Mechovák a Perníkář. Hradec Králové a Pardubice spojuje Labe. Kdy vznikla rivalita mezi oběma městy?

Já jsem jako rodilý Hradečák jezdil do Pardubic na střední školu a to jsem si užil. Byl jsem Mechovák, oni zase, když přijedou do Hradce, tak jsou perníkáři. Vy jste zažil také nějakou rivalitu mezi Hradcem a Pardubicemi na vlastní kůži?
Až na vysoké škole, kde jsem měl spolužáka z Pardubic. Takže jsme se občas v dobrém pošťuchovali.

Kořeny popichování můžeme sledovat ve větší míře od konce 19. století a ve 20. století, kdy se obě města velice prudce rozvíjela.
Mgr. Radek Bláha, archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové

Kde se tohle popichování historicky vzalo?
V zásadě se dá říci, že ty kořeny můžeme sledovat ve větší míře od konce 19. století a ve 20. století, kdy se obě města velice prudce rozvíjela a stala se významnými středisky východních Čech. A pochopitelně vzhledem ke své vzájemné blízkosti soupeřily o prvenství v mnoha oblastech.

Čtěte také

Soutok Labe s Orlicí! Ikonickou sochu Hradce Králové mnozí v roce 1934 považovali za pornografii

Můžeme také říci, že dříve možná mohlo být takové soupeření spíše mezi Hradcem Králové a Chrudimí? Co se týče historického vývoje.
Pokud jde o Chrudim, to je pro Hradec velice významné a důležité město. Šlo o druhé královské město podobné velikosti a významu, jako byl Hradec. Obě města mají mnoho společného ve svém historickém vývoji, protože jak Chrudim, tak Hradec, vznikly z významného slovanského hradiště. Obě města byla velice důležitými centry raně středověkého státu ve východních Čechách a dá se říci, že na stejné významové úrovni. Dokonce ta podobnost jde až do té míry, že obě města vznikla v ploše toho původního hradiště. Obě se stala věnnými městy, a význam obou měst jako středisek východních Čech přetrval až do 19. století, kdy potom Chrudim soupeřila s Pardubicemi.

Čtěte také

Paříž se chlubí Eiffelkou a Vítězným obloukem. Hradec má Vítěze, Gočárovo schodiště a řeku navíc

Takže předtím Pardubice prostě nebyly tak významné jako Hradec a Chrudim? Co přineslo Pardubicím větší význam? Byla ta železnice?
Těch příčin bylo více, je to složitější otázka, na kterou by podrobně odpověděli specialisté na období novověku. Nicméně velice zjednodušeně asi můžeme říci, že význam Pardubic narůstal už od 16. století, kdy se staly rezidenčním městem rodu Pernštejnů i potom centrem komorního panství. Ovšem, jak říkáte, důležitost Pardubic stoupla pak se stavbou železnice. Město se stalo významnou zastávkou na trati z Prahy na Moravu a potom i železniční křižovatkou v 50. letech 19. století, kdy byla z Pardubic stavěna dráha na sever přes Hradec do Liberce.

Čtěte také

VIDEO: Zpívající stromy i schody překvapí poutníky při procházce Hradcem Králové

Věřím, že velkou roli v tom hrálo i rybniční hospodářství. Protože Pardubicko byly v tomto asi významnější než Hradecko.
Je tomu tak. Pardubické rybniční hospodářství a velké stavby, které s tím souvisejí, Opatovický kanál, jsou obecně známé a právem obdivované. Nicméně bych připomenul, že Hradec nezaostával natolik a i naše město vytvořilo ve 2. polovině 15. a na počátku 16. století poměrně rozsáhlé rybniční panství na svých pozemcích. Jen vzpomenu, že soustava rybníků na Biřičce, známá a dodnes dochovaná, pochází právě z této doby. Nebo byl vybudován rozsáhlý rybník Březhradský, který se sice nezachoval, ale existuje náhon, který k němu dodnes vede z Předměřic přes Kukleny až do Březhradu, tzv. Malý labský náhon. To je výsledek budování rybníků v 1. třetině 16. století.

Význam Pardubic stoupl se stavbou železnice. Město se stalo důležitou zastávkou na trati z Prahy na Moravu i železniční křižovatkou.
Mgr. Radek Bláha, archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové

Hradec a Pardubice odedávna spojuje i řeka Labe samozřejmě. Ale nebylo prý tomu tak vždy.
V dávné geologické minulosti Labe teklo, řekněme, severozápadně od Pardubic a původní Pardubice míjelo. Památkou na ta starší koryta je třeba tzv. Urbanická brána, kterou dnes prochází železnice a státní silnice z Hradce na Prahu, a částečně toto údolí využívá řeka Bystřice. To je dávné údolí Labe. Jen tak pro zajímavost. To ale hovoříme o geologických epochách a o stovkách tisíc let.

Čtěte také

Pardubice, nebo Hradec? Poznáte podle fotky své město?

Jak to bylo historicky dříve s hranicí Pardubického a Královéhradeckého kraje? Když vyjedete z Hradce směrem na Pardubice, tak za cedulí s koncem města jsme vlastně hned v Pardubickém kraji, kam už patří Opatovice nad Labem. To ale dříve tak nebylo. Souvisí to s opatovickým klášterem, který kdysi náležel k Hradci?
Řečeno poměrně jednoduše, tak opatovický klášter benediktinský z 11. století skutečně inklinoval spíše k Hradci. Ačkoliv pozemkovou výbavu a vesnice měl na poměrně velkém území mezi Hradcem, dnešními Pardubicemi a Přeloučí. Nicméně v Hradci například měl svůj kostel, dokonce jeden z opatů opatovického kláštera Hroznata z Lipoltic je pohřben a má dodnes náhrobní desku v chrámu Svatého Ducha. Čili ten klášter patřil spíše do Hradecka. Situace se změnila po zániku tohoto kláštera, když se jeho zboží zmocnil Diviš Bořek z Miletínka, pán na Kunětické hoře, a v zásadě se toto panství stalo základem panství pernštejnského, které bylo spravováno z Pardubic. To dalo také základ dnešní krajské hranici, která zdánlivě nelogicky vede v blízkosti Hradce, ale má to hluboké historické kořeny.

Čtěte také

Architekt a vizionář Josef Gočár „vymodeloval“ moderní tvář Hradce Králové, salónu naší republiky

Možná, kdyby nedošlo k zániku opatovického kláštera, bylo by Hradecko významně větší směrem na jih a možná až k Pardubicím?
Ano, je to pravděpodobné.

Co vy, jako Hradečák, máte rád na Pardubicích? A co vám třeba v Hradci naopak chybí?
Areál, na který jsou Pardubáci právem pyšní, je krásný hrad nebo zámek, který skutečně patří ke skvostům architektury. Ale připomenul bych, že podobný zámek se nacházel i na dnešním Hradecku, a to v Chlumci nad Cidlinou, kde byl na konci 15. století vystavěn hrad, který byl velice podobný tomu pardubickému. To bylo v době, kdy Chlumecko patřilo také Pernštejnům, a ti si tam vystavěli podobný areál, podobnou rezidenci, jako byl pardubický zámek. Bohužel ten chlumecký se nedochoval.

Radek Bláha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha byl naším hostem. Moc děkuju za rozhovor.