Štrasburk (Francie) - Evropské novináře a média ohrožuje zejména použití špionážních počítačových programů a soudní tahanice s cílem ztížit jejich investigativní práci. Ve své výroční zprávě to uvádí platforma Rady Evropy na ochranu žurnalistiky. Obavy vzbuzuje i nejistá situace novinářů v exilu, zejména těch původem z Ruska a Běloruska, a celková atmosféra v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu.
"Zpráva platformy ukazuje rostoucí rizika a překážky, kterým novináři a média v Evropě čelí. Potřebujeme rozhodné kroky ze strany států na ochranu novinářů a proti hrozbám pro svobodu médií, jako je zneužívání soudních procesů a nezákonné sledování," uvedla generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová.
Dokument se zabývá situací novinářů ve všech 46 členských státech Rady Evropy, stejně jako v Rusku, které mezinárodní organizace v roce 2022 vyloučila, a v Bělorusku. Zatímco českou mediální krajinu popisuje zpráva jen velmi okrajově, pozornost si získalo Slovensko. Dokument zmiňuje například loňské opětovné osvobození podnikatele Mariana Kočnera, který čelil obvinění z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka, a označuje to za "krok zpět pro svobodu tisku".
Platforma Rady Evropy Bratislavu kritizuje i v souvislosti s rozhodnutím vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) podat žalobu na tři novináře po kritice kabinetu, podle Směru se komentátoři ve svých příspěvcích dopustili křivého obvinění. Platforma kritizuje například i zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení státním příspěvkem a následným snížením tohoto příspěvku o 30 procent.
Co se týče omezení svobody tisku a svobody projevu skrze cílené podávání žalob či jiné právní kroky, výroční zpráva zmiňuje také případy v Británii či Srbsku.
Svobodu médií a bezpečnost novinářů v on-line prostoru v celé Evropě podle zprávy nadále ohrožuje používání pokročilých špionážních technologií ke sledování médií i mediálních zaměstnanců.
"V roce 2023 byly zdokumentovány nové případy špehování novinářů," píše se v dokumentu, podle kterého se zároveň nepodařilo ani vyřešit podobné kauzy z předchozích let.
Vlastní kapitolu si vysloužila pokračující ruská invaze na Ukrajinu, která má podle Rady Evropy zásadní vliv na bezpečnost novinářů v Evropě a na svobodu tisku, mimo jiné i kvůli zatýkání a zmizení ukrajinských novinářů, ale i v souvislosti s omezeními, která zavádějí úřady v Rusku.
"Rusko posouvá cenzuru a omezení pro média na novou úroveň," uvádí zpráva, podle které invaze ruských vojsk na Ukrajinu i v uplynulém roce sloužila ruským úřadům jako záminka pro zpřísnění legislativy a utažení kontroly státu nad médii či věznění novinářů ve jménu ochrany národní bezpečnosti.
Situace je obtížná i pro ruské či běloruské novináře, kteří pracují z exilu. Čelí výhrůžkám nebo zadržení při návratu do vlasti a v nebezpečí jsou i jejich rodiny, uvádí platforma Rady Evropy.
Rada Evropy je mezinárodní organizace se sídlem ve Štrasburku. Nemá souvislost s Evropskou unií ani s jejími institucemi.
