Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta. Vývoj zpomalily nízké výdaje domácností, tvrdí statistici
Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak v pátek zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.
Vývoj ekonomiky za celý loňský rok podle ČSÚ negativně ovlivnily nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob, zatímco pozitivní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a na tvorbu hrubého fixního kapitálu a také zahraniční poptávka.
Automobily jsou pro českou ekonomiku klíčové. Výroba ale musí být flexibilní, říká ekonom Bureš
Číst článek
U domácností výdaje na konečnou spotřebu loni klesly o 3,1 procenta, u vládních institucí byly o tři procenta vyšší. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 3,3 procenta, uvedli statistici.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2022 zvýšila o 0,5 procenta.
Podle statistiků tomu pomohl zejména vývoj ve zpracovatelském průmyslu a informační a komunikační činnosti.
Na vývoj HDP v posledním kvartále loňského roku pozitivně působila zahraniční poptávka a růst spotřeby domácností. „Naopak tomu bylo u tvorby kapitálu, kde sice rostly investice do fixního kapitálu, ale výrazně poklesl stav zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností v uvedeném čtvrtletí meziročně o půl procenta klesly, mezikvartálně ale o půl procenta vzrostly, přičemž vyšší byly nákupy předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby i služeb.
U vládních institucí byly výdaje na konečnou spotřebu meziročně o 1,9 procenta vyšší, zatímco proti třetímu čtvrtletí o 1,3 procenta nižší.
