Rušno na německé politické scéně. O slovo se hlásí hned dvě nové partaje

Německá politická scéna prožívá mimořádně rušnou zimu. Krátce po sobě vznikly dvě nové strany, které hodlají promluvit do letošních zemských voleb, ale hlavně se připravují na ty spolkové v příštím roce. S cílem oslovit konzervativní voliče v lednu založila své Spojenectví (BSW) bývalá dlouholetá politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a v půlce února se stal stranou dosavadní ultrakonzervativní spolek WerteUnion kolem bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena. Obě strany spojuje slib přitvrdit v azylové policie.

Podle odbornice na Německo Zuzany Lizcové samotný vznik nových politických stran v Německu zas až tak neobvyklý není, v poslední době ale vznikají častěji a rychleji.

„Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že podstatná část německých voličů je nespokojená s nabídkou tradičních stran, podle stejných šetření výrazně stoupá podpora pravicově-populistické AfD,“ vysvětlila Lizcová pro web ČT24. V této situaci je pak podle ní přirozené, že „svoji šanci větří i další ambiciózní politici, kteří se zatím pohybovali spíš na kraji stranického spektra“.

Obě nové strany podle Lizcové cílí především na voliče, kteří „mají pocit, že jim tradiční strany nenaslouchají, neznají jejich problémy a starosti a nenabízejí v dnešní nejisté době účinná řešení“.

Málo prostoru pro další stranu

Pravou část politického spektra v Německu, kam by se nyní ráda včlenila i WerteUnion, dosud ovládaly tři strany: křesťansko-demokratická CDU, křesťansko-sociální CSU a populistická AfD. Konzervativní unie CDU/CSU však novou stranu za hrozbu nepovažuje. „Skutečně konzervativní a občanskou silou v Německu jsou CDU a CSU,“ vzkázal nedávno na adresu WerteUnion saský premiér za CDU Michael Kretschmer. Unie se tak spíš zaměřuje na AfD a v poslední době se vůči ní snaží víc vymezovat.

Politolog Markus Kollberg z Humboltovy Univerzity v Berlíně pro Tagesschau poznamenal, že mezi CDU/CSU a AfD je na pravé straně politického spektra příliš málo prostoru pro uchycení další strany.

Připomíná, že konzervativní unie boduje hlavně v otázkách vnitřní bezpečnosti, AfD naopak dominuje tématu imigrace. A recept na úspěch nové strany je podle něj stejný jako u firmy – tedy přijít s novou myšlenkou, jedinečným prodejním artiklem. WerteUnion ovšem zatím nedokázala předložit téma, které by veřejnost vnímala jako čistě její. Proto Kollberg předpokládá, že pro CDU/CSU i AfD nebude příchod nové strany v podstatě ohrožením.

Také podle politologa Constantina Wurthmanna se WerteUnion snaží prosadit v části spektra, které je už dávno obsazené. Navíc Hans-Georg Maassen (na rozdíl od politicky zkušené Sahry Wagenknechtové) nebyl nikdy zvolen do veřejné funkce. „Jako kandidát CDU v jižním Durynsku jasně prohrál boj o přímý mandát v posledních volbách do Spolkového sněmu. To ukazuje, že se svým kurzem vlastně už neuspěl,“ řekl stanici ZDF.

„Nejsme Levice 2.0,“ zdůraznila Sahra Wagenknechtová během prvního sjezdu strany koncem ledna. Většina představitelů BSW se odštěpila právě z postkomunistické Levice.

Sahra Wagenknechtová vyzývá k jednání s Ruskem a zrušení hospodářských sankcí uvalených po začátku jeho agrese proti Ukrajině. „Tato válka musí skončit velmi rychle skrze jednání,“ žádá politička. Strana také hodlá usilovat o ukončení dodávek zbraní na Ukrajinu a obecně zastavení závodů ve zbrojení. „Dodáváme zbraně Ukrajině pro vítězství, kterému nevěří ani ukrajinští generálové,“ tvrdí Wagenknechtová.

BSW požaduje obnovení nákupů ruské ropy a zemního plynu.

V domácí politice by pak strana chtěla rychle navýšit výdaje na zdravotnictví a důchody. Zaměřit se chce na tradiční levicová témata, na která podle ní ostatní strany zapomněly.

Zredukovat naopak hodlá ekologické programy. Straně se například nelíbí přechod k tepelným čerpadlům, zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, který by měl vstoupit v platnost v roce 2035, či obchodování s emisními povolenkami.

Wagenknechtová ostře kritizuje současnou německou vládu, kterou označuje za nejhloupější v Evropě. Založením vlastní strany chce překonat „nekompetentnost a aroganci“ berlínské vládní politiky.

Hans-Georg Maassen
Zdroj: Reuters/Jana Rodenbusch

Větší potenciál má BSW

Poněkud jiná situace je podle politoložky z Belfastské univerzity Sarah Wagnerové u Spojenectví Sahry Wagenknechtové. Připomíná, že BSW je první stranou, která se z hlediska hospodářské politiky staví nalevo, ale z hlediska sociální politiky napravo. Tím oslovuje voliče, kteří neměli dosud v politickém spektru zastoupení.

Proto i Wagnerová míní, že BSW má větší šanci uspět než WerteUnion, kladem podle ní je i to, že se Sahra Wagenknechtová dokáže velmi důvěryhodně vyjadřovat ohledně přistěhovalectví a migrace. „Přesto je příliš brzy na to vyjadřovat se k případným volebním výsledkům, dodává pro Tagesschau.

Stejně tak je podle ní předčasné teoretizovat o koaliční spolupráci. Pro každou novou stranu je první a největší výzvou překročit ve volbách pětiprocentní hranici. „(BSW) bude mít velkou šanci dostat se do parlamentu v evropských volbách. A pokud se jí tento krok podaří i ve třech podzimních zemských volbách ve východním Německu, není třeba se o její budoucnost příliš obávat,“ poznamenal pro ZDF už zmíněný politolog Wurthmann.

V únorovém průzkumu PolitBarometr pro ZFD, do kterého byla už BSW zahrnuta, měla strana právě pět procent (při statistické chybě ± 3 procentní body).

Hlas pro WerteUnion? Teoretická možnost až pro 15 procent voličů

Vzhledem k nedávnému založení se WerteUnion ještě ve větších průzkumech veřejného mínění neobjevila. V lednové sondáži agentury Insa ale pět procent dotázaných uvedlo, že si „na každý pád“ dokáže představit, že by hlasovali právě pro Maassenovu stranu. Dalších deset procent uvedlo, že si to dokáží „spíš představit“.

Velká většina dotázaných přitom byla vůči WerteUnion skeptická, 62 procent respondentů by stranu „absolutně“ nevolilo, nebo spíše ne. Pětina dotázaných nevěděla.

Strana zdůrazňuje zásadu, že „stát je tu pro lidi, ne lidé pro stát“.

Chce prosazovat omezení funkčního období kancléřů a premiérů, „aby odpovědnost převzali lidé s odbornými zkušenostmi, a ne jen profesionální politici“.

Strana je pro posílení svobodné demokracie, potlačení „wokismu“ a dalších ideologií, které „poškozují svobodnou společnost a její soudržnost. Tlak na používání genderového jazyka a ideologie nemá podle strany ve státních institucích, veřejnoprávních médiích a školství místo.“

WerteUnion požaduje zrušení veřejnoprávních médií v podobě, v jaké fungují nyní, a jejich reorganizování jako součást základní služby občanům s výrazně nižšími poplatky (nyní se platí 18,36 eura za měsíc, pozn. red.).

Rodinu považuje WerteUnion za jádro společnosti, zdůrazňuje ale i nutnost podporovat rodiče samoživitele. Hodlá chránit děti před ranou sexualizací a genderovou ideologií, zejména ve školkách a školách.

V migrační politice potvrzuje povinnost Německa udělovat azyl politicky pronásledovaným osobám. „Společnost je však třeba chránit před neodůvodněným masovým využíváním a udělováním azylů, což vedlo a stále vede k destabilizaci demokracie a obrovským sociálním a hospodářským škodám.“

Dosažení klimatické neutrality do roku 2050 považuje WerteUnion z ekonomického hlediska za zcela nepřiměřené vzhledem k obrovským nákladům, které s tím souvisejí. Za zpochybnitelný tento cíl strana považuje i z ekologického hlediska. „Další snížení emisí oxidu uhličitého ze strany Německa nebude mít žádný měřitelný dopad na změnu klimatu, ale povede k likvidaci nebo odchodu našeho průmyslu a k chudnutí části německého obyvatelstva,“ uvádí.

Maasen má v Německu značně kontroverzní pověst, mimo jiné kvůli svým protiimigrantským až rasisticky zabarveným výrokům. Z čela Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkci civilní kontrarozvědky, musel v roce 2018 odstoupit kvůli bagatelizaci násilí ze strany krajní pravice.

Kritiku vyvolaly i Maassenovy někdejší výroky, že „hybné síly v politicko-mediálním prostoru“ prosazují „likvidační rasismus vůči bělochům“. V jednom rozhovoru hovořil také o „rudozelené rasové doktríně“. Ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu Maassen požadoval, aby měl Berlín lepší vztahy s Moskvou.

Kromě toho označil za „nepřiměřené“ kroky proti extremistům z hnutí takzvaných Říšských občanů, včetně domnělého vůdce skupiny, prince Heinricha XIII. Reusse, kteří byli v roce 2022 zatčeni kvůli přípravě převratu v zemi.

Kvůli těmto postojům se nakonec Maassen dostal do hledáčku úřadu, jejž sám vedl – kontrarozvědka mu letos v lednu potvrdila, že o něm shromažďuje údaje.

Potíže hned na startu

Jen pár dní po oficiálním založení strany WerteUnion (došlo k němu symbolicky na výletní lodi na Rýnu nedaleko Bonnu) se proti vedení postavila část členů spolku, z nějž se strana transformovala. Krok považují za protiprávní, obrátili se proto na soud v Mannheimu, aby změnu zrušil.

„Na valné hromadě v Erfurtu (kde se o změně rozhodlo, pozn. red.) byla přítomna pouze nereprezentativní část členů sdružení a z jednání dosud neexistuje žádný zápis,“ řekl serveru Die Welt jeden ze stěžovatelů Jürgen Matthes. Pro proměnu WerteUnion ze spolku na politickou stranu navíc podle něj hlasovali i noví členové, kteří na to neměli právo.

Během prvního týdne od založení navíc strana přišla o dvě významná jména. Odešel Max Otte, kterému se nelíbí, že nová strana nežádá politický obrat země. Otte byl spolkovým předsedou WerteUnion a v roce 2022 kandidoval za AfD na německého prezidenta, ačkoliv byl členem CDU. Další známou tváří, která se s WerteUnion rozloučila, je Markus Krall, autor knih o zhroucení finančního systému a muž s kontakty na hnutí Říšských občanů.

Politolog Oliver Lembcke pro stanici MDR poznamenal, že WerteUnion jako strana začíná klopýtat. Maasen, Otte a Krall se dostali do vzájemného konfliktu, potíže má strana podle něj i po ideové stránce: „WerteUnion se považuje za střední cestu mezi CSU Franze Josefa Strauße a slušnou alternativou k AfD. Tyto dvě strany jsou ale kompatibilní jen v omezené míře,“ zdůrazňuje. Kromě toho se bývalý úředník Hans-Georg Maassen teprve musí rozkoukat v politických vodách.

Času příliš nemá. WerteUnion sice neplánuje kandidovat v červnových evropských volbách, 1. září ji ale čekají zemské volby v Sasku a Durynsku a o tři týdny později i v Braniborsku. Tyto volby naznačí, zda má k politické budoucnosti lépe nakročeno Maassenova nebo Wagenknechtové partaj.

V Německu není zas až tak složité novou stranu založit, mnohem větší výzvou je ji dlouhodobě na politické scéně zakotvit. Spolková republika je velkou a federálně uspořádanou zemí, v níž strany musejí zvládnout vybudovat stabilní regionální organizace a shromáždit dostatek personálu i peněz na jejich udržení. Je otázkou, zda se to nově vzniklým subjektům podaří.
Zuzana Lizcová