Petr Janyška: Praha si začíná s Paříží rozumět
V Macronově osobě přijel do Prahy dnes asi nejvýznamnější politik Evropy. Člověk, který se nebojí neotřele nahlížet na Evropskou unii, a dokonce i na mezinárodní vztahy. U nás neměl donedávna partnera na své úrovni, to se ale v jistém slova smyslu změnilo s osobou prezidenta Petra Pavla.
Česká republika je už dvacet let členem Evropské unie, ale dosud do ní nevnesla žádný originální nápad.
Čtěte také
Výjimkou byl Václav Havel, který kdysi před patnácti lety přišel s návrhem stručné, jen několikastránkové evropské ústavy a s dvoukomorovým Evropským parlamentem. Jeho návrh tenkrát neprošel. Neobyčejně důležité ale bylo, že ukázal, že i jako nová země EU dovedeme o Evropě přemýšlet a svůj pohled nabídnout ostatním.
Od té doby české vlády ani prezidenti s ničím takovým nepřišli, pouze stále a se zvláštní oblibou kritizovali návrhy druhých, aby je po několika letech mudrování potichu přijali. Jakékoli kroky vedoucí k hlubší integraci byly u nás vnímány jako špatné, což nám ale nebránilo dostat třeba díky jednotným evropským nákupům vakcíny proti covidu.
Čtěte také
A se zvláštní oblibou se v Praze kritizovalo všechno, co přišlo z Paříže. Česká diplomacie a politika žily po desetiletí ve fascinaci Brity a jejich představou jen minimálně integrované Evropy, které by stačil volný trh. Česká vize rozvolněné EU se nikdy nekryla s francouzskými představami o kontinentu.
Prezidenti si padli do oka
Do tohoto kontextu teď přišel prezident Pavel s nápadem koupit společně ve třetích zemích munici, kterou tolik potřebuje Ukrajina a kterou není Evropa s to rychle vyrobit. Přišel dokonce už s konkrétním množstvím dělostřelecké munice, u níž by věděl, kde ji koupit.
Svým pragmatickým návrhem rázem zaujal evropské politiky včetně Macrona, který zbožňuje nové projekty a nekonvenční přístupy. Ten Pavlův nápad podpořil, což znamená, že bude mít v Evropě zelenou.
Čtěte také
Jeho podpora Pavlova návrhu je o to důležitější, že donedávna se stavěl k nákupům zbraní a munice mimo Evropu odmítavě. Argumentoval tím, že by se potřebné miliardy měly utratit v Evropě a nikoli v zámoří. Zároveň ale teď rozumí, že je třeba jednat rychle.
Vůbec se zdá, že si oba prezidenti padli do oka, a to už během Pavlovy návštěvy Paříže loni v prosinci. Podle očitých svědků Macron tehdy pozorně naslouchal Pavlovým vývodům o ruské agresi vůči Ukrajině – cítil v něm profesionála, který ví, o čem mluví.
A Pavel i premiér Fiala zase pozorně naslouchali Macronovým formulacím o udržení jádra v Evropě, o francouzském zájmu o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i o nabídce na vybudování vysokorychlostní železnice, v níž mají Francouzi už dlouholetou a úspěšnou tradici.
Po setkání se zdá, že Praha a Paříž si už dlouho nebyly tak blízké. Je to pro nás o to důležitější, že se náš region v podstatě štípl vedví. Orbán a Fico, tedy autokratické režimy nadbíhající Rusku na jedné straně, nově zvolený liberální Tusk v Polsku a dosud stále liberální Praha na straně druhé.
Je pro nás důležité vědět, že lídr velké evropské země, Francie, s námi sdílí pohled na nebezpečí ruského imperialismu.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
