Článek
Stačí se vypravit na kraj Kopřivnice, kde v bývalé slévárně místní Tatrovky vzniklo před několika lety jedno z nejmodernějších muzeí v Evropě. Na chytře rozčleněné ploše, která obrovský prostor perfektně zútulňuje, se projdete od prvních nápadů zakladatele původní firmy na kočáry Ignáce Šustaly, přes omnibusy pro hromadnou dopravu, železniční vagóny a automobily všech velikostí a využití, až po moderní hasičskou či vojenskou techniku.
Na začátku všeho byly kočáry z dílny Ignáce Šustaly
Původně se ale firma jmenovala úplně jinak - její výrobky se honosily značkou NW. Jako jedna z prvních na evropském kontinentu vyráběla vozy nejen pro osobní, ale zvlášť pro nákladní dopravu. A že byli zákazníci čím dál víc náročnější a firma hodlala expandovat, vydal se v roce 1919 její tehdejší ředitel Jan Novák do slovenských Tater, aby tady osobně otestoval, zda zvládnou i náročnou trasu zasněženou silnicí ze Štrby až do Tatranské Lomnice. Automobil obstál na výtečnou a firma se rozhodla, že od teď budou jejich výrobky nést na památku nové jméno - TATRA.
Hasičský vůz Tatra T27 s vyšší nosností s integrovaným čerpadlem pro převoz většího množství hasičů i potřebného příslušenství
Tatrovky byly a jsou neocenitelnými pomocníky hasičů. Od prvních strojů byly konstruovány tak, aby rychle a spolehlivě dovezly k ohni jak posádku, tak i dost vybavení, včetně výkonného čerpadla. Dodnes prochází řada vozů, které už se nehodí pro profesionály, renovací, aby ještě spolehlivě sloužily u jednotek dobrovolných hasičů.
Speciální kategorií jsou Tatrovky s výsuvnými žebříky pro hašení ve výškách nebo vozy, které slouží na letištích.
Díky tabletu s rozšířenou realitou se můžete podívat i dovnitř některých vozů - třeba obrněného transportéru
Tatrovky patří i k výbavě armád. První obrněné vozy se tu začaly vyrábět už ve 20. letech minulého století. Některé z těch, které si československá armáda objednala ve 30. letech, posloužily i při Slovenském národním povstání.
V padesátých letech se tu dělal kolopásový obrněný transportér, který uvezl až 10 vojáků. V současnosti se v Kopřivnici vyrábí moderní třínápravové kolové obrněné transportéry Titus, které používá i Armáda České republiky.
Cisterna Tatra pro přepravu pohonných hmot
Tatrovky sloužily snad všude, kde si jen vzpomenete - od stavenišť, přes bojiště, vozily pohonné hmoty, přepravovaly cestující - jak v podobě tramvají, tak i trolejbusů, ale neztratily se ani na závodech. Součástí expozice je i vitrína s cenami z celé řady soutěží, kde Tatry zvítězily.
Další vitrína pak dokládá, že místní „tatrováci“ si často troufli i na nějakou tu „fušku“ mimo hlavní výrobu - třeba v podobě kovových rámů na zrcadla, tepaných luceren či pamětních talířů s reliéfy. Jedná se především o produkty ze 70. a 80. let minulého století.
Součástí expozice je i videomaping na zadní štítové straně bývalé slévárny, kam se promítá 2× za hodinu
Nákladní vozy z Tatry si postupně podmanily nejen české a evropské, ale doslova světové silnice. Mezi prvními je vyjeli testovat manželé Baumovi, kteří se s malou Tatrou 72 doplněnou obytnou nástavbou vydali v roce 1934 na cestu kolem světa. Nejprve zvládli projet Austrálii, Japonsko a USA, o tři roky později si to namířili napříč Afrikou.
Cestovní Tatrovka 72 projela s manželi Baumovými doslova celý svět
Po druhé světové válce už bylo cestování mimo socialistické státy mnohem náročnější, ale i tak se třeba podařilo českým a slovenským studentům upořádat Expedici Lambaréné. V roce 1968 vyrazili s nákladem léků a zdravotnického materiálu do nemocnice v africkém Gabonu.
Tatra 138 6×6 se skříňovou nástavbou z Pragy odjela v rámci Expedice Lambaréné v roce 1968 více než 36.000 km.
Asi nejslavnějším závodním obdobím byl pro Tatrovky technicky náročný pouštní závod Paříž - Dakar, kterého se Čechoslováci poprvé účastnili se svými vozy v roce 1986. O čtyři roky později si poprvé připsal Karel Loprais se svým týmem vítězství a v následujících letech přidali Tatrováci ještě další zlaté a stříbrné. Legendární Karel Loprais má v muzeu i svou „tabuli“ slávy, kterou hlídají dvě z jeho závodních Tater.
Tatry, které závodily v legendární Rallye Paris - Dakar
Ještě jednou se Tatrovka vydala na cestu kolem celého světa. V březnu 1987 se ze Staroměstského náměstí v Praze vypravila s velkou slávou na svou cestu T 815 GTC s obytnou skříňovou nástavbou vyrobenou na míru ve Vagónce Studénka. Součástí vybavení bylo i motorové rogalo, moped Babeta garážovaný přímo v Tatře a na střeše nechyběl ani obytný stan. Cesta zabrala celkem 3 roky, expedice projela 67 zemí, na tachometru měla 139 680 km a vrátila se do úplně jiného Československa po Sametové revoluci, v dubnu 1990.
Tatra T815 GTC objela doslova celý svět
Součástí architektonického řešení muzea je i vyvýšené patro pro krátkodobější výstavy - momentálně pro výstavu jízdních kol vyráběných rovněž v Kopřivnici a pro historii Tatry a skautů. V další části nechybí expozice ze sbírky Miroslava Rybičky - sběratele a restaurátora motocyklů, který za svůj život shromáždil úctyhodnou kolekci 41 veteránů.
Pohled na muzeum z galerie
Ač by se mohlo zdát, že si v Muzeu nákladních automobilů Tatra přijdou na své především pánové a kluci, nenudí se tu ani ostatní členové rodiny. Nejmenší se pohodlně prohánějí širokými uličkami na miniodrážedlech v podobě nejslavnějších výrobků Tatry, starší si s vypůjčenými tablety užívají rozšířenou realitu.
Díky speciální aplikaci si mohou přehrát krátká videa, poslechnout si výklad z historie nebo se načíst další informace, včetně možnosti podívat se virtuálně dovnitř vystavených vozů. Ale největší úspěch mají závody s virtuálními auty, která se prohánějí a bourají po celém muzeu, aniž by kohokoliv přejela.
Do tatrovácké historie patří i výroba vlaků - včetně slavné Slovenské strely, která tu ve zmenšené kopii vozí malé návštěvníky
Ročně zavítá do kopřivnického muzea provozovaného Moravskoslezským krajem přes 100 000 návštěvníků. V budoucnu by se měla modernizovat i další část, tentokrát pro změnu věnovaná osobním automobilům Tatra.
Zpracováno s pomocí:
Muzeum nákladních automobilů Tatra Kopřivnice - průvodce
