„Nevíme vůbec, co se děje. Rádi bychom dostali nějaké informace, možná i nad rámec toho, co zaznívá v médiích,“ uvedl ještě před jednáním zastupitel Filip Ušák (STAN) s tím, že podle něj v tomto případě selhal systém kontroly a je nutné vyvodit odpovědnost lidí i z politické stránky.
„Nedovedu si představit, že radní pro zdravotnictví nebo hejtman, tedy lidé, pro které bylo zdravotnictví před volbami absolutní prioritou, dnes strčí hlavu do písku a budou se tvářit, že se jich to netýká,“ poznamenal Ušák.
„Mrzí mě, jaké má Ústecký kraj jméno. Já osobně politickou odpovědnost za to, co se stalo, necítím,“ uvedl hejtman Jan Schiller (ANO). „Počkáme na oficiální vyjádření policie. Jediné, co požadujeme po představenstvu, je to, aby kauza neměla žádný dopad na pacienty,“ doplnil hejtman.
„Očekával jsem jinou odpověď na politickou odpovědnost. Jste valnou hromadou KZ. Měli byste do jisté míry přijmout odpovědnost. A ne říkat, že necítíte odpovědnost,“ komentoval vyjádření hejtmana zastupitel Jaroslav Foldyna (SPD).
Postu radního pro zdravotnictví je připraven se vzdát Radim Laibl. „Částečnou politickou odpovědnost v kauze si uvědomuji. Pokud jediný člen rady kraje usoudí, že politická odpovědnost je z mé strany, tak to udělám a rezignuji na funkci radního,“ uvedl Laibl.
Kritika z řad zastupitelů mířila i na předsedu představenstva KZ Ondřeje Štěrbu. „Očekával bych od vás trochu pokory, pod vaším vedením se v KZ kradlo. O kraji se opět mluví jako o kraji, kde se krade,“ poznamenal zastupitel Jaroslav Komínek (KSČM), když přirovnal případ ke kauze machinací v Regionálním operačním programu Severozápad. Podle státního zástupce obžalovaní zmanipulovali evropské dotace ve výši 14 miliard korun.
Kontroly výběrových řízení a smluv
Ondřej Štěrba poté seznámil zastupitele s kroky, které přijali po pondělní policejní razii. Probíhají kontroly všech výběrových řízení a uzavřených smluv. Prověřením projdou všechny zmíněné dokumenty od roku 2021, tedy od začátku působení dnes už bývalého generálního ředitele Petra Malého, který je kvůli podezření z korupce ve vazbě.
„Smlouvy prověříme podle určitých kritérií. Zejména se jedná o zakázky na zdravotnickou techniku a materiál. Je důležité zmínit, že podezření policie se v tuto chvíli netýká velkých strategických staveb a investic,“ popsal Štěrba. „Omezili jsme také rozsah kompetencí spojených s funkcí nového generálního ředitele společnosti, došlo i ke snížení limitů pro schvalování u projektů z dotačních titulů a stavebních akcí,“ doplnil Štěrba.
S kritikou společnosti vystoupil před zastupiteli i jeden z bývalých zaměstnanců KZ. „To, co se stalo, je podle mého názoru špičkou ledovce. KZ je špatně řízená,“ sdělil při svém vystoupení, kdy popisoval - podle jeho tvrzení - bezmyšlenkovité nákupy nábytku a dalších věcí do nemocnice v Rumburku. „Nakupovalo se nové CT, rentgen a další věci, i když ty staré ještě mohly sloužit. Koupila se také nová lůžka pro pacienty, akorát byla širší než futra dveří,“ popsal s tím, že svoje připomínky vždy doručil vedení nemocnice.
V souvislosti s policejním zásahem ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) preventivně pozastavilo financování dvanácti projektů, u nichž dotace z evropských peněz činila téměř 643 milionů korun. Částka, o kterou KZ z tohoto fondu žádala, je podstatně vyšší. „Na financování projektů požadujeme 1,65 miliardy korun. Část už byla proplacena,“ uvedl místopředseda představenstva Leoš Vysoudil.
Společnost se také připravuje na situaci, kdy nebudou některé z projektů proplaceny. „V tuto chvíli víme, že budeme schopni i s nějakým mimořádným výdajem provoz KZ ufinancovat,“ uvedl Ondřej Štěrba.
Společnost se nepřipojila k trestnímu řízení s požadavkem na úhradu škody. Podle Štěrby není zatím jasné, zda vůbec nějaká škoda firmě vznikne.
Za ovlivňování veřejných zakázek policie minulý týden zadržela šestnáct podezřelých a následně deset lidí obvinila, pět z nich je ve vazbě, ostatní jsou stíhání na svobodě. Kromě Petra Malého, dnes už bývalého ředitele Krajské zdravotní, skončil ve vazbě také dlouholetý ředitel nemocnice v Jihlavě Lukáš Velev a trojice podnikatelů.
Škoda, kterou podezřelí z korupce způsobili, dosahuje podle policie zatím milionu eur, tedy asi 25 milionů korun.
Jak z Krajské zdravotní udělat čistou firmu?Jindřich Zetek, bývalý ředitel nemocnice v Žatci (krátce předseda představenstva KZ): „Otázkou je, co si představujeme pod pojmem čistá firma. Pokud tento termín označuje subjekt, který je přijatelně efektivní a plní kvalitně služby, pro které je zřízen a neplodí excesy takového druhu, pak je jediným řešením vysoká míra odpolitizování řízení. To znamená výraznou změnu řídící a organizační struktury, která nebude podléhat vlivu politiků. Členové statutárního orgánu, zde představenstva, musí být současně top managementem s exekutivní pravomocí a jasnou odpovědností členů kolektivního statutárního orgánu. Tím se eliminuje možnost selhání jednotlivce, byť je to ředitel firmy. Politici a jejich nominanti se musí přesunout do kontrolních orgánů, tedy dozorčí rady. A skutečně důslednou kontrolní činnost provádět. Pokud nedojde k zásadním organizačním změnám, podobné excesy se budou nepochybně opakovat.“ Radim Laibl, krajský radní pro zdravotnictví (ANO): Věřím tomu, že se (v případě zatím prokázané korupce – pozn. red.) jedná o individuální selhání, nikoliv systémové. Budeme chtít po představenstvu KZ důslednou analýzu a nastavení takových procesních mechanismů, aby se nic podobného neopakovalo. Karolína Žákovská, krajská zastupitelka (Spojenci pro kraj): V žádné firmě, která zadává tolik veřejných zakázek, není možné úplně eliminovat riziko selhání jednotlivců ve vedoucích pozicích. Osobně považuji za nejvýznamnější transparentní a profesionálně zorganizovaná výběrová řízení na obsazení vedoucích funkcí a nastavení mechanismů vnitřní kontroly. Byť jsem přesvědčená, že žádný z členů současného představenstva společnosti nemá s kauzou nic společného, právě na mechanismy vnitřní kontroly se jich jako zastupitelka budu ptát. |
