Francis Crick, James Watson a Maurice Wilkins, kteří objevili strukturu DNA, založili svůj výzkum na fotografiích z laboratoře Rosalind Franklinové. 

Nedávno objevené důkazy však ukazují, že Franklinová byla plnohodnotným účastníkem výzkumu, vědoma si toho, co vidí na svých fotografiích, které ochotně sdílela s Crickem a Watsonem, sespsala Aleksandra Stanislawska smutný příběh mladé vědkyně pro polský web Crazynauka.pl na základě článku v prestižním časopisu Nature.

Dříve přehlížený dopis a nikdy nepublikovaný článek, oba napsané v roce 1953, jsou důkazem, že Rosalind Franklinová měla stejný podíl na objevu struktury DNA. Dosud byla vykreslována jako oběť neuvědomující si důležitost svého výzkumu, jehož vědecké výsledky včetně slavné „Fotografie 51“ ukazující dvojitou šroubovici DNA jí byly jednoduše ukradeny.

Prestižní vědecký časopis Nature publikoval 25. dubna 1953 článek dvou mladých badatelů – 36letého Francise Cricka a 24letého Jamese Watsona – s několika ilustracemi, ve kterých je tzv. dvoušroubovicový model DNA.

Za tento objev v roce 1962 byli Crick a Watson spolu s třetím výzkumníkem Mauricem Wilkinsem oceněni Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství. V té době už byla Franklinová po smrti, takže nepatřila mezi vítěze prestižní ceny.

Fotografie 51

Rosalind Franklinová byla specialistkou na analýzu struktury chemických molekul pomocí rentgenové struktury, kterou výrazně zlepšila. V Cavendish Laboratory na univerzitě v Cambridge prováděla výzkum rentgenové DNA se svým nadřízeným Mauricem Wilkinsem.

Právě z její laboratoře pocházela slavná fotografie s názvem „Photo 51“, která podle nejznámější verze příběhu vedla k průlomu ve vědě a vytvořila základ práce Watsona a Cricka, výzkumníků pracujících v jiné, konkurenční laboratoři.

Na fotografii z roku 1952 vidíme „černé tečky, které informuji o tom, jak se ohýbá paprsek rentgenového záření po interakci s krystalem DNA – díky matematické metodě můžeme tento obraz přepočítat na krystalickou strukturu DNA – to znamená uspořádaní a geometrie atomu v krystalu“.

Alternativní verze historie

V průběhu let se kolem tohoto příběhu rozhostilo „mlčení a zkreslování“, za kterým stála především misogynie (nenávist, pohrdání nebo předsudky vůči ženám – pozn. aut.) tehdejší vědecké komunity a zejména Jamese Watsona. Vznikla alternativní verze historie, kterou mohla korigovat pouze Rosalind – kdyby bývala žila. Bohužel, v roce 1958, ve věku 37 let, vědkyně zemřela na rakovinu vaječníků. Výsledkem bylo, že „Foto 51″ se stalo symbolem jak úspěchů Franklinové, tak špatného zacházení s její osobou ve vědecké komunitě.

Oceněni za krádež

Chvály za objev struktury DNA se dostalo Watsonovi, Crickovi a šéfovi Rosalindy Franklinové Maurici Wilkinsovi, nikoli však samotné Franklinové. Důvod? Donedávna platila verze událostí, že Wilkins předal Watsonovi a Crickovi onen slavný rentgenogram číslo 51 a mnoho dalších fotografií a výsledků testů bez vědomí a souhlasu jejich autora – přesněji autorky. To znamená, že je Franklinové jednoduše ukradli.

Shazovali její genialitu

Sama Franklinová byla navíc vykreslována jako badatelka, která si „neuvědomovala skutečný význam toho, co viděla na fotografiích pořízených v její laboratoři, včetně „fotografie 51″, a nebyla schopna rozluštit, co jí její vlastní údaje o DNA říkají. Říká se, že nad snímkem 51 seděla celé měsíce, aniž by si uvědomila její význam, a teprve James Watson ji v záblesku geniality pochopil na první pohled“.

To byla Watsonova vlastní verze příběhu, zaznamenaná v jeho knize „The Double Helix“ (Dvojitá šroubovice), vydané v roce 1968. Franklinovou v ní popsal jako osobu, s níž bylo obtížné pracovat, protože byla hádavá a neochotná spolupracovat s jinými lidmi. Kromě toho byla skeptická k myšlence šroubovicové struktury DNA.

Nebyla na druhé koleji

Z návrhu článku pro Time je zřejmé, že Franklinová si vůbec nemyslela, že byla okradena. Navíc byla od počátku plnohodnotným členem výzkumné skupiny, která se skládala ze dvou týmů: v jednom týmu byli Franklinová a Maurice Wilkins, ve druhém Crick a Watson.

Další dokument z cambridgeského archivu – dopis Rosalindiny kolegyně Crickovi – naznačuje, že vědkyně nejenže diskutovala o svých údajích s Crickovým nadřízeným, ale předpokládala, že ten se o poznatky podělí se samotným Crickem.

„Foto 51″ (ne)bylo přelomové

Z nově objevených dokumentů také jasně vyplývá, že Franklinová si byla vědoma toho, že na svých rentgenových snímcích vidí strukturu DNA.

Další zjištění, které Cobb a Comfort učinili na základě dokumentů nalezených v cambridgeském archivu, je skutečně převratné. Ukazuje se totiž, že fotografie 51 nikdy nebyla klíčem k určení struktury DNA. Místo toho Watsonův a Crickův úspěch spočíval v mnoha pokusech o výpočty (s mnoha chybami) a v použití nejrůznějších modelů, aby zjistili, jak by DNA vypadala v prostoru. Význam fotografie 51 jako „převratné“ dodal Watson až ve své knize „Dvojitá šroubovice“. To vše proto, aby příběhu dodal dramatičnost a ukázal genialitu samotného Watsona.

Autor: Petr Vykočil, zdroj: nature.com, crazynauka.pl, forum24.cz. Náhledová fotografie: Wikimedia Commons / MRC Laboratory of Molecular Biology – This file was derived from: Rosalind Franklin.jpg, CC BY-SA 4.0