Scéna.cz 

Mistrovská lekce se skvělou průvodkyní Helenou Čermákovou

Městské divadlo Zlín uvádí inscenaci Terrence McNallyho MISTROVSKÁ LEKCE. V hlavní roli Maria Callas účinkuje Helena Čermáková. Text upravil Jiří Záviš a Jakub Čermák, který inscenaci režíruje. „Když chcete udělat kariéru, jako já, a teď se nechlubím, nejsem z těch, co se chlubí, musíte být ochotni podrobit se … je to to správné slovo? … podrobit se hudbě. Znovu a znovu hudbě. Jste její služebníci,“ tvrdí Maria Callas. Dramatik Terrence McNally zachytil vrcholy a pády jedné z nejslavnějších operních pěvkyň všech dob. Umělecký svět je nemilosrdný. Kdo by se v něm nechtěl umět pohybovat a hlavně se prosadit? Nejlepší příležitostí je zažít mistrovskou lekci s královnou opery.

V české premiéře se v této inscenaci představila Eliška Balzerová v roce 1997 (režie Jana Kališová, Divadlo Viola). V roce 2000 se představení MARIA CALLAS začalo uvádět ve Východočeském divadle Pardubice. V roli operní divy se představila Zdena Bittlová (r. Michael Tarant). Režisér Juraj Deák v roce 2006 nastudoval text opět s Eliškou Balzerovou. Městské divadlo Mladá Boleslav představilo na jevišti Dagmar Peckovou (r. Petr Mikeska) v roce 2020.
Inscenace vždy stojí na představitelce Maria Callas. Nejinak tomu je v Městském divadle Zlín. Helena Čermáková je přesně typ herečky, která umí předat své životní i divadelní zkušenosti velmi věrohodně. Nezklame vás na jevišti ani mimo něj. Pokora k řemeslu, realizačnímu týmu a kolegům na jevišti je u ní na prvním místě. Od prvních okamžiků představení jdete s její postavou. I sebe silnější výpověď, okamžiky pádů i vrcholů jí věříte. Dá se přeneseně říct, dýcháte s jejím dechem. Vnímáte její frázování. Odkrýváte její humor. Prožíváte její úspěchy. Bojíte se spolu s ní. Těší vás přízeň publika.
Autoři úpravy Jiří Záviš a Jakub Čermák nastiňují její pěvecké mistrovství, zejména proniknutí do hloubek jednotlivých rolí. Přibližují nám její velkou empatii vůči skladatelům a libretistům. K tomu otevírají dveře její třinácté komnaty. Ne vždy se jim to daří. Už jen realizovat velmi intimní zpověď na velkém jevišti, vyžaduje notnou dávku odvahy. Do kontrastu staví niveau pěvkyně, její charisma s třeskutou energií mladých posluchačů. K tomu jim pomáhá i kontrast kostýmů (Marin Zwyrtek a Pavlína Chroňáková). Callas má šaty a klobouk ve fialové barvě. Stejnou barvu mají i volné kalhoty v druhé části inscenace. Kde se výtvarnice pokusili nastínit propad postavy pomocí bílého trička s potiskem. Studenti jsou naopak free. Jejich dress cod je volný v barvách, materiálech i tvarech.

Scéna pracuje s táhly (bílé plátno). Z vysoké “židle” pro tenisového rozhodčího vládne Callas frekventantům mistrovské lekce. Zvláštní je “modrá lóže”. Objekt, který může zrovna tak být kazatelnou, ale rovněž jakousi běsnící tlamou. Tento přelud může mít za následek osobní pády zpěvačky. V závěru inscenace jej zpěvačka přesouvá do středu scény (za pomoci techniků), jakoby vypovídala o svém údělu, kříži.
Atmosféře vzestupů a pádů pomáhají i zvuková kouzla (Miroslav Vojvodík), zejména praskot vinylové desky a k tomu mixované různé ruchy. Nástin jakýchsi ďáblíků, deprese a stresu.
Tomáš Příkrý - light design, si vyhrál s kontra světlem. Jednak to pomohlo k vytváření ostrých předělů, ale zároveň to evokovalo obrácené vnímání světla, jak ho divák nezná. Účinkující jsou právě díky reflektorům oslepení. Nyní to byli i diváci. Když se ke světelné atmosféře přidají ještě dýmy, pak je iluze dokonalá.

Helena Čermáková podává vynikající výkon nejen v hereckém výrazu, ale ve všech pohybových kreacích. Její gesta jsou plná energie. Vypovídají o síle jejího (zpěvaččina) charismatu. Dokáže z grácií podat roli postavy z opery, na druhou stranu se plazí po čtyřech po jevišti, kdy je na dně svých sil. Většinu akcí provádí v botách na jehlách. Výborný nápad je hraní na klavír právě s tímto podpatkem.
Dalších postavy nestojí stranou, naopak.
Sophie de Palma (Milana Gorská) je výstižný typ pometla, ošklivého káčátka, jak chcete, který se dokáže postupně přerodit ve zpěvačku. Sice průměrnou, ale přesto zpěvačku. Milana Gorská je opět vynikající v detailu s obličejovou mimikou v části, kdy jí Callas odhaluje pravdu o její nepřipravenosti. Velmi silná je intimní scéna, kdy Callas své žačce zapaluje cigaretu, snad na usmířenou nebo povzbuzení. Žačka se po letech vrátí a cigaretu ji vrací. Potvrzuje, jak významné to pro ni bylo gesto pro její další život.
Anthony Candolino (Štěpán Princ) správně namyšlený metrosexuál s vynikajícími akrobatickými prvky v pohybu. I u něj dokáže Callas udeřit na hřebíček jeho slabostí. Nicméně uzná jeho nadání.
Jaroslava Sýkorová coby Sharon Grahamová. Zpěvačka se školeným operním hlasem obstála i v hereckých pasážích. Zejména lze ocenit její nemilosrdný úder na solar plex vůči Callas. Do svého výstupu dala sílu veškeré energie. Vzedmutí mládí, které je vůči starší generaci nemilosrdné.
Onassis, Technik a Meneghini - hraje Rostislav Marek. Jeho postavám velmi pomáhají kostýmy. Montérky v případě technika, decentní oblek v případě Onassise a beztvará bunda u Meneginiho. Nicméně jeho výstupy s Callas jsou navíc. V publiku mohou být vnímané jako rušivé.

Mistrovská lekce v Městském divadle Zlín je skutečně plná mistrovství všech zúčastněných. Herečka Helena Čermáková Callas opět obstála na výbornou. Obrovský dík za procházku uměleckým i obyčejným lidským světem. Obstála coby skvělá průvodkyně.

www.divadlozlin.cz