Na prezidentskou kancelář směřují ročně stovky žádostí o informace. Žadateli jsou novináři, různí aktivisté, ale třeba i veřejnost, která pomocí tohoto nástroje může vykonávat nad státními orgány dohled. I když by úředníci měli tyto žádosti odmítat jen ve výjimečných případech, data ukazují, že se tak ve skutečnosti děje často. Hradní kancelář odmítá pravidelně až třetinu žádostí.

Data Praha 5:00 28. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Chtěla bych, aby se kancelář prezidenta stala profesionálním úřadem, který bude poskytovat skvělý servis pro prezidentovu činnost. Zároveň je důležité, aby byla kancelář otevřená i vůči veřejnosti a komunikovala s ní,“ řekla při nástupu do úřadu dnes už bývalá kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková v rozhovoru pro deník E15.

Téma lepší a otevřené komunikace skloňoval tým Petra Pavla v průběhu prvního roku ve funkcích pravidelně. Je ale komunikace hradní kanceláře opravdu otevřená? A jak se liší od předchozího prezidentství Miloše Zemana?

Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál srovnaly data z výročních zpráv ohledně rozsahu poskytovaných informací podle zákona za posledních deset let.

Z dat vyplývá, že se rok od nástupu prezidenta Pavla situace výrazně nezměnila a hradní kancelář odmítá zhruba stejné množství žádostí o informace jako za prvního prezidentského období Miloše Zemana. Jde o necelou třetinu žádostí, které kancelář vyřídí s negativním stanoviskem.

Jak přitom konstatoval ve svých dřívějších rozhodnutích i Ústavní soud, je úlohou úřadů, aby „v co nejširší možné míře“ informovaly veřejnost a aby pro ten účel hledaly možné nástroje. „Povinné subjekty by měly primárně hledat způsob, jak žadatelům vyhovět, nikoliv jak jim v přístupu k informacím bránit,“ píše soud v jednom ze svých judikátů.

Podle mluvčí prezidentské kanceláře Evy Hromádkové se tak ve skutečnosti děje. Hrad podle ní komunikuje aktivněji na sociálních sítích i skrze množství tiskových zpráv. A podle ní vyřídil za rok na šest tisíc novinářských dotazů. Velké množství odmítnutých žádostí o informace přičítá mluvčí zejména jejich formě a obsahu.

„Množství odmítnutých žádostí souvisí s tím, že se žadatelé často zajímají o názory, zatím neznámé informace (ptají se na budoucnost) nebo neexistující informace, případně žádají o informace, které nespadají do režimu zákona o svobodném přístupu k informacím,“ vysvětluje mluvčí hradní kanceláře.

Obstrukce?

Že ale nemusí jít vždy o důvody, které uvádí hradní komunikace, dokazuje i případ dvou žádostí o informace, které v posledních měsících podával server iROZHLAS.cz.

V jedné z nich šlo třeba o korespondenci mezi kanceláří prezidenta a někdejším Zemanovým advokátem Markem Nespalou. Tuto žádost Hrad odmítl s odkazem na advokátní mlčenlivost – která se kanceláře netýká – a třeba i na to, že novinář nezdůvodnil, proč informaci potřebuje – což ale zákon nevyžaduje.

‚Vylobbovali si výjimku.‘ O právu na informace o Hradu má rozhodovat v odvolání opět Hrad

Číst článek

To ostatně konstatuje po prostudování tohoto konkrétního odůvodnění i spoluautor původního informačního zákona z roku 1999 Oldřich Kužílek z organizace Otevřená společnost.

„Odůvodnění odmítnutí žádosti je postaveno na absurdním nelogickém přetočení celé věci, jako kdyby žádost směřovala k advokátovi, jenž ani není povinným subjektem, a jako kdyby jeho odmítnutí žádosti měla na starosti prezidentská kancelář. Ta není žádána o nic z činnosti advokáta, ale ze své činnosti,“ upozorňuje Kužílek po prostudování odůvodnění.

„Navíc nesprávně požaduje od žadatele odůvodnění jeho žádosti. To by mohla jen v případě zásahu do základního práva, což však neuvádí, nespecifikuje, kdo by měl být takto zasažený,“ podotýká s tím, že odmítnutí s tímto odůvodněním není namístě.

Server iROZHLAS.cz se i proto proti zamítavému rozhodnutí odvolal k Úřadu pro ochranu osobních údajů, který má na poskytování informací v Česku dohlížet. Hrad přitom během mandátu Miloše Zemana usiloval o to, aby o případných odvoláních mohl rozhodovat sám.

Právník protikorupční organizace Transparency International Petr Leyer sice s mluvčí Hromádkovou souhlasí v tom, že existuje řada „legitimních a legálních důvodů“ pro odmítání informací, ale trvale vysoké procento odmítnutých žádostí podle něj spíše vypovídá o pokračující uzavřenosti úřadu.

Za informace o Mynářových sólo cestách chtěl Hrad šest tisíc, účel ale neřekl. Odborníci postup kritizují

Číst článek

„Z praxe, a zejména z historie Kanceláře prezidenta republiky víme, že ta rozhodně nebyla nikdy etalonem otevřenosti a jakékoliv informace, které se jim zdály citlivější, se snažili skrývat. A takto vysoká čísla odmítnutých žádostí vypovídají spíše o přístupu toho úřadu, než že by byla chyba někde jinde,“ komentuje statistiku s tím, že by bylo zajímavé jednotlivá odmítnutí blíže prozkoumat.

„Podle mých zkušeností je tato úroveň odmítání nutně příznakem špatné práce úředníků anebo neochotou informace poskytovat,“ doplňuje právníka Kužílek s tím, že zmíněná neochota může pocházet od nadřízených, kteří tímto způsobem své pracovníky úkolují, aby žádost „nějak odmítli“. „Tím dochází k obstrukcím a překrucováním zákona,“ podotýká.

Není také podle něj výjimkou, že sám úředník zaujme postoj, že žádosti ze zásady odmítá. „Domnívají se, že jejich úkolem je bránit svého zaměstnavatele kruhovou obranou a pokud možno a priori ‚odrážet útoky‘ drzých nebo hloupých zvědavců a novinářů,“ tvrdí s tím, že se často stává, že tito pracovníci zahořknou na všechny žadatele kvůli několika absurdním žádostem, se kterými se neumějí vypořádat.

Dědictví Mynáře a Zemana

Spoluautor informačního zákona tak konstatuje, že tým nového prezidenta Petra Pavla se zatím neumí vypořádat s praxí, kterou na Hradě zavedl jeho předchůdce.

Ministerstvo vnitra chce tajit informace o krizi. Plánuje nový paragraf i prodloužené lhůty

Číst článek

„Je třeba upozornit, že po nástupu prezidenta Pavla se, jak plyne z čísel, vůbec nedaří napravit vyřizování žádostí o informace a ukončit tak éru Miloše Zemana a pánů Vratislava Mynáře (bývalý kancléř – pozn. red.) a Václava Pelikána (právník, který měl v prezidentské kanceláři až do září na starost agendu informačního zákona – pozn. red.), kteří na Hradě po mnoho let v této oblasti prováděli doslova rebelii proti právnímu státu,“ upozorňuje Kužílek.

Právník Leyer doplňuje, že změnu by mohl přinést třeba nový kancléř Milan Vašina. I tak k ní ale podle Leyera nedojde ze dne na den. „Pokud je tam deset let něco nastaveno, tak není možné ten úřad proměnit ze dne na den. Takže to může trvat i při nejlepší vůli třeba dva roky, než se naučí ten úřad fungovat novým způsobem,“ míní Leyer.

Server iROZHLAS.cz oslovil nového kancléře s dotazem, jestli se věcí bude nějak zabývat. Zprávu si zobrazil, do vydání textu ale neodpověděl.

Tomáš Pika, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít