„Když vám vezmou řidičský průkaz, kromě pokuty musíte projít terapeutickým kurzem, abyste prokázali, že nejste blázen a že jste schopen řídit. V Maďarsku už to nějakou dobu platí,“ uvedl režisér Petr Štindl.
Na jevišti se v kulisách nízkoprahového centra v Praze setkává devět lidí: manikérka, podnikatelka, novinářka, majitel nonstopu, mafián, správce domu, inženýr, kuchař a muž s utajenou identitou. Navzájem se neznají a kvůli svému přestupku musejí projít terapií. Školení vedou dvě psycholožky.
„Je to komedie, která není příliš akční, ostatně jako nejsou žádná školení. Ale střet lidí různých příběhů skládá mozaiku snad i zábavných situací,“ věří Štindl.
„Pro mne to byl asi nejtěžší text, který jsem kdy v životě dělala. Protože všichni Shakespearové a všechny monology se mohou jít zahrabat, když nevíte, jestli máte vyvolat Láďu, kterého bude hodnotit Emil, nebo Tibora, kterého bude hodnotit Alexandr. Je to jako puzzle, co se vám vysypaly,“ popsala herečka Tamara Kotrbová, která hraje jednu z psycholožek.
Zlínské divadlo uvede hru Dub. Je pro dva herce, děj ale zná jen jeden |
Účastníci terapie přišli o řidičské průkazy z různých důvodů. Někdo neodolal skleničce na večírku, jiný spěchal za dítětem, další si dal klasické „jedno“ a pak sedl za volant.
„Udělal jsem jednu chybičku, brnknul o svodidla a auto zrušil. Ale spěchal jsem za nemocným dítětem, když se to stalo, proto se odlišuji od ostatních. Jsem intelektuálně nejvýš,“ řekl s úsměvem o své postavě herec Luděk Randár.
V programu zlínského divadla nejde o první představení maďarského autora. Dramaturgie se letos na Maďarsko cíleně zaměřila a pro českého diváka tak objevila nové texty a hry. První premiérou sezony byla hra divadelníka Bély Pintéra Špína v režii uměleckého šéfa divadla Patrika Lančariče.
„V českém divadelním prostředí je maďarské drama stále poměrně neznámé a nemá ani svou výraznou inscenační tradici. Výjimku tvoří snad jen István Örkény a Zoltán Egressy. Maďarská kultura je přitom nedělitelnou součástí středoevropského kulturního prostředí a výrazně je ovlivňuje,“ dodala dramaturgyně divadla Katarína Kašpárková Koišová.
