Na Madam Web se po premiéře snesla hromada neoprávněné a nepochopitelné kritiky, což se v minulém roce přihodilo i z mangy vycházejícímu Saint Seiya: Rytířům zvěrokruhu. Tenhle titul se řadí k těm v prvním odstavci zmíněným a rozšiřuje vesmír postav, které mají něco společného se Spider-Manem. To by mělo samo o sobě představovat atraktivní vábničku, jelikož z marvelovských superhrdinů málokterý táhne více. Ovšem našly by se další důvody, proč tento příběh v kině nevynechat, třebaže se při sledování nelze ubránit dojmu, že to všechno mohlo dopadnout o dost lépe. A přitom by ani nebylo nutné se uchýlit k výraznějším změnám.
Někdy se stane, že samy záchranářky potřebují zachránit. V poslední době to v komiksových spektáklech vypadá, že ultimativním místem pro záchranu je most. Cassie se v uzavřeném autě zřítí do vody (prasklina na skle evokující pavučinu představuje velmi pěkný detail). Když přijde k době, zjišťuje, že zřejmě vidí do budoucnosti, protože eventuální myšlenka na alternativní realitu se záhy ukáže býti mylnou. No jo, jenže co když není jedinou osobou, jaká vládne takovými schopnostmi? Co když se v jejím okolí vyskytuje někdo, kdo má kromě nich navíc velkou sílu? A co kdy tenhle někdo, jemuž můžeme říkat třeba Ezekiel Sims, ve svých vizích vidí, že se v budoucnosti stane obětí tří záhadných žen? Tak jestli by je náhodou neměl zabít dříve, než ony zabijí jeho …
Možná, že tím, že souhlasila se svojí účastí v trilogii Padesát odstínů šedi, si Dakota Johnson malinko uškodila. Nic to ale nemění na tom, že kamera její tvář miluje, což Madam Web dokládá lépe, než kterýkoli z jejích předchozích počinů. K tomu získává tři chráněnky – Julii (Sydney Sweeney – S tebou nikdy), Anyu (Isabela Merced – Sicario 2: Soldado) a Mattie (Celeste O’Connor – Slečna bestie). Vedle nich tady máme těhotnou Mary (Emma Roberts), díky níž se dočkáme takové té těhotenské párty plné kamarádek. A pod scénář se z jedné poloviny podepsaly ženské autorky, totiž Claire Parker a S. J. Clarkson, která celý biják i režírovala.
Madam Web je tak trochu „no-brainer", o němž se traduje, že si sama Dakota Johnson při podpisu smlouvy myslela, že jím rozšíří řady MCU. Že se tak nestalo, ji nemusí mrzet. Protože akční sekvence si i tak udržují nadprůměrnou úroveň, vizuální efekty jsou vynikající, herečky krásné, … A ani tolik nevadí, že záporák se svými motivacemi není hrozivější, jako fakt, že s těmi „déjà vu“ se dalo pracovat sofistikovanějším způsobem. Ne třeba zrovna jako v tomto projektu, ale spíše v tomto. A určitě ve smyslu, aby se nejednalo o tolik přímočarou podívanou, protože se vzhledem ke schopnostem hlavní hrdinky přímo nabízelo, aby zápletka byla propracovanější.
FOTO: Falcon