Teď zastupitelé schválili změnu územního plánu města a v ní i změnu této plochy ze smíšené obytné na plochu veřejné zeleně. A to přesto, že františkáni proti návrhu podali námitku.
„Tímto rozhodnutím bude zásadně ovlivněna hodnota našeho majetku,“ uvedl kvadrián konventu Zdenko Žiška z Provincie bratří františkánů na zastupitelstvu, které změnu schválilo.
 |
„Vyvolává to řadu otázek. Například, proč jeden z potenciálních budoucích majitelů, tedy město, tuto hodnotu snižuje? Proč se tento záměr města nepromítl do územního plánu už v minulosti? Může to podstatně změnit náš záměr s využitím pozemku. A je evidentní, že se tím snižuje hodnota pozemku,“ zlobí se Žiška.
Proti je také nadační fond Teo via, který pomáhá církevním institucím s financemi. „Město v podstatě naznačuje, že nechce, aby na pozemku stavěl někdo jiný. Město jej koupí jako nezastavitelnou plochu za cenu násobně nižší oproti ceně zastavitelných ploch a pak si způsob využití upraví podle svých potřeb,“ konstatoval za fond Viktor Šimeček.
„Jeví se to spíše jako snaha o zneužití pozice toho, kdo může určovat způsob využití pozemku, než jako upřímná a nezištná snaha o vytvoření co nejkvalitnějšího územního plánu,“ dodal.
Františkánský klášter koupí město, bude ho splácet příštích deset let |
Vedení města argumentovalo, že chce prostor chránit. Františkánský klášter totiž leží v centru města a sídlí v něm Státní okresní archiv. Zmíněný pozemek o rozloze dvou tisíc metrů čtverečních se rozkládá mezi klášterem a bývalou synagogou, tedy dnešní Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana. Obě budovy jsou památkově chráněné a kolem sebe mají ochranné pásmo.
Zároveň jde o místo v blízkosti hlavní silnice, gymnázia, Slováckého divadla, autobusového nádraží i centra Uherského Hradiště. Jde tedy o lukrativní lokalitu, která by mohla zajímat developery. A také radnice kdysi zvažovala, že by na místě postavila novou budovu pro divadelní soubor.
„Františkáni neměli s tímto pozemkem žádné záměry. Nechtěli jsme, aby pro případné investory působil jako potencionálně plně zastavitelný. Historicky se tady nacházela františkánská nebo klášterní zahrada a toto využití preferují v dnešní době i památkáři,“ sdělil starosta Stanislav Blaha (ODS). „V zájmu města je mít nad touto plochou kontrolu,“ doplnil.
Dochovaný barokní interiér
V radě bylo pro jen šest z devíti členů. A také zastupitelé měli odlišné názory. I proto, že se jednalo o změnu, která jako jediná nebyla navržená majitelem a neprojednávalo se to na veřejném jednání.
„Připadá mi nelogické, že místo toho, abychom s františkány vedli debatu, co na tom místě chtějí, tak svou vlastní iniciací změníme prostor na veřejnou zeleň a přitom říkáme, že to děláme pro ochranu majitele,“ konstatoval opoziční zastupitel Michal Dvouletý (Hradišťáci). „Ve stejné optice bychom mohli udělat revizi všech nezastavěných zajímavých ploch. Není možné k tomu takto přistupovat,“ doplnil.
Podle Blahy byla jednání s františkány vždy korektní. I teď si myslí, že pokud přijdou se smysluplným návrhem na využití, může město zase územní plán změnit.
Barokní budova kláštera by měla i v dalších deseti letech sloužit archivářům. Kompletně zrekonstruována byla v 80. a 90. letech za šedesát milionů korun včetně obnovy památkových prvků. Slavnostní sál refektáře patří k nejlépe dochovaným barokním interiérům na Moravě. Jeho součástí je bohatá štuková výzdoba od italského architekta Baltazara Fontany, který zdobil i baziliku na Velehradě, a malíře Krištofa Montiho. Ceněné je i barokní vybavení sálu, který byl před dvaceti lety zrestaurován.
