Indická vesnice Chichim se nachází ve výšce kolem 4 000 metrů nad mořem. Pravděpodobnost, že by se tam přirozenou cestou dostaly současné druhy mořských živočichů je nulová. Ovšem nebylo to tak vždy. Nález amonita druhu Hybonoticeras hybonotum dokazuje, že i tady kdysi bylo moře.
Schránka amonitů v podobě, v jaké se prodává v obchodech se suvenýry
Zkameněliny na tržišti
Na trzích v Sikkimu a Darjeelingu, stejně tak jako na většině podobných míst v Indii, se dá smlouvat. Pokud nakupujete potraviny, snaha vás „natáhnout“ není moc vysoká, protože prodavač je pod „kontrolou“ místních, kteří ceny znají a potraviny kupují všichni. Něco jiného je to ale s nákupem fosilií. Zkamenělí tvorové nejsou věcí denní potřeby a turistům se dá cena „nastřelit“, protože místní je nekupují. Nepotřebují je. A pokud se o ně přece jen zajímají, tak většinou jako o zboží, které hledají a snaží se prodat. A protože turista jde po památkách, nabídku zkamenělin najdete častěji u těch, které jsou známé a mají své trvalé místo v průvodcích.
„To jste našel vy? A kde?“ ptám se prodavače v Darjeelingu, který má obchůdek specializovaný na přírodniny. Některé z těch vzácnějších jsou pod pultem, běžné záležitosti vystavuje. „Tam,“ odpoví stařík a máchne rukou směrem k horám, k desítkám či stovkám kilometrů čtverečních. Bez znalců konkrétních lokalit nemám šanci si „svého“ amonita najít. Navíc vůbec není jisté, že ho našel. Třeba jen chce podpořit autenticitu svého zboží.
Amonit druhu Lobolytoceras siemensi
Koupit zkameněliny mořských živočichů v Himálajích není těžké. Existují partičky hledačů, kteří se na jejich nálezy specializují a pak se je snaží prodat buď přes obchody, trhy a nebo přímou nabídkou turistům. „Údolí Spiti je v oblasti geologie známé díky bohatým zkamenělinám bezobratlých, zejména amonitů. Břidlicová formace Spiti je v Himálaji vyvinuta ve značné délce od pohoří Hazara (Pákistán) na západě až po Sikkim na východě,“ píše D. B. Pathak ve studii publikované v Newsletter on Stratigraphy. V tomto případě se jednalo o unikátní nález, který se podařilo odborně popsat. Samozřejmě v rukách obchodníka popis zvyšuje cenu. I laik je ochotný zaplatit za konkrétní druh více než za anonymní zkamenělinu.
Pokud byste se přece jen chtěli podívat po vlastní zkamenělině (pro tuto chvíli pomiňme omezení vývozu dané indickými zákony), protože i radost z nálezu se počítá, hledejte v bystřinách a potocích. Voda tam přece jen už kamenné podloží rozrušila a kameny ze zkamenělinami mohou upoutat kulatým či diskovitým tvarem. Jednou z lokalit, kde se nacházejí je tok řeky Kali Kandaki, ideálně u obce Kagbeni v království Mustang, který se teprve nedávno a v omezené míře otevřel turistům. Pokud se o hledání amonitů pokusíte, vězte, že jde o práci sisyfovskou, ne nepodobnou hledání jehly v kupce sena. Ale jak všichni víme, naděje umírá poslední. Najít je ale můžete i na mnoha dalších místech světa.
Srážka kontinentů
Zbývá zodpovědět otázku, jak se mořské organismy dostaly do vysokých nadmořských výšek. Odpověď je jednoduchá. Když indický subkontinent, jež se pohyboval rychlostí až 20 cm za rok, před 50 miliony lety narazil do euroasijské tektonické desky. „Síla kolize vyzdvihla do výše dnešní Himálaje a Tibetskou plošinu,“ vysvětluje Martina Otčenášková na vlnách Českého rozhlasu. Amoniti se dočkali i svých obrů. Zatímco většina raných forem byla poměrně malá, milimetry až centimetry v průměru, pozdější se dočkají opravdu velkých rozměrů. V pozdní křídě, těsně předtím, než se amoniti stanou jednou z mnoha obětí dopadu asteroidu Chicxulub, bude mít největší známý jedinec amonita Parapuzosia seppenradensis průměr schránky asi 3,5 metru," píše Thomas Halliday v knize Dávné světy.
Posvátné shaligramy
Amonité
Amonit rodu Argonauticeras.
Amoniti se vyvinuli asi před 416 miliony let a stali se nejhojnějšími živočichy tehdejších moří. Vědci určili kolem 10 000 druhů. Dnes už je skupina těchto mořských měkkýšů vyhynulá, přesto patří mezi často nacházené fosilie. Jejich výskyt v horninách pomáhá určit stáří sedimentů a jsou důkazem, že kdysi tvořili součást mořského dna. Najdeme je v usazeninách téměř po celém světě, včetně vysokohorských poloh Himálaje, v USA, četné nálezy jsou z Maroka, ale našli se i v Antarktidě. Přežili několik masových vymírání a předpokládá se, že poslední radou pro ně byl dopad asteroidu, který vyhladil dinosaury.
Amonité nejsou pro Nepálce či Indy neznámí, a to nejen jako předmět obchodu. Hinduisté i budhisté je pod názvem shalingram považují za posvátné předměty. Kulturní antropoložka Holly Waltersová ve své publikaci Shaligram, Pilgrimate in the Nepal Himalayas popisuje 2 000 let jejich uctívání. Na mnoha místech zdokumentovala, že amonity mají pevné místo na oltářích a v domácnostech, přičemž místní věří, že zkameněliny mají svou duši. V souvislosti s tím je smlouvání o cenu na indickém trhu téměř znesvěcením.
Zdroj: Český rozhlas, Shaligram, Pilgrimate in the Nepal Himalayas, Newsletter on Stratigraphy, Halliday T. Dávné světy
