Tchajwanské pobřežní hlídky jsou na pozoru. Čína posílá do společných vod další lodě

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Čtveřice čínských rybářů se 14. února přiblížila ostrůvku Pej-ting, na němž má Tchaj-wan vojenskou posádku. Pobřežní stráž následně začala motorový člun pronásledovat, ten se však převrátil a dva Číňané utonuli. Podle Tchaj-peje člun vplul do tchajwanskýh vod, posádka se navíc údajně bránila inspekci.

Peking proto v oblasti zintenzivnil dohled pobřežních hlídek. Podle analytiků jde však jen o snahu oslabit kontrolu ostrovní země nad okolními vodami. Tchajwanské bezpečnostní agentury upozorňují na to, že jde o součást strategie zvané „šedá zóna“, jejímž cílem je Tchaj-wan vyčerpat opakovanými aktivitami, které se zastaví před plnohodnotným konfliktem.

Jeden z tchajwanských bezpečnostních představitelů oznámil, že pobřežní stráž neustále vyhodnocuje potřebu posílení hlídek v okolí ostrova, zatím ale ponechá současný stav, aby se vyhnula eskalaci napětí.

V tomto týdnu pokračovala jednání o vyrovnání se s rodinami zemřelých rybářů. Ty požadují od Tchaj-peje odškodnění a omluvu. Zdroj agentury Reuters, obeznámený s průběhem jednání, však uvedl, že se Tchaj-wan za událost omlouvat neplánuje, jelikož by to v budoucnu ztížilo prosazování tchajwanského práva na území.

Čína volí opačný přístup. V pondělí vplulo do vod kolem Ťin-menu, kde je zakázán nebo omezen pohyb cizích plavidel, pět lodí čínské pobřežní stráže. Po výzvě k odplutí ale plavidla oblast opustila. „Politický význam je velký, je to způsob prohlášení suverenity,“ uvedla Kchuan Pi-ling, šéfka úřadu, který řídí pobřežní stráž. Peking tvrdí, že hlídky pobřežní stráže mají zajistit bezpečnost čínských rybářů.

Hlídky kolem souostroví Ťin-men jsou podle Mike Gallaghera, předsedy výběrového výboru Sněmovny reprezentantů USA pro Čínu, součástí soustavného tlaku na Tchaj-wan. „Je to salámová metoda,“ komentoval situaci.

Před několika dny navíc vstoupili příslušníci čínské pobřežní stráže na palubu tchajwanské výletní lodi. Deklarovaným důvodem byla kontrola. „(Měl jsem) takový strach, že se nebudu moci vrátit zpátky na Tchaj-wan,“ řekl jeden z cestujících po návratu na Ťin-men. Provozovatelé zájezdů na Ťin-menu se obávají, že kontroly čínské pobřežní stráže odradí turisty.

„Pokud se to stane podruhé nebo potřetí, bude to mít určitě dopad na turistický průmysl na Ťin-menu,“ sdělil stanici CNN Čang, provozovatel výletní lodi.

„Nechceme, aby se z tohoto incidentu stala politická záležitost. „Byla to nehoda a doufáme, že se to podaří vyřešit mírovou cestou,“ potvrdil Wu Čchia-čchiang, předseda Asociace cestovního ruchu okresu Ťin-men.

V čínském dosahu

Souostroví Ťin-men leží asi deset kilometrů od čínského pobřeží. Malá oblast v Tchajwanském průlivu je předmětem vzájemných sporů mezi Pekingem a Tchaj-pejí od konce čínské občanské války roku 1949. Jako jedno z mála území připadlo ustupující vládě Čínské republiky neboli současnému Tchaj-wanu.

Komunistická Čína pod vedením Mao Ce-tunga jej mnohokrát ostřelovala, zejména v 50. letech minulého století. Tchaj-wan území postupně demilitarizoval, Čína si jej však nárokuje do současnosti.

„Necítíme se vůbec nervózní, tohle není naše věc. Je to jen boj mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou,“ cituje CNN Hung Ho-čchenga, místního seniora, který zároveň podniká. S pozůstatky války je prý smířený.

Aktivity čínských lodí jsou podle místních obyvatel znatelné také v přístavech na ťinmenském pobřeží. Ladem tam leží desítky rybářských lodí. I proto Tchaj-wan zpřísnil dohled své pobřežní stráže, důstojníci varují každou loď před možným vplutím do čínských vod.

„Kdykoli v minulosti pevninská loď překročila střední čáru (do tchajwanských vod, pozn. red.), naše děla bez varování vystřelila,“ pokračoval Hung. Výstřely však nemířily vždy přímo na lodě, mnohdy dopadaly v těsné blízkosti ve snaze je zastrašit a odradit od útoku.

Klidové období nastalo pro Ťin-men na přelomu tisíciletí. Se zmírněním napětí mezi Pekingem a Tchaj-pejí výrazně opadla přítomnost válečných lodí, roku 2001 pak byla zahájena trajektová doprava mezi Ťin-menem a Sia-menem, nejbližším čínským pevninským městem.

Tchaj-wan se navíc v roce 2008 otevřel čínským turistům, souběžně s tím se přidružené souostroví stalo vyhledávaným cílem čínských turistů, nabízel zejména vyhlídkové plavby po okolních vodách.

Prostředí v Tchajwanském průlivu se však znovu po letech nejspíše vrátilo do stavu z minulého století.

Tlak před prezidentskou inaugurací

Konflikt vyvstává krátce před inaugurací nového tchajwanského prezidenta. Po triumfu v lednových volbách má stanout v čele ostrovní země William Laj – zastánce tchajwanské nezávislosti, spolupráce se Spojenými státy a liberální demokracie. Peking jej považuje za separatistu.

Demokraticky spravovaný Tchaj-wan prohlašuje Čína za své území a součást takzvané „Jedné Číny“, přestože to Tchaj-pej důrazně odmítá.

„Je to součást schématu postupné změny statu quo v Tchajwanském průlivu, kdy se zjišťuje, co jim (Číně) projde, a přechází se k novému normálu a omezuje se prostor pro pohyb Tchaj-wanu,“ uvedl zdroj agentury Reuters, který hovořil pod podmínkou anonymity.

Na středeční dotaz, zda je napětí u Ťin-menu součástí předvolebního tlaku Číny na Laje, mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu Ču Feng-lian přímo neodpověděl. Domnívá se, že Čína má na hlídky pobřežní stráže právo. „Obě strany Tchajwanské úžiny jsou součástí jedné Číny a Tchaj-wan je součástí jedné Číny,“ zopakoval dlouhodobě proklamovaný čínský postoj.

Peking tvrdí, že svrchovanost nad Tchajwanským průlivem má pouze on. Tamní diplomacie navíc neuznává žádné „zakázané“ vody pro své rybáře v okolí ostrova Ťin-men. Tchaj-wan územní nároky Číny důrazně odmítá.

Tchaj-wan na gradaci čínských vojenských akcí upozorňuje dlouhodobě, častými se staly třeba přelety stíhaček nad Tchajwanským průlivem.

To potvrdil i vysoce postavený tchajwanský úředník pro agenturu Reuters, který si však přál zůstat nejmenován. Komunistická Čína prý „vyvíjí tlak den co den“, událostí navíc s blížící se inaugurací stále přibývá. „Nebudeme souhlasit s jejich politickými intrikami a eskalovat napětí,“ dodal.

Tchajwanské ozbrojené síly zatím přenechaly řešení sporu pobřežní stráži. Ta nadále s pomocí šestnáctičlenné flotily hlídkuje v okolí Ťin-menu namísto tchajwanského námořnictva. I to je podle ministra obrany Chiu Kuo-chenga signál, že si jeho země eskalaci konfliktu nepřeje.