Pokud chce Evropa zůstat konkurenceschopná, musí masivně investovat, a to hlavně do digitalizace a čistých technologií. Státům EU se ale příliš nechce navyšovat společný rozpočet, volí proto jinou cestu – efektivnější využití peněz, které už na stole leží. Takový je alespoň cíl.
Evropským parlamentem v úterý (27. února) prošla revize sedmiletého unijního rozpočtu, na kterou se dlouho čekalo. Přinesla velký balík peněz pro Ukrajinu, ale také několik dalších novinek, které mají Evropě pomoct lépe překonat různé ekonomické nebo bezpečnostní výzvy dneška.
Platforma strategických technologií pro Evropu, známá pod zkratkou STEP, má za úkol lépe zužitkovat peníze ze stávajících evropských programů a fondů tak, aby se posílila konkurenceschopnost, inovativnost a odolnost evropského průmyslu. Má zkrátka snížit jeho závislost na zahraničních dodavatelích, pokud jde o klíčové technologie nebo suroviny.
V podstatě jde o to, že se peníze přesměrují do projektů, které jsou pro EU v tuto chvíli „strategické“. Sem patří digitál, čisté technologie nebo bio-technologie, tedy oblasti, kde Evropané často zaostávají za svými konkurenty z USA nebo Číny. Nepůjde však jen o veřejné finance, STEP má sloužit také jako motivace pro soukromé investory, aby „přiložili ruku k dílu“.
„Hlavním úkolem STEPu je podpora kritických a strategických technologií, což navazuje na materiál, který jsme na trialogu dokončili před několika týdny, a který je označovaný jako Akt o průmyslu pro nulové čisté emise (Net-Zero Industry Act),“ vysvětlil europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR), který působí v europarlamentním výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).
Akt o průmyslu pro nulové čisté emise má zpřehlednit a zjednodušit regulatorní prostředí a podpořit tak investice do průmyslových kapacit, které Unii pomohou dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Mozaiku doplňuje ještě Akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) – pokus zodolnění dodavatelských řetězců klíčových surovin. Všechny tyto novinky mají evropský průmysl „dostat do formy“.
Minimum „nových“ peněz
Jak připomněl Tošenovský, STEP „v podstatě nahrazuje představený, ale poté nerealizovaný Fond suverenity.“ To byl původní a mnohem ambicióznější plán Evropské komise, který měl do strategických technologií nasypat balík „nových“ peněz, a v podstatě tak zrcadlit obří americkou podporu pro zelený průmysl nazvanou Inflation Reduction Act (IRA). Vlády členských států ale o tom nechtěly ani slyšet, do jakéhokoliv navyšování společného rozpočtu se jim totiž většinou nechce.
Světlo světa tak spatřila pouze platforma STEP. I ta však měla přinést alespoň nějaké nové peníze, konkrétně 10 miliard eur, které se měly rozdělit do už fungujících programů a fondů. Pět miliard eur mělo zamířit do Inovačního fondu, tři miliardy do fondu InvestEU, 1,5 miliardy do Evropského obranného fondu a půl miliardy do programu Horizont Evropa.
Tento návrh Komise chtěli europoslanci navýšit ještě o další tři miliardy, přes členské státy ale nakonec neprošlo téměř nic. Finální podoba STEPu, která by se měla už brzy oficiálně potvrdit, tak obsahuje pouze půldruhé miliardy pro Evropský obranný fond.
„Litujeme výrazných škrtů ze strany Rady, zejména v programu Horizont Evropa (podpora výzkumu, pozn. red.), kde členské státy neplní své sliby ohledně dostatečného financování inovací a investic,“ prohlásil jeden ze zpravodajů legislativy ve výboru ITRE Christian Ehler (EPP).
„Škrtat“ investice se Evropské unii nemusí vyplatit. Bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi upozorňuje na to, že pokud chce EU zůstat konkurenceschopná, musí do zelené a digitální transformace investovat 500 miliard eur ročně.
Parlamentní stopa
I když státy v Radě volání po objemnějším rozpočtu nevyslyšely, europoslanci byli i tak s výsledným kompromisem spokojení. Naznačuje to minimálně výsledek hlasování – 517 europoslanců bylo pro, 59 proti a 51 se zdrželo hlasování.
„Při projednávání STEPu v trialogu došlo k mnoha úpravám, které ale nakonec podstatně nezměnily dohodnutý kompromis, takže jsem materiál podpořil,“ komentoval hlasování Tošenovský. Z Čechů hlasovali proti jen Hynek Blaško (nezařazený) a Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL).
Vyjednavačům Evropského parlamentu se podařilo prosadit několik úprav, které mají STEP zdokonalit. Jedna ze změn se týká samotného „jádra“ této platformy, a to tzv. pečetí suverenity. Těmi se mají oceňovat právě ty projekty, které pomáhají rozvíjet špičkové evropské digitální nebo zelené technologie, a tudíž si zaslouží peníze. Europoslanci zahrnuli podmínku, že pokud firma nakonec přesune svůj projekt z Evropy jinam, o svou pečeť suverenity (a tím pádem i financování) přijde. Ty nejlepší technologie by tak díky tomu měly zůstat v EU.
Přímočařejší cestu k více penězům by díky europoslancům mohly mít projekty, které původně žádaly o „tradiční“ unijní peníze z kohezních fondů, ale zároveň splňují zmíněné digitální a zelené cíle. Takové projekty by se měly nahlašovat Evropské komisi a zahrnout do tzv. Portálu suverenity, který bude toto prioritní financování zprostředkovávat.
Podobných „vylepšení“ prosadili europoslanci více, cíl je stále jeden a ten samý. „Aby průmysl mobilizoval peníze na strategické projekty z již existujících nástrojů rychleji a flexibilněji,“ dodal Evžen Tošenovský.
Další měsíce ukáží, jaký dopad bude STEP mít, a jestli skutečně dokáže účinně nasměrovat investice do technologií, které Evropa nutně potřebuje. Fungovat má začít v podstatě okamžitě, v roce 2025 navíc přijde na řadu přezkoumání, jestli by nestálo za to platformu „upgradovat“ na zmíněný Fond suverenity.
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.