Ruské tajné služby vraždí oponenty, ovlivňují nálady na Západě. Nepodceňujme je, říká dlouholetý zpravodajec
Ruský prezident Vladimir Putin se poučil ze Stalinových chyb – po prvotním selhání ve válce na Ukrajině neprovedl ve zpravodajských službách personální čistky a nezavřel hranice. Díky tomu se ruské služby dokázaly vzpamatovat, poukazuje dlouholetý zpravodajec a vrchní ředitel pro vnitřní bezpečnost státu ministerstva vnitra Jan Paďourek. Hovoří o kontaktech ruských agentů s organizovaným zločinem i o tom, jakým způsobem nyní na Západě shánějí spolupracovníky.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jak musely ruské tajné služby změnit své fungování poté, co Evropa vyhostila stovky špionů z ambasád.
- Jaké zdroje nyní ruské zpravodajské služby využívají, aby mohly na Západě nadále podnikat své tajné a nelegální operace.
- Proč Putin neudělal čistky ve zpravodajských službách, když Rusko nezvládlo začátek invaze na Ukrajinu.
- Čím Putin zpravodajským službám pomohl a proč.
- Jak nyní pracují a co všechno na Západě dělají.
V Rusku existují různé think tanky, které šíří do světa různé prokremelské názory. Existuje třeba Výzkumný ústav pro rozvoj komunikací, který vede Nikolaj Gribin, jenž pracoval v 80. letech 20. století jako zástupce vedoucího zahraničních dezinformačních operací v KGB. V Česku jsme měli Světovou radu Podkarpatských Rusínů, kde působil spolupracovník ruské zahraniční rozvědky. Jsou takové instituce prodlouženou rukou ruských zpravodajských služeb?
Rozhodně je ruské zpravodajské služby využívají nebo ovlivňují. Ruské zpravodajské služby v tomto ohledu prodělaly zajímavý vývoj. Pokud se podíváme na aktuální stav v rámci tří let, můžeme zcela jednoznačně říci, že ruské zpravodajské služby v kontextu války proti Ukrajině v tom prvopočátku ne úplně uspěly. A s největší pravděpodobností předvídaly a dodávaly Putinovi informace o tom, že situace na Ukrajině bude daleko jednodušší, než se nakonec ukázalo.
Ruská federace prostřednictvím třeba FSB investovala do dezinformačních aktivit na Ukrajině před válkou obrovské, ale obrovské peníze. A teď je otázka, jestli to, že Putin nedostal relevantní informace, bylo selhání těch služeb, které ty informace neměly a špatně to vyhodnotily. Anebo, a to se v autoritářských režimech stává velice často, ty informace nedodaly záměrně, protože se obávaly špatné předpoklady dodat.
Svou roli ale může sehrát i zkreslení. V autoritativních režimech, jako je Rusko, se často informace předávají přes hodně lidí a každý ze špatných zpráv něco ubere, než se to dostane na správné místo.
Ano. Zkreslení tam také může hrát roli, ale shodněme se na tom, že Vladimir Putin v prvopočátku očekával zcela jiný vývoj. Očekával, že Kyjev dobude v průběhu několika dnů a bude tu situaci řešit jinak, než je nakonec nucen ji řešit teď a jak ji řeší.
Putin přitom ruské zpravodajské služby za špatné informace nebo nesprávně vyhodnocené informace nijak nepotrestal.
Přesně. Dokonce nedošlo ani k nějakým zásadním personálním změnám. Stal se úplný opak. Zpravodajské služby finančně a materiálně ještě posílil a ony dnes plní jednu z velice významných úloh ruského boje na Ukrajině a pracují na eliminaci západní pomoci Ukrajině.
Když jsem se na tento rozhovor připravoval, četl jsem si znovu o tom, jaké čistky dělal ve třicátých letech ve zpravodajských službách Stalin. Ale Putin žádné čistky nespustil. I zatčený generál FSB Sergej Beseda se po pár týdnech ve vazbě vrátil do práce. Co z toho můžeme usuzovat?
Vladimir Putin se poučil z historie. Stalin svým rozhodnutím zpravodajské služby ochromil. Putin naopak
