Každý zvuk je dobrý. Absolutní ticho je děsivá zkušenost

„Každý zvuk je dobrý. Otázkou je jak dlouho,“ říká se smíchem hudební skladatel Martin Ožvold, který učí na Katedře zvukové tvorby FAMU. „Já myslím zvukem. Když opustím přemítání nad kompozicí zvukových objektů, tak se pak cílem stává situace, kterou to vytvoří, i způsob, jakým budou výsledek lidé užívat a související hodnoty,“ vysvětluje Ožvold svůj přístup, který připodobňuje k uvažování produktových designérů. Ti ostatně také mnohdy musejí brát v potaz zvukové projevy navrhovaných děl. Své o tom ví spoluzakladatel designerského studia Olgoj Chorchoj Jan Němeček "Ve své praxi se zvukem setkávám nejčastěji jako s nepřítelem. Děláme hodně interiérů a tam to bývá zapeklitý problém, který zhoršuje užívání místností. Ale třeba u sklenic zase řešíme, jak znějí. Jestli mají tupý nebo radostný zvuk,“ popisuje pedagog z Ateliéru produktového designu UMPRUM jehož studenti také vytvořili sérii experimentálních hudebních instrumentů v rámci projektu UMPRUM.wav. Loni je vystavovali na Milan Design Weeku i Designbloku v Praze. Jak znějí? Má smysl vytvářet nové hudební nástroje? Jak o zvuku a jeho funkci přemýšlí produktoví a zvukoví designéři a proč se bojí ticha? Nejen na to se ptal Štěpán Sedláček.