RECENZE: Thom Artway přesedlal na češtinu. Na Trhám mraky dokazuje, že je i v rodném jazyce schopným textařem

Thom Artway

Trhám mraky

Skladby:
Buď se mnou, Na vlnách, Za Staromákem, Tobogán, Trhám mraky, Zavolej, Zítra přijdu včas, Ani jeden den, Nebedálky, Chrám, Barevné město, Svět, co se mi zdá, Zavolej

13 trax / 43:51 min

Vydavatel: Virgin Music

Thom Artway od počátku nesází vše jen na sílu svého hlasu, ale klade spíše důraz na texty a melodičnost. Jeho vůbec první singl I Have No Inspiration byl zajímavým zjevením na tuzemské scéně. Od té doby ušel písničkář kus cesty a bylo by příliš jednoduché a neznalé jeho tvorby, spojovat jej pouze s touto písní. Album Trhám mraky je jeho třetí řadovkou a jak již název naznačuje, je zároveň jeho prvním česky zpívaným počinem. 

VIDEOROZHOVOR: Thom Artway - Optimismus potřebujeme k životu

Thom ukazuje, že i v rodném jazyce zůstává schopným textařem. V jeho skladbách přitom už nehrají prim zlomená srdce. Za Staromákem překvapí až mňágovskou poetikou a naprosto se vymyká všemu, co na novince uslyšíte. Je nejvýraznějším a dost možná také nejzábavnějším songem na nahrávce. V Zavolej nechává písničkář vzkaz svému nedávno narozenému synovi. Zpívá mu, že pro něj budou jeho dveře vždy otevřené. Skladba se na albu objeví ještě jednou v piánové verzi, která vznikla ve spolupráci s Beatou Hlavenkovou.

Krom emotivních a skvělých momentů však najdeme na Trhám mraky i občasné výkyvy. Ani jeden den se už od prvních tónů snaží zaujmout a snad i vyzvat posluchače k tanci. Beat je bohužel příliš obyčejný a tuctový, obdobně jako text. Skladba působí jako výplň a na jazyk se krade myšlenka, že "tohle zní jako Mirai z reklamy na sušenky". Po zhruba pátém, možná šestém opakování fráze ,,už nebudu sám" zkrátka přichází zklamání. Stejný pocit mám také ze Zítra přijdu včas. Tady si beat neklade za cíl roztančit, ale spíše rozhoupat. Song je trochu sofistikovanější, ale taktéž tak nějak navíc. 

Mnohem lépe to v případě Thoma Artwaye dopadá v popovějších věcech. Tobogán začíná klidně s kytarou a postupně roste v příjemnou záležitost s vyloženě pozitivním vibem, kterou podtrhuje romantický text. Velkou zpěvákovou výhodou je, že i když přesedlal z angličtiny, jejíž používání ke klišé vyloženě svádí, dokáže napsat sympatickou píseň bez zbytečného patosu. Je to jeden z faktorů, který ho provází od začátku kariéry, a díky kterému je lehké si jeho tvorbu oblíbit

Thom Artway je i v rodném jazyce písničkář, má však ambice zkoušet nové cesty. Proto tentokrát najdeme na desce více skladeb, které ho posílají do popových vod. Ne vždy jde však o šťastné spojení. Některé písně jsou na albu navíc a kazí celkový dojem z něj. Povedenější kousky naopak dokazují, že se ze zpěváka stal již vyzrálý muzikant, který dokáže napsat texty bez zbytečných klišé a patosu.

Text: Tomáš Kocian, foto: Beáta Máthé
Témata: Thom Artway, Beata Hlavenková, Trhám mraky, pop, recenze