Na daňové přiznání s poradcem máte čas do července 2024. Na škody jsou experti pojištěni

Drtivá většina zástupců firem či OSVČ, kteří nevyužívají služeb daňového poradce nebo nemají ze zákona povinný audit, odevzdává přiznání za rok 2023 do čtvrtka 2. května.

Základní termín pro podání papírového daňového přiznání (tedy počátek dubna) už se letos podnikatelů netýká. Mají totiž povinnost komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky – povinné datové schránky jim byly zavedeny loni.

Na splnění své povinnosti má více času zhruba 300 tisíc subjektů s povinným auditem účetní závěrky či fyzických osob, které svěřují přiznání do rukou poradce. Vyplnit a odeslat berňáku jej musejí do 1. července 2024. V týž den musí mít finanční úřad na účtu zaplacenou daň.

„Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává poradce, prodlužuje se mu lhůta do počátku července každoročně. Do konce března ale nemusí, tak jako dřív, doručovat na finanční úřad plnou moc,“ popisuje poradce Michal Dvořáček.

To ovšem neznamená, že plná moc nemusí být správci daně předložena vůbec. V současné době podle zákona stačí, když daňový subjekt splní svoji povinnost vůči finanční správě například v červnu (nejpozději ale v okamžiku podání přiznání).

Boom zájmu o poradce zastavila paušální daň

Podle průzkumu z roku 2020 si tehdy najímalo daňového poradce přes třicet procent tuzemských drobných podnikatelů. O tři roky dříve přitom využilo v Česku posunutý termín jen patnáct procent fyzických osob (plus zhruba dvě pětiny firem).

Jak se zvýšila paušální daň? Hlásit se k ní můžete každoročně do ledna

„Zvlášť u fyzických osob zájem o služby daňových poradců do předloňského roku stoupal. Od roku 2013 do roku 2022 narostl více než trojnásobně,“ říká daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová.

Následně nicméně zájemců opět ubylo díky zavedení paušální daně. Tu aktuálně využívá přes 100 tisíc živnostníků (ve výsledku to znamená, že daňové přiznání vyplňovat a posílat berňáku nemusejí).

Proč podnikatelé přiznání odkládají?

Pro mnoho živnostníků a zástupců podniků je praktickým důvodem k odkladu přiznání a zaplacení daně nedostatek peněz na účtech na počátku kalendářního roku.

„Začátek roku bývá pro řadu společností finančně náročný, proto se jim odložení platby hodí. Mnoho firem i OSVČ také povinnost nechává na poslední chvíli a pak zjistí, že účetní a firmy nestíhají,“ upozorňuje daňový poradce KODAP Vlastimil Sojka.

Menší část firem tak činí z nutnosti kvůli svému byznysu v zahraničí. Například dceřiné společnosti zahraničních podniků čekají na závěrky a daňová přiznání mateřských společností v jiných státech.

Kdo se povinnosti nevyhne?

Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 podávají na finanční úřad všichni, kteří měli za loňský rok příjmy ve výši alespoň 50 tisíc korun (do loňského roku platil limit 15 tisíc).

Pokud měl podnikatel v uplynulém roce příjmy také ze zaměstnání, příjmový limit se mu snižuje na dvacet tisíc korun (do roku 2023 šest tisíc).

A nejde přitom jen o výdělky z podnikání. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, výher, prodeje nemovitosti či ze zaměstnání, pokud ho máte k vašemu podnikání jako činnost vedlejší.

Nebojte se oslovit experta

Oslovit poradce se podle expertů vyplatí, pokud podnikatelé neuplatňují pro výpočet daně výdajové paušály, mají nárok na více slev či odpočtů, nebo (logicky) nevyužívají zmíněnou novinku v podobě paušální daně.

„Daňovému poplatníkovi se v Česku žije krušně, stíhá ho spousta povinností a současný právní řád se rychle mění,“ glosuje daňový poradce David Hubal.

Jednoduché daně přitom slibuje vláda už několik let. V roce 2020 byla sice přijata novela zákona o dani z příjmu, k zásadnímu zjednodušení a odstranění výjimek ale nevedla. V konsolidačním balíčku, který vláda schválila v loňském roce, k několika úpravám a změnám či rušením či některých slev a odpočtů došlo. Více si přečtěte v článku Konsolidační balíček přináší mnoho změn v daních. Které to jsou a koho se týkají? na BusinessInfo.cz.

Jaké můžete letos využít slevy na daních? Některé ruší vládní balíček

Lidé se mohou od poradce dočkat nejen cenných rad, jak uplatnit všechny slevy a odpočty, ale daňový expert především minimalizuje riziko omylů. Pokud přece jen udělá chybu, je za ni odpovědný poplatník, nicméně může na svém poradci vymáhat náhradu škody.

„Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, je poradce povinen spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jeho zaviněním, tak ji nakonec uhradit,“ připomíná Blanka Štarmanová.

Pozor! Účetní pojištěni být nemusí a odpovědnost nenesou

Jen připomínáme, že pro účetní toto pojištění povinné není – pokud využijete jeho služeb a způsobí jako nepojištěný v dokumentech chybu, může být daleko složitější případnou náhradu vymáhat. Podklady účetní neodevzdává pod svým jménem a obecně nenese z právního hlediska zodpovědnost za výsledné daňové přiznání. Při výběru takového experta byste tedy měli být pečlivější.

K profesionálnímu přístupu poradce nicméně patří plnění stanovených smluvních závazků, pojištění odpovědnosti a upozornění klientů na blížící se termíny pro odevzdání přiznání či zaplacení vyměřené daně. Jediné, co by si měl poplatník sám ohlídat, je včasné dodání veškerých informací včetně účetních podkladů. Za správnost těchto údajů je samozřejmě zodpovědný sám podnikatel.

Za zpracování jednoduchého daňové přiznání obvykle zaplatíte poradci 2000 až 4000 korun (u právnických osob jde zhruba o dvojnásobek) s tím, že o něco levnější je přiznání, kde OSVČ uplatňuje paušální výdaje (od 30 do 80 procent).

Přehled termínů:

Pozor na pokuty!

Pokud se s přiznáním poplatník opozdí po 1. červenci pouze o méně než pět pracovních dnů, žádné sankce z prodlení mu nehrozí. V kalendáři si tedy může podtrhnout 7. července, což je datum, dokdy ještě může podat DAP bez postihu. V případě delšího zdržení už se ale pokutě nevyhne.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud daňové přiznání nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu „berňáku“, pokuta bude minimálně 500 korun.

Zhruba stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň. Opozdilcům pak neustále naskakuje úrok z prodlení, a to o několik desetin promile za 24 hodin. Roční penále činí aktuálně 20,25 procenta (je tvořeno repo sazbou ČNB, jež se od loňského podzimu dvakrát snižovala, tradičně navýšenou o 14 procentních bodů).

Blanka Štarmanová připomíná poplatníkům ještě jedno úskalí: „Daňový poradce sice o nutnosti provedení platby, její výši a způsobu jejího provedení podnikatele informuje, peníze na účet za něj ale nepošle.“ Pokud tedy podnikatel platbu neprovede, případné sankce bude platit on. Dnem úhrady daně se rozumí datum, kdy má finanční úřad peníze na účtu, nikoli ten, kdy jej z vašeho účtu odešlete, případně, kdy na poště zaplatíte složenku.

Případné přeplatky na dani z příjmu se začínají zpracovávat a vyplácet až po nejpozdější lhůtě pro podání DAP (tj. po 1. červenci 2024, a to do 30 dnů), a platí to i pro poplatníky, kteří podali daňové přiznání v předstihu. Do měsíce od zmíněného termínu tedy musí Finanční správa dát příkaz do banky na vrácení peněz (viz tabulku).

Výjimkou jsou případy, kdy finanční úřad zahájí kontrolní postup (typicky postup k odstranění pochybností), nebo kdy poplatník podá daňové přiznání opožděně.

Jakub Procházka