Karel Hubáček je dosud jediným českým držitelem prestižní Ceny Augusta Perreta. Spoluzakladatel slavného architektonického studia SIAL se narodil před sto lety, 23. února 1924.
Smutné je, že na slavnostní otevření jeho stěžejní a oceňované stavby – hotelu a vysílače na Ještědu - ho komunističtí papaláši nepřizvali a později ani nesměl vycestovat pro Perretovu cenu do argentinského Buenos Aires. Zřejmě proto, že v roce 1968 podepsal petici Dva tisíce slov. Možná i proto, že myslel a tvořil příliš svobodně.
V jednom z posledních mediálních rozhovorů na to vzpomínal takto: „Já tam nesměl. Když Husákovi místní funkcionáři vysvětlovali, že Hubáček u toho prostě opravdu nesmí být, tak jim prý řekl, že se mě bojí jako třináctého apoštola. Cítil jsem se špatně. Seděl jsem venku, viděl, jak přijel Husák se svou kolonou. Pak jsem se sebral a šel domů. Na tomhle příkladu jsou myslím dobře vidět absurdní stránky fungování socialismu.“
Ojedinělá atmosféra v Liberci
V tuhé normalizaci se stalo vytvoření vysílače a hotelu v nadčasovém tvaru rotačního hyperboloidu zázrakem. Kurátor Severočeského muzea v Liberci Luděk Lukuvka před časem připomněl, že dobové přístupy ke stavbě na Ještědu byly tenkrát v podstatě dva.
„Jeden by se dal nazvat tradicionalisticko-konzervativním, tedy klasická horská chata s vysílačem vedle. Pak tu byly návrhy trochu odvážnější, ale stále s aluzemi na starý Ještěd. Převládala nostalgie, nikdo nechtěl nahoře nějaký výstřelek. Pak ale přišel Karel Hubáček a vše obrátil vzhůru nohama,“ domníval se kurátor.
Ještěd slaví 50 let. Muzeum ukazuje, co jiného mohlo nad Libercem vyrůst |
Ten si dále myslel, že atmosféra na počátku šedesátých let v Liberci, ačkoliv v zemi panoval tuhý režim pod vedením KSČ, byla v něčem ojedinělá. „Nejen v odvaze poroty prosadit Hubáčkův návrh, ale třeba i v rychlosti architektonické soutěže. Starý Ještěd vyhořel v lednu roku 1963 a už v březnu tu byla soutěž. To je i na dnešní poměry nevídané a pravděpodobně i neuskutečnitelné. Tehdy ale byl po novém Ještědu velký hlad,“ vysvětlil Lukuvka s tím, že i v současnosti by se nejspíše vyhořelá stavba nechala pouze pietně opravit.
O Ještědu i samotném Karlu Hubáčkovi již bylo napsáno mnohé, ale je dobré připomenout, že architekt nebyl jen tvůrcem české stavby století.
Dalšími významnými projekty jsou například: Kino Máj v Doksech, kulturní dům s koncertní síní v Teplicích, meteorologická věž v pražské Libuši, dnes již nestojící liberecký obchodní dům Ještěd nebo vysílač v jemenském Edenu.
Děda nedělal zkratky, vzpomíná vnuk
Hubáčkův vnuk Petr na svého dědu vzpomíná jako na člověka, který neuhnul ze svých myšlenek a dovedl je až do cíle.
„Jak si dědu pamatuji, tak on nikdy nic nevymýšlel jen tak zhurta, narychlo a myslím, že těch jeho sto let je doba, rámec myšlenky, která má nějaký další přesah pro další generace. V dnešní době počítačů, všech možných zkratek a zrychlení se myšlenky čím dál více osekávají, dělají se zkratky. To děda nedělal, k cíli se dostal bez zkratek a neobcházení cest. To teď vyniká a jsem rád, že je jeho odkaz stále živý,“ přemýšlel vnuk.
Dědeček uměl být i tvrdohlavý, vzpomíná vnuk na autora Ještědu Hubáčka |
Známý architekt David Vávra po smrti Hubáčka v roce 2011 zase řekl: „Byl vizionářem architektury, který i s omezenými prostředky socialistické plánované výstavby uměl z ještědského hřebene vykouzlit hrot Ještědu, který se stal dle názoru odborníků, ale i laické veřejnosti nejkrásnější stavbou 20. století. Hubáček tak porazil mimořádné autory první republiky, ale i architekty svobodného období po sametové revoluci. Navíc spoluzaložil velice silný ateliér SIAL, který má dodnes vliv na podobu současné architektury.“
Prohlídky domu i Ještědu
Hubáčkovo stoleté jubileum si připomenou Technická univerzita, Severočeské muzeum nebo Oblastní galerie. Například muzeum nabídne k výstavě věnované Hubáčkovi od 12. června do 6. října komentované prohlídky architektova domu, který získal Liberecký kraj. Už dnes se mohou zájemci projít domkem alespoň virtuálně na stránkách www.dumkh.cz. Město chce zase během léta spustit i online prohlídky Ještědu.
S domem za cenu bytu autor Ještědu neuspěl, v unikátní stavbě bude jeho památník |
Minulý týden měl také v liberecké univerzitní aule premiéru krátký film, jež připravila severočeská pobočka Paměti národa. „Jde o dokument s názvem Maják Hubáček, který zachycuje ve vzpomínkách kolegů, přátel a rodiny směr, jenž v temném normalizačním moři ukázal desítkám mladých architektů,“ informovala Michaela Pavlatová, ředitelka severočeské pobočky Paměti národa.
Architekt Zdeněk Zavřel prostřednictvím textu na výstavního panelu v Ateliéru Karla Hubáčka na liberecké vysoké škole vytýká, co jsme se od muže, který změnil Liberec, naučili: „I ve svízelné situaci sedmdesátých let se vždy držet osvědčeného ‚nebát se a nekrást!‘ Ve složitých situacích si zachovat zdravý rozum a nezjednodušovat problémy a lidi do černobílých schémat, zachovat si základní cit pro spravedlnost a pro sociální poměry, umět se obklopit (mladými) lidmi, kteří mají podobný ideál a dát jim pocit, že všechno snažení k něčemu je.“
