Poslanci Evropského parlamentu (EP) si zvolili nové předsednictvo v lednu 2022. Parlament má jednu předsedkyni, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Zkraje roku se mezi nimi objevilo nové jméno. Přehled aktuálního vedení této instituce přináší ČTK u příležitosti 100 dnů do startu letošních voleb do EP.
Poslanci Evropského parlamentu v úterý 16. ledna zvolili aklamací Jana-Christopha Oetjena (Renew, Německo), který nahradil odcházející místopředsedkyni Nicolu Beerovou. Oetjen byl jediným kandidátem. Beerová opustila svůj mandát v Evropském parlamentu a nastoupila na pozici viceprezidentky Evropské investiční banky.
Místopředsedové, kvestoři a předseda či předsedkyně EP společně tvoří takzvané předsednictvo, které rozhoduje o vnitřních organizačních záležitostech europarlamentu. Místopředsedové také mohou zastupovat samotného předsedu či předsedkyni v některých úkolech: ve vedení jednání pléna, reprezentování parlamentu v právních záležitostech nebo zahraničních vztazích.
V předsednictvu jsou hned dva Češi: Dita Charanzová (skupina Renew) jako místopředsedkyně a Marcel Kolaja (skupina Zelených/Evropské svobodné aliance) jako kvestor.
Kvestoři jsou zodpovědní za administrativní záležitosti spojené s prací poslanců. Vedení parlamentu je voleno vždy na polovinu funkčního období EP a může se tak měnit na počátku a v polovině mandátu.
V lednu 2023 poslanci hlasovali o zvolení Marca Angela (sociální demokrat, Lucembursko) místopředsedou parlamentu. Angel nahradil Evu Kailiovou (nezařazení, Řecko), jejíž mandát místopředsedkyně byl ukončen v prosinci 2022.
Kontakt:
Igor Záruba
manažer projektu