Před 120 lety se narodil významný swingový muzikant, jehož letadlo zmizelo v prosinci 1944 nad kanálem La Manche

Glenn Miller se narodil před 120 lety, 1. března 1904, a zemřel před 80 lety, v prosinci roku 1944. S ohledem na to, že jeho letoun zmizel beze stop během 2. světové války za špatného počasí při letu do Francie, kam jel bavit americké vojáky, a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno, jako datum úmrtí bývá uváděn 15. prosinec 1944.

Alton Glenn Miller se narodil v Iowě, na základní školu chodil v Nebrasce a v roce 1915 se jeho rodina přestěhovala do Grant City v Missouri. Někdy v té době dostal svůj první pozoun a začal hrát v městském orchestru. O tři roky se rodiny přestěhovala do Fort Morganu v Coloradu, kde navštěvoval střední školu a během posledního ročníku studií s několika svými spolužáky založil vlastní kapelu. V roce 1923 nastoupil na univerzitu v Coloredu, školu však záhy opustil a rozhodl se plně se věnovat hudbě. Získal angažmá ve skupině Bena Pollaca, pro kterou napsal několik svých prvních aranžmá. Od dvacátých do počátku třicátých let si vydělával jako pozounista na volné noze v několika kapelách, v roce 1937 založil svůj první vlastní band, který se ovšem ničím zvláštním nelišil od jiných kapel, a nakonec se rozpadl. Miller se tedy vrátil do New Yorku, kde založil další kapelu, do níž angažoval jako saxofonistu Wilbura Schwartze, pro nějž pak – a pro sebe – začal v dalších kompozicích připravovat charakteristické aranže se sólovou melodickou linkou klarinetu a tenorsaxofonu, které se pro příště staly díky této novátorské kombinaci pro Millerův band charakteristické.

• Glenn Miller Band (©Wikipedie)

V září 1938 začal Orchestr Glenna Millera nahrávat u pobočky RCA Victor Bluebird Records. Následovalo úspěšné turné po celých Spojených státech, které vyvrcholilo 6. října 1939 koncertem Millerova bandu v Carnegie Hall. V letech 1939 až 1942 Orchestr Glenna Millera třikrát týdně účinkoval v reklamě na cigarety Chesterfield. V únoru 1942 obdržel Miller od RCA první zlatou desku za nahrávku skladby Chattanooga Choo-Choo.

Glenn Miller a jeho band účinkovali i ve dvou hollywoodských filmech, a sice Sun Valley Serenade z roku 1941 a Orchestra Wives z roku 1942. Miller tehdy trval na tom, že musí mít věrohodný scénář a také že se orchestr musí stát nedílnou součástí příběhu, a ne se pouze vyskytovat v nějaké bezvýznamné scéně. Tou dobou už požíval pověsti populární hvězdy, a také se mu - po právu - zacházení jako se skutečnou star dostávalo.

Svou popularitu Glenn Miller neváhal využít i pro charitativní účely a i když na dobročinná konta sehnal miliony dolarů, přesto měl stále pocit, že pro celou věc nedělá dost. Spolu se svou ženou Helenou Burger (1908-1966), bývalou spolužačkou z univerzity, se proto rozhodl k adopci dvou dětí - válečných sirotků.

V roce 1942, na vrcholu své civilní kariéry, se Glenn Miller rozhodl, že by mohl lépe sloužit své vlasti, a tak se přihlásil do služeb americké armády. Ve věku 38 let byl ovšem už příliš starý na to, aby byl povolán k vojenské službě, a tak nejdříve pracoval jako dobrovolník pro Námořnictvo USA, než mu bylo řečeno, že jeho služby nepotřebují. V srpnu 1942 tedy napsal brigádnímu generálovi Charlesu Youngovi a tím, že by byl rád, aby jej přijalo americké válečné letectvo, a on mohl jeho vlastními slovy „dostat na starost modernizovaný armádní band“. Jeho žádosti bylo vyhověno, a tak jeho civilní orchestr odehrál 27. září 1942 svůj poslední koncert.

Miller zpočátku sloužil jako důstojník-asistent zvláštních služeb v Jihovýchodním výcvikovém centru letectva na letecké základně Maxwell v alabamském Montgomery. Zároveň hrál na trombón u Rhythmaires, patnáctičlenné taneční skupině v Mongtomery, i v armádních klubech a rekreačních sálech v Maxwellu. Pravidelně také vystupoval v rozhlase a v červenci 1943 dostal v New Yorku svůj pravidelný pořad v rádiu, jehož úspěchy u rekrutů vedly k povolení, aby sestavil svůj padesátičlenný Orchestr armádního letectva (Army Air Force Band). Společně pak odletěli v létě 1944 do Anglie kde absolvovali na 800 vystoupení.

Dne 15. prosince 1944 měl Miller, tehdy již major, letět ze Spojeného království do Paříže hrát pro vojáky, kteří ji nedlouho předtím osvobodili. Jeho letoun odlétl ze základny RAF Twinwood Farm v Claphamu v hrabství Bedfordshie a zmizel nad kanálem La Manche. Millerovy tělesné ostatky ani vrak jeho letounu (jednomotorový UC-64 Norseman) nebyly nikdy nalezeny. Od doby, kdy zmizel, se objevilo nespočet teorií o tom, co se tehdy přihodilo. Dost možná, že jeho letoun nad Lamanšským kanálem náhodou bombardovala RAF po nezdařeném náletu na německý Siegen. Sto třiceti osmi bombardovacím letounům typu Lancaster totiž docházelo palivo a před přistáním se nad předem určenou oblastí (podle stálého rozkazu) zbavovali přibližně 100 000 zápalných bomb. V palubních denících navigátora RAF Freda Shawa je zaznamenáno, že viděl malé jednomotorové letadlo, které se nekontrolovaně ve spirále zřítilo do vody. Pokud by toto skutečně byl Millerův letoun, posádky RAF nenesly vinu za to, že se letadlo s Millerem na palubě ocitlo mimo kurz v oblasti určené ke svržení jejich munice. Další zdroj však tuto verzi zpochybňuje, přestože uznává její možnost, když cituje další členy posádek RAF, kteří cestovali ve stejné misi a kteří tvrdí, že tato oblast se nacházela v Severním moři, což je pravděpodobnější lokace.

• Pamětní kámen na hřbitově Grove Street v New Havenu (©Wikipedie)

Millerovo příjmení najdeme na Zdi pohřešovaných na americkém hřbitově a památníku poblíž vesnice Madingley v anglickém hrabství Cambridgeshire. Pamětní kámen byl také položen na hřbitově Grove Street v New Havenu v americkém Connecticutu vedle kampusu Yale University. V roce 2002 bylo na místě bývalého letiště RAF v anglickém Claphamu pro veřejnost otevřeno Muzeum Glenna Millera a v roce 2003 Miller posmrtně obdržel cenu Grammy za celoživotní přínos.

Úvodní foto: Glenn Miller (©Wikipedie)