Separatisté z Podněstří vzhlíží k Rusku. Mohou připravovat půdu pro zásah Moskvy, tvrdí ISW

Podněstří je mezinárodní komunitou neuznaný státní útvar držený proruskými separatisty a leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhl na počátku 90. let po rozpadu Sovětského svazu, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Ti v oblasti působí dodnes, Moskva v Podněstří udržuje posádku asi 1500 „příslušníků mírových jednotek“, jak je sama označuje.

„Na Podněstří je vyvíjen společenský a ekonomický tlak, který je v přímém rozporu s evropskými zásadami a přístupy k ochraně lidských práv a k volnému obchodu,“ stojí podle agentury Reuters v textu rezoluce. Tu přijali takzvaní „volení představitelé na všech úrovních“ na sjezdu, který svolal prezident samozvaného útvaru Vadim Krasnoselski.

Z rezoluce mimo jiné vyplývá, že sjezd se rozhodl obrátit na generálního tajemníka OSN, Evropský parlament, Společenství nezávislých států (SNS), sdružující postsovětské země, i na další skupiny, aby uskupení požádala moldavské úřady o zastavení „ekonomické války“ proti regionu a o návrat k řádnému dialogu s Tiraspolem.

ISW: Separatisté patrně nabízejí ospravedlnění k zásahu

Co se týče ruských orgánů, separatisté požádali Státní dumu a Radu federace o ruskou „obranu“ Podněstří. „Separatisté ve své žádosti výslovně použili slovo ‚zaschita‘, které znamená jak ‚obrana‘, tak ‚ochrana‘, čímž pravděpodobně vytvořili podmínky pro to, aby si Kreml mohl ‚obranu‘ vyložit ve vojenském smyslu. Ve své žádosti se odvolávají na závazky ‚mírové mise‘ Moskvy v Podněstří a na zhruba 220 tisíc ruských občanů, kteří podle nich v regionu pobývají,“ uvádí zpráva ISW.

Podle Institutu pro studium války je cílem rezoluce pravděpodobně poskytnutí Kremlu ospravedlnění pro provedení široké škály možných eskalačních akcí proti Moldavsku, které Moskva může využít jak okamžitě, tak i v dlouhodobém horizontu. „Představitelé separatistů zřejmě usilují o to, aby tyto výzvy sloužily jako základ pro případnou ruskou intervenci v Podněstří a Moldavsku,“ dodal ISW.

Ruská agentura TASS v reakci na rezoluci ve své zprávě citovala vyjádření nejmenovaného představitele ruského ministerstva zahraničí, podle něhož je „ochrana zájmů obyvatel Podněstří, ruských krajanů, jednou z priorit“. Také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už 14. února prohlásil, že jeho země má obavy o ruské občany v Podněstří a nedopustí, aby se stali obětí „dalšího západního dobrodružství“.

Argument o ochraně ruských krajanů se opakuje

Kreml podle ISW však notně používal svou rétoriku o ochraně ruských „krajanů v zahraničí“, mezi něž počítá etnické Rusy a rusky mluvící obyvatele, i před spuštěním plnohodnotné invaze vůči Ukrajině. Moskva ostatně využila argument o ochraně „krajanů v zahraničí“ také v případě ospravedlnění vstupu ruských vojsk do Podněstří v roce 1992, všímá si ISW.

„Paralela (s Ukrajinou) je to v tom, že Rusové dlouhodobě mluví o tom, že jsou tam ruští občané, tak to je, stejně jako to dělali v Gruzii, na Krymu nebo na Donbase, tak lidem rozdávají ruské pasy. Potom argumentují tím, že musí chránit práva ruských občanů. Na druhou stranu je Podněstří v jiné situaci, než byl Donbas nebo jih Ukrajiny. V tuto chvíli k němu nemá ruská armáda přístup, neřekla bych, že tu je bezprostřední hrozba ruské invaze,“ míní redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Případná eskalace v Podněstří by podle ní byla problematická jak pro Ukrajinu, tak i pro Moldavsko. „Připomněla bych, že Moldavsko má ještě jeden problematický proruský region, a to je Gagauzie. Rusové teď sází na svou starou taktiku, tedy povzbuzování vnitřních konfliktů a vytváření nestabilní situace v těchto zemích, což pro Moldavsko, které patří mezi nejchudší země Evropy a má nestabilní politickou situaci, tak je to pro něj opravdu velice nebezpečné,“ poznamenala Procházková.

Poslanec Státní dumy Konstantin Zatulin podotkl, že dolní komora ruského parlamentu návrhy Podněstří posoudí po konzultaci s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a resortem zahraničí. První místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti Alexej Čepa zase poznamenal, že separatistické výzvy Rusku se týkají ekonomické podpory a že v současnosti neprobíhají jednání o tom, že by Moskva měla poskytnout Podněstří vojenskou pomoc.

„Pro Rusko by v každém případě bylo obtížné poskytnout Podněstří vojenskou pomoc, protože region nemá přístup k moři a je obklopen Moldavskem, Ukrajinou a Rumunskem,“ dodal ISW.

Separatistické vedení rovněž vyzvalo země Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Rusko, Ukrajinu nebo Moldavsko, aby zprostředkovaly vyjednávací proces o konfliktu v Podněstří s tím, že na jednání by dohlíželi pozorovatelé Evropské unie a Spojených států. „Cílem těchto apelů je legitimizovat Podněstří jako suverénní státní útvar oddělený od Moldavska,“ informoval ve své zprávě ISW.

Možné scénáře

Institut v analýze také předestřel několik scénářů postojů, které by Moskva k situaci mohla zaujmout. Za nejpravděpodobnější považuje, že Kreml využije sjezd separatistů jako odrazový můstek a zintenzivní hybridní operace zaměřené na destabilizaci a polarizaci Moldavska před jednáními o vstupu země do EU a letošními tamními prezidentskými volbami.

Rusko se podle ISW také může v budoucnu přece jen rozhodnout separatistickému regionu nějakým způsobem poslat vojenskou pomoc nebo Podněstří formálně anektovat. Stejně tak ale nemusí podniknout žádné kroky a nechá status quo mezi Podněstřím a Moldavskem pokračovat, zdůraznil ISW.

Dalším možným scénářem podle Institutu pro studium války je, že by Kreml vyvinul diplomatický tlak na Moldavsko, aby zrušilo své nedávné celní předpisy, které vstoupily v platnost začátkem roku 2024. Podle nich musí firmy v separatistickém regionu odvádět dovozní clo do moldavského rozpočtu, což v Podněstří vyvolalo protesty. Odpor vyvrcholil ve středeční sjezd separatistického vedení.

Tiraspol trápí ekonomika, Kišiněv láká znovusjednocení

Hospodářská situace je v Podněstří citlivým tématem, jelikož agrese na Ukrajině měla na ekonomiku regionu zásadní dopad, informoval zpravodajský server CNN. Kyjev po zahájení ruské plnohodnotné invaze uzavřel hranice s Podněstřím, čímž přerušil přibližně čtvrtinu obchodu s regionem. Separatisty ovládaná enkláva sice získává od Ruska plyn zdarma, dohoda o jeho tranzitu skrze ukrajinské území ale vyprší v prosinci. Neexistují žádné záruky, že smlouva bude prodloužena, napsal web.

Boje v sousední zemi zároveň podnítily Moldavsko k tomu, aby se pokusilo vyřešit svůj desetiletí trvající konflikt s Tiraspolem. Evropská unie v červnu 2022 udělila Kišiněvu status kandidátské země do Unie a v prosinci 2023 povolila zahájení přístupových jednání.

„I když moldavská prezidentka Maia Sanduová naznačila, že by byla ochotna vstoupit do EU bez Podněstří, sjednocení může tento proces zjednodušit. V tomto duchu Moldavsko zrušilo celní úlevy pro podněsterské podniky a donutilo je platit poplatky jak v jejich regionu, tak i v Moldavsku,“ napsal server CNN.

Podněstří pod drobnohledem USA

Kišiněv středeční rezoluci podněsterských separatistů označil za propagandu. „Nebezpečí eskalace nebo destabilizace v tomto regionu naší země nehrozí. Jedná se o propagandistickou akci. Past, která si nezaslouží pozornost zahraničních novinářů ani senzační titulky ve zpravodajství,“ oznámil podle CNN mluvčí moldavské vlády Daniel Voda.

Náměstek moldavského premiéra Alexandr Flenchea nicméně podotkl, že jde o umírněnější vzkaz separatistů než ten, který přednesl podobný kongres v roce 2006. Tehdy Podněstří žádalo o uznání jako samostatný stát, připomněl Flenchea. Vedení v Tiraspolu podle něj své požadavky zmírnilo za situace, „kdy se půlka světa spojila proti Rusku“ kvůli invazi na Ukrajinu.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí podle zpravodajského webu France24 nedávno varovalo před „destruktivním vnějším vměšováním“ do záležitostí ohledně Podněstří. Hlava státu Volodymyr Zelenskyj uvedl, že již dříve jednal se Sanduovou o „ruských snahách o destabilizaci regionu“.

Spojené státy oznámily, že „pevně podporují“ svrchovanost moldavské vlády, a vyzvaly Kišiněv i Tiraspol ke spolupráci při řešení společných problémů. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matt Miller však ve středu prohlásil, že Spojené státy „velmi pozorně sledují ruské akce v Podněstří“.

Útvar jménem Podněstří

Existenci útvaru Podněstří neuznává žádný z členských států OSN, včetně Ruska. Suverenitu regionu v minulosti uznaly jen Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach, tedy „státy“, které jsou v podobném mezinárodním vakuu jako Podněstří.

Navzdory mezinárodně bezcenným osobním dokladům ale nejsou obyvatelé Podněstří zcela izolovaní. Většina z nich má dvojí či trojí občanství – ruské, moldavské nebo ukrajinské. Podle údajů z roku 2020 asi 34 procent obyvatel Podněstří totiž tvoří Rusové, 33 procent Moldavané a 26,7 procenta Ukrajinci, oficiálními jazyky jsou moldavština, ruština i ukrajinština.

Po vyhlášení nezávislosti Moldavska na SSSR se Podněstří 2. září 1990 odtrhlo v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Později však vypukly mezi separatisty a vládními vojsky boje, do kterých zasáhly také kontingenty ruských kozáků a ruské (dříve sovětské) 14. armády, v jejímž čele stál několik let generál Alexandr Lebeď.

Po pětiměsíčních bojích, které si vyžádaly téměř 1300 obětí, byla v červenci 1992 uzavřena mírová dohoda. Na straně podněsterských bojovníků zahynulo přes osm set lidí, na straně Moldavska asi čtyři sta šedesát. Ještě před uzavřením smlouvy, kterou podepsali představitelé Moldavska, Ruska a Podněstří, Kišiněv schválil rezoluci, která umožňuje poskytnout Podněstří širokou autonomii a uznává jeho právo užívat ruštinu.

Vládci Podněstří však chtějí samostatnost a několikrát nabízenou autonomii považují za nedostatečnou. Pro Kišiněv je to ale nepřípustné, a to i z toho důvodu, že Podněstří je průmyslově nejrozvinutější oblastí dnešního Moldavska.