Chvaletická elektrárna? Paramo, nebo snad Synthesia? Ne, největším znečišťovatelem vzduchu v Pardubicích jsou už dlouhé roky hlavně auta. Denně ucpávají centrum města a kouřící výfuky vypouštějí lidem do tváří škodliviny všech druhů.
Jejich přesné složení však nikdo nezná. Už je to více než deset roků, co pardubičtí radní zastavili měření škodlivin ve vzduchu například u Zelené brány. Podle bývalého inspektora životního prostředí a také pardubického zastupitele Miroslava Rubeše to je chyba.
„Jako zastupitel města jsem se snažil o obnovení měření imisí v centru, ale rada města to zamítla. Dnešní vedení města k mému upozornění rovněž konstatuje, že se měřit imise uprostřed města nebudou, a dodává, že všichni víme i bez měření, že jsou v centru města vyšší koncentrace emisí. I nadále tak občané pohybující se na dopravně frekventovaných místech v centru Pardubic nebudou vědět, které škodliviny a v jaké koncentraci dýchají,“ uvedl Rubeš.
A proč se neměří? Podle náměstkyně primátora pro životní prostředí Jiřiny Klčové z hnutí ANO vlastně ze dvou důvodů. Tím prvním jsou peníze a tím druhým údajná nepotřebnost dat. „Všichni tušíme, že situace v centru města není vlivem silné automobilové dopravy dobrá. To si nemusíme dokazovat měřením. Navíc každé měření vyjde na poměrně vysoké částky v řádu statisíců korun,“ uvedla náměstkyně Jiřina Klčová.
Podle ní bude měření dávat smysl až zhruba za rok, až se bude chystat otevření severovýchodního obchvatu města. Ten by měl alespoň podle politiků z centra odvést minimálně stovky aut denně. „Tam to podle mne logiku bude dávat. Určitě bude zajímavé srovnat údaje třeba z náměstí Republiky z doby, kdy ještě obchvat nefungoval, a pak po jeho otevření,“ řekla náměstkyně.
Miroslav Rubeš však věří, že měření může pomoci i v boji radnice proti plánu firmy AVE CZ na obnovu spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví. „Vzduch v Pardubicích není dobrý. To by jasně dokázala měření z centra města. Určitě by to mohl být argument pro ministerstvo, aby další zdroj znečištění ve městě nepovolovalo,“ řekl bývalý inspektor a politik.
Radní Pardubic však takový argument nesdílejí, podle nich je potřeba najít jiné cesty k zákazu spalovny. „To jsou různé věci, doprava a spalovna. To nám v ničem nepomůže. Tyto věci s panem Rubešem probíráme poměrně často, ale bohužel na naše argumenty neslyší,“ doplnila náměstkyně Klčová.
V Pardubicích už tak deset roků měří kvalitu ovzduší jen dvě pevné stanice. Jedna je na Dukle a druhá v Rosicích nad Labem. Podle Rubeše z nich padají data, která mohou leckoho přesvědčit o tom, že dýchat v Pardubicích není pro lidský organismus zase taková zátěž.
Vzduch je o něco lepší i kvůli teplejším zimám
„Obě tato zařízení jsou umístěna v klidové zóně. Data z nich nic neukazují o vlivu dopravy na ovzduší,“ řekl Miroslav Rubeš, který výstupy ze stanic roky poctivě sleduje a pak také zveřejňuje. A i přes vzdálenost detektorů od hlavních zdrojů znečištění některá čísla nejsou povzbudivá.
„Dukelská stanice zjistila v roce 2023 celkem čtyři případy překročení limitu pro polétavý prach. Limit přízemního ozonu, který činí 120 mikrogramů na metr krychlový, zde byl překročen v uplynulém roce ve 21 případech. V tomto ukazateli patříme mezi místa s velkým počtem překročení limitu. Povoleno je 25 překročení v průměru za tři roky,“ uvedl Rubeš.
Jím uvedená čísla jsou podstatně lepší než třeba před deseti roky. Tehdy hlavně na podzim město poměrně často za chladného počasí svírala smogová poklička. Hodně zlá situace byla třeba v listopadu 2014. Průměrná denní koncentrace prachu může být jak podle zákona, tak doporučení Světové zdravotnické organizace i evropské směrnice během roku překročena pětatřicetkrát. V Pardubicích se to v roce 2014 podle měřicí stanice na Dukle stalo více než třicetkrát. Takové extrémy v poslední době k vidění nejsou.
„Je pravda, že kvalita ovzduší v České republice se v posledních letech výrazně proti minulosti zlepšila. Je to dáno oteplováním klimatu, což působí příznivě na rozptyl škodlivin,“ upozorňuje na jednu z výhod „globálního oteplování“ Miroslav Rubeš.
Ovšem je poctivé dodat, že naopak výskyt přízemního ozonu se prudce zvyšuje během teplých slunečných letních dní. A těch zase v poledních letech přibývá.
