Analýza Putinova projevu: Měl být jen předvolební formalitou, vyvolal ale mimořádně depresivní dojem sílící eskalace

Zatímco v loňském projevu šéf Kremlu naznačil, že o výsledku války ještě není rozhodnuto, a působil podrážděně, letos z něj vyzařovala jistota, že Rusko překonalo kritický bod. Převzalo vojenskou iniciativu a přešlo do ofenzivy, cituje Putina ruská politoložka Tatiana Stanovajová v analýze pro americkou Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír.

Čtěte také

Martin Fendrych: Rusko, nikoli Západ, odmítá jednat o míru na Ukrajině

Vloni se Putin soustředil na ochranu vlastní země, ale letos zněl vítězně. Tuto změnu lze vysvětlit sílícím přesvědčením Kremlu o vojenské převaze Ruska a pocitem, že Západ je slabý a roztříštěný. Putin dal také jasně najevo, že jeho agenda nekončí u Ukrajiny.

Představil Rusko jako „baštu tradičních hodnot, na nichž stojí lidská civilizace“, a jako geopolitického ideologa, jehož prý podporuje většina lidí na světě, včetně milionů obyvatel západních zemí.

Byla by vážná chyba podceňovat ambice těchto slov. Nejde o prázdnou propagandu, ale úvahy o plánech na ideologickou expanzi, export putinismu do západních zemí a aktivní spolupráci s potenciálními „přáteli“. Jinými slovy, geopolitická bitva o hodnoty se opět stěhuje na území Západu a ruský prezident se cítí jistější než dřív.

Pro domácí publikum

Kreml také mění význam války pro domácí publikum. Vyzývá k její větší podpoře a v podstatě i k potlačení všech projevů neloajality, protiválečných nálad nebo zpochybňování kroků režimu. Vše, co do představy o této solidaritě nezapadá, je nezákonné.

Čtěte také

Válka je mír? Ti, co to říkají, používají orwellovský slovník. Snad je to jen jejich nevědomostí, míní politolog Šír

Rusové se zatím mohou do válečného úsilí zapojovat dobrovolně. Každý má svůj podíl odpovědnosti na budoucím vítězství. Zmizel prostor i pro pouhou neutralitu. Za toto nové břemeno odpovědnosti Putin nabízí sociální příspěvky, snížené hypoteční sazby, zvýšení minimální mzdy a příležitost, aby se ti, kdo se na „speciální vojenské operaci“ přímo podílejí, stali „opravdovou elitou“.

Putinovým hlavním předvolebním dárkem je však záruka ochrany před „strategickou porážkou“, tedy před podlými plány Západu udělat z Ruska „závislý, upadající a umírající prostor, kde si Západ může dělat, co chce“. Jinými slovy, „bez války žádné Rusko nebude“.

Výhrůžky směrem k Západu

Tento vzkaz západním zemím je snad nejdůležitějším prvkem projevu. Putin nešetřil výhrůžkami a prohlásil, že ruské jaderné síly jsou „v plné bojové pohotovosti“. Prezident také prohlásil, že dialog se Spojenými státy je možný pouze za ruských podmínek.

Čtěte také

Vyšetřovatel Dzuro: Putin se může dostat i před mezinárodní tribunál. U zločinců z Jugoslávie nám taky nejdřív nevěřili

Rusko je ochotné zahájit s Washingtonem strategický dialog jen v rámci hledání řešení o Ukrajině. Požaduje ale, aby Amerika souhlasila s rozdělením země, což je v současné situaci nerealistické.

Návrhy na dialog Putin označil za „demagogii“, popřel úmysl rozmístit jaderné zbraně ve vesmíru a prohlásil, že taková obvinění jsou jen pokusem Západu přimět Rusko k jednání, které by prospělo Spojeným státům. Putin rovněž považoval za nutné reagovat na sílící obavy z ruského útoku na Evropu. Nazval je „nesmyslem“ a obvinil Západ z plánování útoku na Rusko.

Putinův projev měl být pouhou předvolební formalitou, ale vyvolal mimořádně depresivní dojem sílící eskalace. Rusko postupně zahajuje všeobecnou politickou i vojenskou mobilizaci. Zatím sice neposílá Rusy hromadně na frontu a v nejbližší budoucnosti to ani není pravděpodobné. Kontext fronty ale začíná pronikat do všech aspektů občanského života, od vnucování takzvaných tradičních hodnot až po podporu obdivu k „hrdinům speciální vojenské operace“, z nichž chce Putin udělat „opravdové elity“.

Čtěte také

Revolucí, pučem ani zavražděním Putina se nic nevyřeší. Celý ruský systém je prorostlý metastázemi rakoviny, varuje Kelin

Putin jako by říkal, „tady velíme my“ – jak světu, tak odevzdaným a bezmocným Rusům, kteří jsou proti válce. Po šokující smrti vůdce opozice Alexeje Navalného a cynických krocích ruských úřadů s cílem zmařit jeho pohřeb sílí všude zoufalství – na Ukrajině, v Rusku mezi odpůrci režimu a války i na Západě mezi těmi, kdo se obávají ruského vítězství. To všechno jen přispívá k eskalaci, protože i zoufalství může mít strašlivé následky, varuje analytička Tatiana Stanovajová v analýze pro Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Gita Zbavitelová.