeba. Převáděla se na travnaté
plochy, leckde se zalesnila a jinde zastavěla.
Tento trend pokračuje, ale kde má své mantinely?
Kolik hnojiv a postřiků ta půda ještě snese? Já
se přimlouvám raději k tomu, aby se ubralo na
intenzivnosti pěstování ubráním chemie, což
považuji pro přírodu lepší, než nechat někde
půdu zahálet a jinde ji stále více ždímat. To
je trend dnešních ekologů a bohužel i ekonomů.
Na menší výměře pěstovat stále více a více a
půdu stále více ničit. Co pak? Vrátíme se zpět
k orání trvalých porostů a melioraci mokřadů,
když už ta intenzivně ždímána půda řekne dost?
To pak bude pláč, až se budou orat zatravněná
pole, aby nahradila ta pole zničená. Toto asi
brzo nastane, pokud se ale nebudeme spoléhat
na dovozy a tu ponecháme ladem vše.
Odpovědět
majetkové parcely a napřimovaly toky, aby bylo
možno využít co nejvíce půdu kolem nich. Totéž
se dělo všude, kde se nespoléhali na dovozy
odjinud a kde chtěli po neblahých zkušenostech
z války dosáhnout plné potravinové soběstačnosti. Nehledejte v tom jinou ideologii, než to, že výnosy tehdy uměli navýšit pouze větší výměrou polí. Postupně ale přicházely výnosnější odrůdy, postřiky proti chorobám a umělá hnojiva. Výnosy stoupaly a půdy nebylo tolik třeba. Převáděla se na travnaté
plochy, leckde se zalesnila a jinde zastavěla.
Tento trend pokračuje, ale kde má své mantinely?
Kolik hnojiv a postřiků ta půda ještě snese? Já
se přimlouvám raději k tomu, aby se ubralo na
intenzivnosti pěstování ubráním chemie, což
považuji pro přírodu lepší, než nechat někde
půdu zahálet a jinde ji stále více ždímat. To
je trend dnešních ekologů a bohužel i ekonomů.
Na menší výměře pěstovat stále více a více a
půdu stále více ničit. Co pak? Vrátíme se zpět
k orání trvalých porostů a melioraci mokřadů,
když už ta intenzivně ždímána půda řekne dost?
To pak bude pláč, až se budou orat zatravněná
pole, aby nahradila ta pole zničená. Toto asi
brzo nastane, pokud se ale nebudeme spoléhat
na dovozy a tu ponecháme ladem vše.
PD
Petr Dubský
11.3.2024 20:22Vážení vědci, kolik desetiletí sledujete složení půdy v Milovicích, abyste mohli ze získaných dat činit publikováníhodné závěry? Je v místech pastvy ohromných stád afrických spásačů též uhlíkem velmi obohacená půda? Nezapřaháte vůz před koně, tedy, že step je tam, kde je pro stromy málo srážek, ale ty dostačují pro traviny, tedy hlavní potravu spásačů a organická hmota obohacující půdu vzniká zejména rozkladem podzemních částí rostlin? Nehrozí půdní eroze na místech kde spásači půdu obnaží? Žádný pratur nežije, jde o plemeno tura domácího, přímého potomka tura divokého, zpětně šlechtěné do předpokládané podoby tura divokého, jehož poslední exemplář uhynul v Polsku počátkem osmnáctého století. Ani ani exmoorský pony není divoký kůň, ale to jistě víte. A malá poznámka pro pana Miloslav Vinklera, obmítní doba záleží v hospodářských lesích zejména na druhu stromu, třeba u smrku bývala přes 80 let, v parcích, zahradách atd. je určujícím kritériem zdraví stromu. Dřevo hospodářsky využitelné může být použito jako stavební, na nábytek a tak uložení uhlíku prodlouženo, u tzv. pralesů část rozložené hmoty stromu je využívána dalšími stromy, ale to jistě též víte. Petr Dubský
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.3.2024 07:21 Reaguje na Petr DubskýUvádíte některá pravdivá tvrzení, ale z nich děláte nesmyslné závěry:
Step je skutečně tam, kde méně prší, ale bezlesí udržuje pastva. To můžete vidět na zarůstání všech neobdělávaných ploch. Zářný příklad je Říp (ještě v začátkem 19. století úplně holý), nebo Pálava (kam to máte blíže), kde lze vidět, co to udělá bez pastvy.
Eroze hrozí, ale jen pokud plošně odhalí půdu. Pak jde o chybu- přepasení.
To, že koza bezoárová je zdivočelá domácí, muflon je zdivočelá ovce domácí, vodní buvol je zdivočený buvol, kůň převalského je zdivočelý poddruh koně domácího asijského - mám pokračovat? No a co, chovají se stejně jako jejich divocí předci, co byli vyhubeni . Stejně se pasou, stejně přežívají stejně vylučují trus, stejně se množí...
Odpovědět
Step je skutečně tam, kde méně prší, ale bezlesí udržuje pastva. To můžete vidět na zarůstání všech neobdělávaných ploch. Zářný příklad je Říp (ještě v začátkem 19. století úplně holý), nebo Pálava (kam to máte blíže), kde lze vidět, co to udělá bez pastvy.
Eroze hrozí, ale jen pokud plošně odhalí půdu. Pak jde o chybu- přepasení.
To, že koza bezoárová je zdivočelá domácí, muflon je zdivočelá ovce domácí, vodní buvol je zdivočený buvol, kůň převalského je zdivočelý poddruh koně domácího asijského - mám pokračovat? No a co, chovají se stejně jako jejich divocí předci, co byli vyhubeni . Stejně se pasou, stejně přežívají stejně vylučují trus, stejně se množí...
PD
Petr Dubský
12.3.2024 10:40 Reaguje na Slavomil VinklerVážený pane Slavomile Vinklere, podle ředitele pražské Zoo pana Bobka je kůň Převalského geneticky odlišný od koně domácího. tedy skutečně kůň divoký. Pokud máte jiný názor, obraťte se na něho. Vědci, podle informací v článku, srovnávali, podle vlastního tvrzení, tyto pasené plochy s plochami nepasenými, nikoliv plochami třeba na kterých se pasou ovce, což skutečný vědec nedělá, přesněji by dělat neměl. Jsem Pražák, na Pálavu nepojedu. Jestliže zarůstá, je to velmi pravděpodobně proto, že jde o step kulturní, vytvořenou člověkem a vrací se do podoby předzemědělské, více by ukázal rozbor půd. Louky v Krkonoších jsou, podle tamního mluvčího, ne podle mne, dílem člověka, vznikly vykácením lesa. Netvrdím, že se vše má nechat zarůst, ale tvrdím, že stepi zde máme dost, že ji máme chránit a ne na ní stavět třeba gigafactory nebo jak tomu říkají, k čemuž vědci i příslušné ministerstvo nepochopitelně mlčí. Tvrdím, že třeba v některých krovech je uhlík uložen stovky let, ne 20 až 50 jak tvrdíte Vy. Ona půda v Milovicích byla, než ji zabrala armáda, půda zemědělská a to nejméně od třináctého století. Tamní pastviny mají spásat ovce či druhy skotu domácího schopné téměř celoroční pastvy a ne sloužit k propagaci České krajiny. Ostatně nemělo by být těžké dohledat, jak byly ty plochy obhospodařovány před zabráním armádou. Také tvrdím, že zmlazovat bukové lesy kácením je ohrožuje, protože přirozeným porostem pro buk jsou lesy tmavé, jejich borka to ostatně dobře ukazuje, všimněte si rozdílu třeba s borkou dubu letního, či zimního, jinak řečeno, že se o naši přírodu starají diletanti. Petr Dubský
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.3.2024 12:15 Reaguje na Petr DubskýOpět máte správná tvrzení a chybné závěry. Převalák je opravdu geneticky odlišný od evropského koně. Asi před 6000 lety, domestikovali Indoevropané asijský typ koně. Divoké koně v zásadě vyhubili. Při obsazování Evropy zjistili, že evropský typ je k domestikaci lepší. Nechali tedy Převaláka Převalákem a začali používat evropské koně. Všichni domestikovaní koně jsou tedy evropský typ.
Detaily časopis Vesmír nebo kniha Zrození Evropanů.
Odpovědět
Detaily časopis Vesmír nebo kniha Zrození Evropanů.
SV
BM
Břetislav Machaček
12.3.2024 10:34 Reaguje na Petr DubskýJste rebel stejný jako já. Tvrdím téměř totéž a navíc to, že pokud
někoho zavřu do ohrady, tak spásá prve to, co je nejchutnější a pak
i to, co tam zbývá. Spásá pak i stařinu a z hladu leckde dobytek žere i podestýlku a sežere dřevěnou ohradu. Dotyční vám poví, že jim to chutná více, než chutná píce za plotem, ale stačí to vyzkoušet.
Jako kluk jsem vypásal kravou na řetězu meze, ale když si usmyslela
místo neduživé trávy sežrat jetel u souseda, tak mne tam odtáhla
sebou. Orající koně netrpěli hlady, ale labužnicky ukousli větev
jabloně určenou k založení koruny a tak mohu pokračovat. I mlsná
koza z hladu sežere ostřici a nemusím na to chovat zubry a pratury
pro kafilérii. Těmi ochranářskými bláboly lze oblbovat laiky, ale
praktici ví, že je tomu poněkud jinak. Ty chovy v "rezervacích"
(oborách) beru jako bezpracný chov za účelem dotací za pastevní
činnost a pronájem zvířat na spásání podobných lokalit. Stačí to
oplotit, zajistit dotaci na spásání a Milovice dodají přebytečné
kusy, které by jinak museli utratit. V ČR je už takto vytipováno
150 lokalit, kde vzniknou v dosud volné krajině nové ploty a kam
bude omezen vstup lidem i volně žijící zvěři. Hlavně to zdůvodnit
a lze inkasovat dotace ze kterých jde část na odměny "chovatelům". Dobře vymyšleno do doby, dokud ty dotace budou. Co pak? Kafilérie?
Odpovědět
někoho zavřu do ohrady, tak spásá prve to, co je nejchutnější a pak
i to, co tam zbývá. Spásá pak i stařinu a z hladu leckde dobytek žere i podestýlku a sežere dřevěnou ohradu. Dotyční vám poví, že jim to chutná více, než chutná píce za plotem, ale stačí to vyzkoušet.
Jako kluk jsem vypásal kravou na řetězu meze, ale když si usmyslela
místo neduživé trávy sežrat jetel u souseda, tak mne tam odtáhla
sebou. Orající koně netrpěli hlady, ale labužnicky ukousli větev
jabloně určenou k založení koruny a tak mohu pokračovat. I mlsná
koza z hladu sežere ostřici a nemusím na to chovat zubry a pratury
pro kafilérii. Těmi ochranářskými bláboly lze oblbovat laiky, ale
praktici ví, že je tomu poněkud jinak. Ty chovy v "rezervacích"
(oborách) beru jako bezpracný chov za účelem dotací za pastevní
činnost a pronájem zvířat na spásání podobných lokalit. Stačí to
oplotit, zajistit dotaci na spásání a Milovice dodají přebytečné
kusy, které by jinak museli utratit. V ČR je už takto vytipováno
150 lokalit, kde vzniknou v dosud volné krajině nové ploty a kam
bude omezen vstup lidem i volně žijící zvěři. Hlavně to zdůvodnit
a lze inkasovat dotace ze kterých jde část na odměny "chovatelům". Dobře vymyšleno do doby, dokud ty dotace budou. Co pak? Kafilérie?
PD
Petr Dubský
12.3.2024 11:02 Reaguje na Břetislav MachačekVážený pane Macháčku, já jsem městský člověk, ale jak jen to jde, jezdím na pomezí jižních Čech a kraje Vysočina, odkud moji rodiče přišli do Prahy. Koupili si tam domek z roku 1929 s malou, ale na práci velkou zahradou. V okolí byly převážně smrkové lesy, některé zůstaly i po roce 1948 v soukromých rukách tamních sedláků. Můj dědeček, kterého jsem ale nezažil, měl asi hektar pozemků u svého domu, kam to mám asi kilometr. Měl tam brambory, či obilí, v chlévě jednu krávu, koně si půjčoval. Víc nevím a už se nemám koho zeptat. Živila ho zedničina a později práce v nedaleké cementárně. Teď je to mizerná louka a smrky sežral většinou kůrovec. Dřív, když se objevil, napadený strom hned pokáceli. Radši tam nechodím, je to moc smutný pohled a kácí se tam dál. U nás, tedy hlavně v Čechách, na Moravě na sprašových půdách to bylo jiné, byl převážně les, měnící se v čase v závislosti na počasí, les, který nezačal mizet kvůli velkým spásačům, ale kvůli zemědělcům, kteří k nám přišli nejspíš z dnešního Turecka a okolí, později z dnešního Španělska. Silně pochybuju, že tu nechali pobíhat nějaká velká divoká stáda. Naše krajina je zkrátka krajina kulturní, ne divočina a s jako takovou se s ní má zacházet.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.3.2024 08:47 Reaguje na Petr DubskýNo ano je kulturní, v tom se shodneme a proto nepodporuji všude bezzásahovost. To má význam jen někde, jako zjištění jak takový les vypadá.
Ve světlých lesích (někde mimo hospodářský) a zejména na stepích chybí pastva, sklizeň trávy a občasné vypálení. Je v zásadě jedno zda se pase domácí nebo divoký dobytek, nesmí toho být moc.
Odpovědět
Ve světlých lesích (někde mimo hospodářský) a zejména na stepích chybí pastva, sklizeň trávy a občasné vypálení. Je v zásadě jedno zda se pase domácí nebo divoký dobytek, nesmí toho být moc.
