Otřesy zní, jako by vlak projel domem, vážné škody ale nezpůsobí, říká seismolog

Je zemětřesení, které se ve čtvrtek objevilo na jihu Čech, neobvyklé?
Zemětřesení o této síle se může čas od času objevit víceméně kdekoli. V Česku se objevilo mnohokrát. Máme katalog všech zemětřesení na našem území, o kterých jsou alespoň nějaké chabé písemné zprávy, zhruba od pátého století našeho letopočtu, a zemětřesení o takovéto síle tady byla spousta.

Lidi na jihu Čech vylekalo zemětřesení. Popisují dunění a otřesy

Lidé popisovali otřesy a dunění. Jak takové zemětřesení člověk pocítí?
Toto zemětřesení naštěstí nepatřilo mezi ničivé, protože nebylo tak silné. Kolegové upřesňují jeho hloubku, ale určitě byla mezi 10 až 18 kilometry pod zemským povrchem. Čím je to zemětřesení hlouběji, tím menší efekt energie na zemském povrchu je. Lidé to pocítí tím, že se pod nimi zhoupne země, eventuálně může dojít k nějakému zacinkání skleniček.

Tedy nic zlého.
Ne, při této síle zemětřesení se nic strašného opravdu neděje. Některé akustické efekty mohou být nepříjemné, podobné jako třeba při průjezdu vlaku či těžkého kamionu přímo přes dům. Určitě to ale nemůže způsobit vážná poškození budov.

Je to po dlouhé době první zemětřesení na jihu Čech?
Jakmile vznikne nějaký pocítěný jev na území České republiky, je to mimořádná věc. Třeba u Českého Krumlova bylo pocítěné zemětřesení asi před 15 až 20 lety. Před pěti lety zase bylo silné zemětřesení u severovýchodě České republiky u Hlučína, které mělo podobnou sílu jako to dnešní. Čili jakmile vznikne zemětřesení takhle pocítěné a relativně na naše poměrně silné, pochopitelně to přitáhne společenskou pozornost.

Nejsilnější zemětřesení u nás bylo v roce 1985

Může být u nás silnější zemětřesení?
V západočeské oblasti, která je v posledních desetiletích nejaktivnější, bylo nejsilnější zemětřesení, které máme přesně podchycené údaji z přístrojů, o síle 4,6. To je mnohonásobně silnější jev.

Kdy se to stalo?
Bylo to v roce 1985. Došlo k prasklinám na fasádách některých domů, ale ne k porušení statiky budov.

Na území České republiky by nemělo docházet k zemětřesení na páté úrovni (Richterovy škály, pozn. red.). Nedá se to říct s naprostou jistotou, protože na některých místech České republiky, právě ve zmíněných západních Čechách, je oblast daleko živější a eventuálně by tam k silnějšímu jevu dojít mohlo.

Co vlastně se děje pod povrchem, když je zemětřesení?
Dochází k němu na trhlinách v horninovém masivu a zemětřesení vznikne tím, že bloky, které spolu v té trhlině „sousedí“, se velmi rychle posunou jeden vůči druhému. Tento rychlý pohyb vyvolá seizmické vlny, které se potom šíří horninovým prostředím. A jakmile dorazí na povrch, způsobí zmíněné otřesy.

Na čem záleží, jak budou otřesy silné?
Především na tom, jak velká je trhlina a o kolik se horninové bloky posunou. Je rozdíl, jestli je ta trhlina dlouhá několik desítek metrů nebo 500 kilometrů. A záleží na tom, jestli se horninové bloky posunou o několik centimetrů nebo metrů. Efekt na povrchu se odvíjí od toho, z čeho je složený povrch, protože seismické vlny různým způsobem fungují v různých prostředích. Také záleží na tom, jak je daleko místo vzniku zemětřesení od obce, která je zasažena.