Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech
Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze vznikl ve 2. polovině 16. století. Do renesančního skvostu se proměnil za Jiřího Bořity z Martinic. Z té doby jsou venkovní sgrafita na hlavním i dvorním průčelí, kde jsou zobrazeny výjevy ze života Josefa Egyptského, skutky Samsonovy a hrdinské činy Herkulovy. Dalším majitelem byl synovec Jiřího Jaroslav Bořita z Martinic, známý z třetí pražské defenestrace v roce 1618. Adéla Barbora Kostomlatská z Vřesovic , vdova po Jaroslavu Bořitovi, nechala síně doplnit nádhernými malovanými trámovými stropy. K hlavnímu sálu byla připojena i kaple s pozoruhodnou výzdobou.
Palác byl v majetku rodu Martiniců až do roku 1788, kdy zemřel poslední mužský potomek rodu. V roce 1799 se stal palác vlastnictvím Josefy Weitenweberové a po přebudování v něm vzniklo 26 bytových jednotek. Na základě dochovaných velice přesných nákresů a plánů, které na začátku 19. století vytvořil syn majitelky Felix Weitenweber, bylo možno některé vnitřní místnosti obnovit do původního renesančního stavu. Byly nalezeny cenné nástěnné malby a téměř ve všech místnostech malované trámové stropy.
Nástěnné malby obsahují i heraldické motivy, zejména krásně výtvarně provedené erby hrabat Martiniců. Palác i jeho výzdoba patří k vrcholům renesance v Praze a našich zemích.
Při procházení zdejších komnat si můžeme povšimnout i erbu kosmého červeného břevna ve stříbrném poli s gotickou kbelcovou přilbou a klenotem pěti stříbrných lžíc. Malba erbu je v gotickém slohu a překrývá zelenou borduru zdi navazující na záklopkový renesanční trámový strop.
Při bližší heraldické rešerši zjistíme, že se jedná o erb rodu von Lepel. Rod je středověky původem z německého Meklenburska a Pomořanska. Najdeme v něm důstojníky i hodnostáře německých států a jeho potomci žijí dodnes. Klenot je mluvící znamení – lepel je v staré němčině a dnes nizozemštině lžíce. Nicméně rod se nijak neprotíná s českými dějinami, nebo Prahou. Nenajdeme ho v rodokmenu Martiniců, ani mezi majiteli paláce. Proč tedy byl vymalován na zeď sálu paláce?
Při dalším výzkumu zjistíme, že se jedná o pouhou domalbu na renesanční výzdobu sálu. Pravděpodobně z počátku 20. století nebo i později. Téměř doslovně kopíruje předlohu z GHdA-Adelslexikon vol. VII. Genealogisches Handbuch des Adels (GHdA) je referenční dílo vydávané v letech 1951 až 2015 nakladatelstvím C. A. Starke Verlag a vydávané německou nadací Stiftung Deutsches Adelsarchiv. Je považován za nástupce Gothaischen Genealogischen Hofkalenders a Gothaischen Genealogischen Taschenbuchs.
Jedná se tedy o pouhou moderní domalbu erbu s napodobením gotického slohu k renesančnímu trámovému sloupu. Jako okopírovaný vzor byl použit erb z tehdejšího erbovníku. Důvod si můžeme dnes pouze domýšlet. Snad to bylo v duchu tehdy módního romantismu, který rád regotizoval gotické či jiné památky, aby vypadaly více středověce dle tehdejších představ umělců i veřejnosti.
Ladislav Kolačkovský
Kuks – barokní umění i krvavé barbarství – syn a otec z rodu Šporků
Kuks je skutečný jemný a překrásný ve své barokní pompě. V jeho kryptě jsou však i ostatky Johanna Sporcka, který připomíná i krvavé základy zrodu barokní legendy jeho syna Františka Antonína.
Ladislav Kolačkovský
Dacziczky z Heszlowa – slavný rod s neznámými osobnostmi
Dačický z Heslova jsou příkladem šlechtického rodu, který vlastně proslavil jediný člen, který navíc zemřel bez potomků. Pojďme si přiblížit i další osobnosti tohoto rodu
Ladislav Kolačkovský
Trauttenberg nebyl Trautenberk z Večerníčku. Skutečný jmenovec postavy z pohádek
Letos uplynulo 50 let od uvedení dětského večerníčku Krkonošské pohádky. Kdo by neznal příběh Trautenberka s jeho čeledí a hajným. Kdo byl jmenovec pohádkové postavy, skutečný Emanuel von Trauttenberg?
Ladislav Kolačkovský
20.4. 2024 – historická kapitula habsburského řádu sv. Jiří ve Speyeru
V sobotu 20. dubna odehrála významná událost. Výroční konvent řádu sv. Jiří – evropského řádu Domu Habsbursko-Lotrinského ve Speyeru v Německu.
Ladislav Kolačkovský
Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem
U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 290
- Celková karma 16,65
- Průměrná čtenost 905x