Foto Monika Drábková, použito se svolením autorky
V úterý 27. února v 17 hodin proběhla před mosteckým kulturním domem Repre demonstrace proti jeho kontroverzní rekonstrukci. Před kulturním domem se sešlo okolo stovky demonstrantů. Po demonstraci, kterou organizovala iniciativa SOS Repre, následovala přednáška architekta Martina Trávníčka organizovaná studenty Podkrušnohorského gymnázia v Hotelu Cascade. Přednáška byla náhradou za zrušenou akci pořádanou školním parlamentem, která se měla 7. února konat na půdě gymnázia, ale kterou ředitel na popud školní rady zrušil.
Tato situace je o to smutnější, že zde proti sobě nestojí kulturně-historické hodnoty a developerské zájmy, ale protichůdnost veřejné správy. Přitom by to měla být ona, která má chránit kulturní dědictví nejen nyní, ale především pro další generace.
Jako první mluvčí na demonstraci vystoupili právě reprezentanti mosteckého studentstva, kteří iniciovali také otevřený dopis, v němž se vymezili vůči zrušení přednášky školním vedením i vůči necitlivé rekonstrukci kulturního domu. Dopis nakonec podepsalo 114 studentek, studentů, pedagogů a pedagožek Podkrušnohorského gymnázia v Mostě. Marek Těšitel, Tomáš Balín a Maryam Chiah shrnuli peripetie týkající se zrušené přednášky a upozornili na význam hlasu mladých lidí v debatě o budoucím vývoji města: „Jsme to právě my, mladí lidé, kteří jsou budoucností našeho města a kteří mu chtějí a mohou hodně nabídnout. Jsme to my, od kterých se očekává, že zde budeme jednou úspěšně žít a podílet se na rozvoji města. Podmínky pro to je ale třeba vytvářet už nyní.“ Ve vyjádření pro Deník Alarm studenti poté uvedli, že po zveřejnění otevřeného dopisu byli pozváni do kanceláře ředitele. Po událostech na gymnáziu se ale zato podle jejich vyjádření mezi širším studentstvem vzedmul zájem více se informovat o nastávající rekonstrukci i o dalším dění ve městě.
Na demonstraci zaznělo také vyjádření architekta Ondřeje Beneše. V roce 2018 si jej po vlně kritiky město najalo jako externího architekta, který měl dohlížet na připravovanou rekonstrukci. Beneš ovšem nedokázal prosadit změny v projektu a po – podle něj – arogantním jednání ze strany vedení města spolupráci ukončil. „Na hledání kvalitního přístupu k rekonstrukci kulturního domu Repre a vůbec na celkový koncepční přístup k centru Mostu bylo pozdě před šesti lety stejným způsobem, jako je tomu pozdě dnes.“ Beneš poté uvedl, že se mu v roce 2018 podařilo přesně v intencích zadání města zpracovat návrh, který byl k celkovým hodnotám kulturního domu Repre ohleduplnější. „Tím vším jsem dokázal, že pro zadání města existují i kvalitativně lepší postupy a řešení. Vše jsem tenkrát prezentoval vedení města – pro ně ale jakákoliv změna koncepčního přístupu směřující k respektu charakteru domu, byť se stejnými finančními náklady a funkčním využitím, byla neakceptovatelná,“ zaznělo ve vyjádření architekta.
Poté s vyjádřením předstoupila za rodinu Mojmíra Böhma jeho vnučka a architektka Kateřina Vytlačilová: „Dodnes bohužel převládá názor, že sociálně slabému severu stále stačí méně než kulturně a turisticky zajímavějším městům v silnějších regionech, které mají bohatou minulost. Jako rodina jednoduše nemůžeme přijmout fakt, že se vedení města Mostu svévolně rozhodlo neuspořádat architektonickou soutěž na rekonstrukci Repre, a rozhodlo se tak nevyužít kvalitních služeb architektů.“ Komentovala také časté tvrzení městské rady, že si jeden z původních architektů Mojmír Böhm architektonickou soutěž nepřál: „Nikdo z rodiny si nebyl vědom toho, že by dědeček tento názor kdy vyjádřil či zastával. Nemáme povědomí o tom, že takové písemné prohlášení existuje. Shodujeme se tedy jako rodina, že takový názor od dědečka nikdy nepadl.“
Historik architektury a kulturolog Miroslav Pavel se na demonstraci vyjádřil ke zmařené památkové ochraně kulturního domu Repre: „Tato situace je o to smutnější, že zde proti sobě nestojí kulturně-historické hodnoty a developerské zájmy, ale protichůdnost veřejné správy. Přitom by to měla být ona, která má chránit kulturní dědictví nejen nyní, ale především pro další generace.“ Pavel pak citoval vyjádření Národního památkového ústavu k památkové ochraně kulturního domu Repre – budova byla popisována jako „ikonická veřejná stavba nezastupitelná v kontextu vývoje československé architektury“, případně bylo její vyhotovení glosováno poznámkou „noblesnost patrná v detailu“. Z perspektivy Miroslava Pavla byla hlavním důvodem zamítnutí památkové péče obava ministerstva kultury o spor se soukromým majitelem budovy – tedy se Statutárním městem Most.
Poté byl přečten dopis Luďka Proška, pedagoga mosteckého gymnázia, politika Strany zelených a majitele Galerie Bunkr. Prošek upozornil, že petici proti záměru přestěhovat knihovnu do kulturního domu Repre podepsalo v minulosti asi 3000 obyvatel. Prošek citoval i nejmenovaného architekta, který s vedením města v minulosti spolupracoval – architekt prohlásil, že je škoda, že „tak unikátní město mrví takoví primitivové.“ Na demonstraci zazněla také vyjádření rappera a autora publikace Architektura 58–89 Vladimíra 518, sochaře a publicisty Pavla Karouse nebo vyjádření architekta Víta Holého, který z Mostu pochází.
V závěru demonstrace byly přečteny požadavky iniciativy SOS Repre. Patří mezi ně mimo jiné zahájení součinnosti s Národním památkovým ústavem, zapojení občanské veřejnosti do diskuze nebo aby se na přípravách projektu podíleli jen ti nejlepší architekti a rozhodujícím kritériem jejich výběru bylo jejich portfolio. Ke slovu se dostal také jeden z účastníků demonstrace – vyjádřil své rozhořčení nad konáním mostecké politické reprezentace, které není v souladu se zájmy občanů města Mostu. Poté vyzval ostatní demonstrující, aby ve svých aktivitách proti necitlivé rekonstrukci kulturního domu neustávali a dodal: „Chtěl bych vás poprosit, jestli se po této demonstraci něco nezmění, pojďme dál dělat demonstrace nebo – já nevím – se pojďme přivázat k Repre. Přece se na to nevykašleme.“
Demonstrace se z místní politické reprezentace zúčastnila Alena Dernerová (ODS a Nezávislí) a Jiří Nedvěd (Sdružení Mostečané Mostu). Alena Dernerová Deníku Alarm sdělila, že se zajímá o osud Repre již dlouhou dobu – od doby, co se kulturní dům vrátil do rukou města. V roce 2010 nicméně hlasovala pro prodání kulturního domu Repre společnosti Crestyl. Deníku Alarm sdělila, že projekt současné rekonstrukce nepreferuje, jako negativní vnímá především nahrazení kvalitních materiálů levnými i změnu zevnějšku kulturního domu. Také uvedla, že by se kulturní dům Repre mohl stát kulturní památkou a „skanzenem socialismu“.
I Jiří Nedvěd se ve vyjádření pro Deník Alarm označil za odpůrce plánované rekonstrukce kulturního domu. Přestože byl v době schvalování plánované rekonstrukce členem zastupitelstva a původně s přesunem městské knihovny do Repre souhlasil, dnes radikálně změnil názor a staví se proti rekonstrukci. „Ono se to zpočátku skutečně nezdálo jako zcela špatný nápad. Za mě teprve až studie proveditelnosti ukázala všechny neduhy plánované rekonstrukce.“ Nedvěd také upozornil, že vedení města původně tvrdilo, že má v plánu přesunout do vyprázdněné knihovny státní zastupitelství – v současnosti ovšem primátor města Marek Hrvol již otevřeně mluví o možné demolici budovy knihovny.
Demonstranti se pak přesunuli do Hotelu Cascade, kde proběhla původně zrušená přednáška architekta Martina Trávníčka. Na otázku, proč byl vybrán právě tento prostor, jeden z organizátorů, Marek Těšitel, odpověděl: „Nemůžeme nikoho uvádět přímo. Poskytovatelé prostor nám každopádně vždy potvrdili, že jsou velmi rádi za náš zájem, ale obvykle následující den se nám omluvili, že by se jim zhoršily podmínky existence tady v Mostě, že se bojí a že se omlouvají.“ Zrušená přednáška se tak nemohla konat v restauracích, v nichž byla původně plánována – studenti proto pronajali prostory v Hotelu Cascade.
Martin Trávníček v této přednášce upřesnil několik velmi podstatných chyb, které aktuální projekt rekonstrukce má. Například že Artech z vizualizací projektu téměř vymazal existenci výtahu, který se bude nacházet přímo uprostřed dvorany a jehož motor bude viset přímo pod stropem, což na vizualizacích není ukázáno. Martin Trávníček dále doplnil, že kvůli tomuto výtahu bude muset být v prvním patře přistavěn jakýsi most, aby se z něj dalo do patra vůbec dostat. Trávníček také upozornil na fakt, že vedení města Mostu diskriminovalo architektonické kanceláře, které se na projektu mohly podílet – vedení města Mostu zadalo nesmyslný požadavek, aby tým, který se bude na projektu podílet, pracoval nejméně ve třech grafických programech. Téměř všechny architektonické kanceláře ale používají při své práci pouze jeden grafický software. Dále bylo podotknuto, že vedení města usilovalo hlavně o levné zhotovení zakázky – kritérium kvality projektu bylo sekundární. Martin Trávníček k tomu dodal, že to je jeden z důvodů, proč projekt skončil v rukách studia Artech. Při debatě, která přednášku zakončila, padaly dotazy například na to, zda bude planetárium vůbec bezbariérové, jelikož v aktuálním projektu se s bezbariérovým přístupem nepočítá.
Tento text byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.