Úřady chybovaly při povolování budov architektů Zahy Hadid. Stavba je ale hotová a měnit se nebude
Nejvyšší správní soud (NSS) dvěma rozhodnutími upozornil na pochybení pražských úřadů v řízení o umístění stavby Masaryk Centre 1 u Masarykova nádraží v Praze, kterou na zakázku Penty navrhli architekti z ateliéru Zahy Hadid. Úřady dostatečně nezvážily charakter řízení a případnou účast občanských organizací, a tedy i možnost podání připomínek. Rozsudky jsou dočasně zpřístupněné na úřední desce.
Pisatel stížností, spolek Arnika, v tiskové zprávě uvedl, že na postavených kancelářských budovách se už nic nezmění, rozsudek však lze využít jako oporu v jiných sporech občanů a spolků s úřady.
„Bývali jsme mohli bojovat za to, aby budova nebyla tak objemná a bylo v místě víc zeleně. Budova ale už stojí a Penta lokalitu vytěžila na maximum. Je zřejmé, že úřady šly Pentě na ruku – jen nevíme, jestli záměrně,“ uvedla Anna Vinklárková z Arniky.
OBRAZEM: Budovy u pražského Masarykova nádraží jsou hotové. Projekt se zlatou fasádou stál 2,5 miliardy
Číst článek
„Centrum města se stalo kořistí soukromé společnosti s kontroverzní pověstí a rozsudek soudu se v této chvíli bohužel stává pouhým akademickým cvičením,“ pokračuje Vinklárková.
Podle NSS chyboval magistrát, jenž v řízení před správními soudy figuroval jako žalovaná strana, i stavební úřad Prahy 1.
„Rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí stavebního úřadu jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů ohledně závěru, že záměr nepodléhá (neměl podléhat) přinejmenším zjišťovacímu řízení, potažmo následně posouzení vlivů záměru na životní prostředí,“ stojí v jednom z rozsudků NSS. Vyjádření magistrátu a Prahy 1 ČTK shání.
Bahno z Kachovky i sedimenty z Dněpru. Češi na Ukrajině odebírají vzorky a zjišťují ekologické škody
Číst článek
Spor se táhne od roku 2020, kdy stavební úřad Prahy 1 vydal územní rozhodnutí pro stavbu polyfunkčního objektu. Komplex v ulici Na Florenci prošel už v roce 2017 posouzením vlivů na životní prostředí, občanské organizace proto měly být součástí také návazného povolovacího procesu.
Investor ale podle Arniky udělal drobné úpravy a tím se vyhnul jak posouzení vlivů, tak účasti spolků, které upozorňovaly na negativa objemné stavby. Arnika se bránila u Městského soudu v Praze, uspěla však až u NSS.
Magistrát nyní musí znovu zvážit, zda posouzení vlivů bylo, či nebylo zapotřebí, a zda se měla procesu povolování stavby účastnit veřejnost. NSS také nastolil otázku, zda záměr nepodléhal zjišťovacímu řízení v podstatě automaticky, ze zákona, kvůli charakteru stavby.
Penta koupila od Českých drah pozemky na Florenci. Zaplatit by za ně měla 244 milionů
Číst článek
„Tedy zda záměr není obchodní komplex či nákupní středisko s celkovou zastavěnou plochou minimálně 6000 metrů čtverečních. V tomto ohledu by bylo namístě vyjádřit se k otázce, zda obchodním komplexem není i stavba obsahující větší množství jednotlivých prodejen s vlastními vstupy v rámci jednoho objektu,“ uvedl NSS.
Arnika má za to, že rozsudek ukazuje slabou pozici vedení města vůči developerům a podcenění situace. „Věříme, že případy jako tento pomohou chování města změnit a do budoucna chtít po soukromých developerech mnohem víc,“ uvedl Václav Orcígr z Arniky.
Práce na budovách se zlatou fasádou, jichž se spor týkal, dokončila firma Penta Real Estate loni na podzim. Stavba trvala přes dva a půl roku. Celková investice dosáhla 2,5 miliardy korun. Další peníze společnost investuje v nejbližším okolí.
