Stavbu větrných elektráren mají zrychlit akcelerační zóny. Problémem ale můžou být místní referenda

Jenom zhruba jedno procento v Česku spotřebované elektřiny loni vyrobily větrné elektrárny. Znamená to výraznou ztrátu na evropský průměr, který se pohybuje kolem 19 procent. Stát přitom počítá s tím, že do roku 2030 budou obnovitelné zdroje pokrývat alespoň 30 procent spotřeby. K naplnění závazku mají přispět i plánované větrné elektrárny s velkým výkonem, v řadě případů jsou proti nim ale obyvatelé obce, kde mají stát.

Velká Losenice (Žďársko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Větrná elektrárna

Do roku 2030 má v Česku vyrůst stovky větrných elektráren, pomoct tomu má zjednodušené povolování (Ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay | Licence Pixabay

„Jako obec máme podepsanou smlouvu o spolupráci s investorem. A investor teď zajišťuje konkrétní lokality, místa a pronájem pozemků,“ říká lidovecký starosta Velké Losenice na Žďársku Radek Pátek, který má jednání o větrných elektrárnách ve své obci už za sebou. Čeká se jen na jejich výstavbu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do roku 2030 má v Česku vyrůst stovka větrných elektráren. Pomoct tomu má mimo jiné i jejich zjednodušené povolování. Poslechněte si reportáž Patrika Saláta.

„Teď bude minimálně rok probíhat radarové měření větru. A další vyjádření typu EIA (studie dopadů stavby na životní prostředí, pozn. red.) a podobně. Takže možná to bude záležet i na legislativě, jak rychle nám tu výstavbu umožní,“ dodává starosta.

Od roku 2026 by totiž povolování větrných elektráren s vysokým výkonem mohlo zabrat jen jeden rok. Stát chystá tzv. akcelerační zóny – tedy předem vytipovaná místa, kde se větrníky velmi vyplatí, a měly by se tam proto povolovat jednodušeji a rychleji.

Teď se na úrovni ministerstev řeší vhodná místa a taky samotné ukotvení akceleračních zón v zákoně. Následovat by mělo jejich vymezování.

Některé právní úpravy, které urychlují povolovací proces, už platí od letoška. Byly potřeba. Na povolení stavby větrné elektrárny se totiž čekalo i deset let. Také proto Česko zaostává za svými plány.

 „Máme stále 340 megawattů. Takže vidíme, že je tam 200 megawattů deficit, což je výrazné. Na druhou stranu akcelerační zóny pomohou povolovacím procesů,“ míní René Neděla z ministerstva průmyslu a obchodu.

Odbourání mýtů 

Zavedení akceleračních zón ale nemusí být jednoduché například proto, že v minulosti lidé z některých obcí zakázali stavbu větrných elektráren hlasováním v místních referendech. Nechtěli je mít v blízkosti svých domů.

I kvůli tomu chystá ministerstvo životního prostředí komunikační kampaň. „Měla by podpořit vymezování a zároveň cílit jak na politiky, tak na občany. Abychom odbourali mýty, které tady občas kolem větrných elektráren panují,“ popisuje ředitel sekce ochrany klimatu Petr Holub.

Zájem o výstavbu větrných elektráren ze strany některých investorů by ale i na druhé straně mohly ochladit klesající ceny elektřiny na komoditním trhu. Ty jsou už na úrovni roku 2021, tedy před energetickou krizí, která přispěla k zvýšenému zájmu o výstavbu větrníků.

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy ale cena elektřiny v dlouhodobém horizontu výstavbu neovlivní. 

„Může to znamenat trošku nějaké ochlazení, ale ten dlouhodobý výhled je jasný. Elektřinu budeme mít právě z obnovitelných zdrojů. My se bez elektřiny z obnovitelných zdrojů neobejdeme,“ říká.

Lidé rozhodovali ve 13 referendech. Odmítli větrné elektrárny i výstavbu domů v Prokopském údolí

Číst článek

Malá návratnost

Třeba ekonom J&T Petr Sklenář si ale myslí, že tento zdroj energie má kvůli své finanční náročnosti v našich podmínkách jen malou návratnost a klesající cena elektřiny tomu nepomáhá. Bez dotací od státu se tak větrné elektrárny neobejdou.

„Když se tady postaví větrná elektrárna, tak vzhledem k tomu, jak tady fouká nebo nefouká, 80 procent toho času elektrárna nevyrábí. To je potom odrazem toho, že ekonomická návratnost investice žádná není, nebo je velmi malá. Jistá je pak finanční návratnost, která je zajištěna dotační politikou,“ dodává Sklenář.

Stát se snaží větrné elektrárny podporovat soutěžemi o provozní podporu pro větší projekty nebo pevnou výkupní cenou elektřiny pro ty menší a také investičními dotacemi. Novou výzvu by chtělo ministerstvo průmyslu a obchodu vypsat i letos.

Patrik Salát, van Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme