Vysoký, obrýlený redaktor stojí s mikrofonem České televize před domem a informuje diváky, že má mít ruské majitele. Pak hovoří s nájemníky, případně se správcem nebo zaměstnancem, zda tady pana domácího od počátku války a protiruských sankcí někdy viděl.
Před několika dny ale redaktor Jiří Hynek zmizel z veřejnoprávní obrazovky. Oficiálním důvodem je neplacené volno ze zdravotních důvodů.
Mluvčí televize Vendula Krejčová ale naznačila, že problémy redaktora Hynka nejsou jen zdravotního rázu.
„Pokud došlo k jakémukoliv incidentu ze strany Jiřího Hynka, bude vedení televize samozřejmě vše adekvátně řešit a žádat vysvětlení i po Jiřím Hynkovi. Není možné tolerovat nic, co by poškodilo dobrou pověst ČT a jejího zpravodajství,“ citovaly mluvčí Novinky.cz.
Seznam Zprávy upozornily, že stažení redaktora Hynka z obrazovky se kryje s informacemi o jeho značně nestandardním chování v kriminální kauze kolem nemocnice IKEM.
Válka profesorů
O této kauze bílých plášťů jsme již několikrát psali. Na jaře 2023 vystoupili dva uznávaní lékaři, profesoři Ivan Netuka a Jan Pirk, s obviněním vůči tehdejšímu řediteli svého působiště, Institutu klinické a experimentální medicíny, Michalu Stiborkovi.
Jeho řízení IKEM dlouhodobě kritizovali a nyní jim měl začít vyhrožovat, že o nich zveřejní citlivé informace. Mělo jít o zakládající dokumenty offshorových společností se sídlem v Lichtenštejnsku, na kterých byli podepsáni oba profesoři. Firmy měly zařizovat významné dodávky do českých nemocnic včetně samotného IKEM.
Od lidí ze zdravotnického prostředí se ParlamentníListy.cz dozvěděly, že „je to válka profesorů o nejbohatší špitál v republice“. V IKEM se provádějí ty nejnáročnější operace i výzkum nových možností léčby, čemuž odpovídá i vybavení a další investice.
Profesorem byl kromě Pirka a Netuky také Jiří Malý, zástupce ředitele Stiborka.
Celá profesorská válka, vyšetřovaná jako kriminální kauza policií i GIBS, měla i bláznivé momenty, jako když ministrovi Vlastimilu Válkovi přišla sprostá esemeska vyfocená na telefonu Jana Pirka. Vyšetřováním se zjistilo, že se k ní dostal zástupce ředitele Malý, když profesor Pirk odevzdal telefon nemocničnímu ajťákovi kvůli přetažení kontaktů do nového služebního přístroje.
Od počátku v ní však figurovalo také velké množství novinářů. Investigativec Jaroslav Kmenta čelil tlaku Generální inspekce bezpečnostních sborů, aby odevzdal podklady pro svůj velký článek v Reportéru, o kauze hodně psaly Seznam Zprávy.
Angažmá redaktora České televize Jiřího Hynka bylo ale podle policistů zcela specifické. Byla totiž zachycena jeho přátelská a na novináře nadstandardní komunikace s profesorem Malým.
Seznam Zprávy přišly s informací, že v policejním spise, který mají k dispozici, je popsáno několik Malého kontaktů s médii, ale redaktor ČT z nich zabírá nejvíce prostoru, z celkových šesti stránek plné dvě.
Mimo jiné se objevila jejich komunikace v šifrované aplikaci Signal, kde Hynek Malému slibuje, že se pokusí přesvědčit ministra Vlastimila Válka, aby nevypisoval avizovaný konkurz na nového ředitele IKEM.
Konkurz však byl vypsán a hned den poté Hynek Malého informoval, že ředitel Stiborek, který se do něj přihlásil, bude pozván do lifestylového pořadu ČT Sama doma, který moderuje jeho manželka Martina Hynková. A zajímal se, jaké by si pan ředitel přál otázky.
K jeho návštěvě ve studiu došlo hned o několik dní později.
Fotogalerie: - S.O.S. Česká televize
Fotogalerie: - Na podporu České televize
V srpnu už „válka profesorů“ běžela naplno a Seznam Zprávy přišly s informací o kontroverzním podnikání ředitele Stiborka s půjčkami. Malý následně komunikoval s Hynkem a ten jej následně informoval, že ve zpravodajství České televize se o kauze nebude dělat reportáž, ale pouze takzvaný „rozepsanec“. Tedy krátká čtená zpráva, doplněná vyjádřením Stiborka, který toho dne nakonec na funkci rezignoval. Nemocnici pak řídil profesor Malý, který odstoupil v říjnu.
Hynek a Malý si v odposleších měli tykat a komunikovat spolu velmi důvěrně. Kromě mediální prezentace kauzy s ním řešil lékařskou péči o své dva příbuzné, tchána a tchyni, kteří byli v té době pacienty v IKEM. Tchán měl být převezen v akutním ohrožení života.
V odposleších má být dokonce zaznamenáno, že se tchán po zotavení vyptával, co má panu Malému koupit.
„Nic, že to zeťák všechno zalepil,“ měla přijít odpověď.
Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov zastává názor, že pokud je kauza skutečně pravdivá, jak ji popsaly Seznam Zprávy, tak jde o obrovské selhání ČT jako veřejnoprávního subjektu.
„Urgentně by se měla sejít Rada ČT, věc prošetřit a vydat stanovisko. Stejně tak mediální výbory Senátu a Poslanecké sněmovny, které jsou skrze volbu členů do Rady ČT odpovědné za kontrolu České televize,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz mediální expert.
Podle analytičky Ireny Ryšánkové, která se veřejnoprávním médiím věnuje dlouhodobě, není nejspíš Jiří Hynek prvním novinářem, kterému se něco takového stalo.
„Jiří Hynek dělá ‚investigativní řemeslo‘ dlouho, a tak podlehl tomu, čemu podléhají mnozí novináři po létech strávených v oboru. Přestávají být popisovačem událostí, případně jejich komentátorem, a podléhají pocitu, že by měli být jejich hybatelem,“ myslí si.
Jiří Hynek podle ní poškodil nejen sebe, ale i Českou televizi. „Ta mu za to zejména nyní, kdy se na Ministerstvu kultury projednávají novely zákonů obou veřejnoprávních institucí a probíhá boj o budoucí podobu veřejné služby, jistě bude vděčna,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Irena Ryšánková ironicky.
Poškodil ale i celou profesi. „Každý takovýto přešlap vnáší více nedůvěry v poctivou novinářskou práci. S příchodem sociálních sítí velká média zeslábla, protože uživatelé sítí si namnoze vytvořili vlastní zpravodajskou pavučinu a selhání velkých médií je jen utvrzuje v tom, že ‚všichni novináři lžou‘,“ obává se analytička.
Osobní rovina ji ale nutí k určitému pochopení. „Pokud je pravda, že dva z rodinných příslušníků byli v IKEM léčeni, pak se Jiří Hynek jistě ocitl v nezáviděníhodné situaci a střetu zájmů. Jistě jej to neomlouvá, selhání to je a veliké, ale možná by se čtenáři a (oprávnění) kritici měli zeptat sami sebe, jak by se zachovali oni v podobné situaci,“ zamýšlí se.
Hynek: Chtěl jsem infiltrovat prostředí
Redaktor Hynek ale přišel v konfrontačním rozhovoru se Seznam Zprávami ještě s jinou verzí. Kromě námitek, že jeho komunikace byla vytržena z kontextu, či tvrzení, že si na věc nepamatuje, novinářům vysvětlil, že vše souviselo s jeho hlavním novinářským tématem posledních dvou let, totiž odhalováním ruského vlivu v ČR.
„Někdy před rokem a půl jsem se dozvěděl v rámci pátrání kolem vazeb na Rusko, že měl jistý člověk z IKEM za asistence lidí napojených na politiky létat soukromým letadlem do Ruska ošetřovat oligarchy. Navíc za asistence FSB,“ vysvětlil svůj novinářský zájem.
Chtěl proto proniknout do tohoto prostředí a následně zaznamenat důkazy. Postupně prý získával stále silnější podezření, že náměstek Malý je napojen na problematické lidi z byznysu. „Mojí snahou bylo se k němu co nejvíc přiblížit, abych tyto věci mohl zmapovat,“ vysvětloval. Veškeré jeho chování prý bylo strategií budování důvěry v prostředí.
Komunikace ohledně léčby příbuzných podle něj byla vytržena z kontextu. Věta o zeťákovi, který vše zalepil, podle něj byla jen vtipem.
Novinář Aleš Borovan ale upozornil, že Hynkova kauza je pouze jedním článkem řetězce naprosté destrukce důvěryhodnosti zpravodajství a publicistiky České televize.
Připomněl porušování Kodexu ČT v pořadu 168 hodin.
Interními výzkumy zjištěnou nevyváženost debaty Otázky Václava Moravce.
Analýzou Rady ČT konstatované selhání moderátora Martina Řezníčka při moderování debaty prezidentských kandidátů.
Kauzu nezveřejněné reportáže o pozemkových čachrech v Lysolajích, která odpálila aféru Dozimetr.
Osobní incident moderátora Jakuba Železného s policií.
Samozřejmě celou kauzu Marka Wollnera, který musel kvůli obtěžování podřízených i z televize úplně odejít.
A šetření Nory Fridrichové kvůli bossingu.
V neposlední řadě pak i aféra méně známého redaktora Reportérů ČT Ondřeje Stratílka, který si nechal cestu do Švédska zaplatit od tamní zbrojařské asociace.
„Toto nemůže a nesmí být vizitka novinářského týmu jednoho z nejsilnějších médií v zemi (navíc veřejnoprávního), to je ve skutečnosti přehlídka zkázy, neprofesionality a morálního rozvratu,“ zhodnotil novinář na svém webu Borovan.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Filipes
