Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Renomovaný tvůrce Šimon Caban pracoval v posledních týdnech a měsících se souborem HDJ na přípravě další premiéry probíhající sezóny. U titulu nazvaného Paní Bovaryová (pokračuje v nákupu) je Caban autorem adaptace i režisérem, navrhl také scénu. Premiéra je na programu zítra v 19 hodin. 

Jak připomíná dramaturgyně inscenace Barbora Jandová, je román datován k roku 1857. Námět k němu poskytla Gustavu Flaubertovi (1821, Rouen – 1880, Canteleu) novinová zpráva o ženě venkovského lékaře, která se otrávila, čemuž předcházelo manželské drama. 

Román podle Jandové vyniká psychologickou analýzou, neočekávanou ironií a cynismem, autor do něj vložil své osobní pocity, představy i deziluze, svoji životní filozofii.
„Paní Bovaryová je příběh ženy, která vychována románovou ´červenou knihovnou´ sní o romantické lásce, o štěstí, ba i naplněném a vzrušujícím manželství - její sny a očekávání však narážejí na neúprosnou realitu všedního dne. Problém a provinění paní Bovaryové spočívá pouze v tom, že chtěla vědět, co se skrývá za pojmy blaženost, vášeň a opojení, které jí v knihách připadaly tak krásné…,“ charakterizuje dramaturgyně podstatu Flaubertovy knihy a hrdinky.   

Průlomový román znamenal skandál
Román Madame Bovary byl ve své době průlomovým a skandálním dílem. Šlo o Flaubertův první vydaný román (psal jej déle než čtyři roky, vyšel nejprve na pokračování v časopise Revue de Paris). Autor za něj 29. ledna 1857 stanul před trestním tribunálem. 
Hrozil mu až rok vězení a omezení tvorby, anebo konec literární kariéry. Rukopis s podtitulem Mravy francouzského venkova šel totiž proti morálním pravidlům či zvyklostem světa poloviny 19. století. 

Ženské touhy byly v té době tabu. Realisticky popisovat myšlenky a činy dcery sedláka v malém městečku v Normandii, která se v reakci na zklamání ze sňatku za ovdovělého lékaře a z nudy rozhodne užívat si a nachází si dva milence, bylo vnímáno jako nepřijatelné.   

Za tehdejšího druhého císařství a vlády Napoleona III. (zvaného též Ludvík Napoleon, 1808-1873, vládl 1852–1870) sílila ve Francii tendence režimu umlčet umělce, včetně spisovatelů a dramatiků. Cenzura zapovídala zmiňovat nerovnost společenských tříd nebo cokoli, co by mohlo být obrazem špatných mravů. 

Představitel realismu a literární perfekcionista Gustave Flaubert byl souzen za to, že údajně oslavuje cizoložství, že schvaluje porušování manželského slibu, že popisováním lascivností a smyslnosti uráží veřejnou morálku i církev. 
I tragický konec, k němuž Flaubert svoji románovou hrdinku nakonec přivádí, vedl v zásadě k autorovu zproštění obvinění. Od soudu odešel s pokáráním, paradoxně se posléze stal společensky žádaným. 

Příběh vzniku kdysi skandálního Flaubertova románu a průběh soudního sporu, kterému autor po jeho vydání čelil, sleduje např. francouzský televizní dokument Případ Bovaryová (2021), který je shodou okolností právě v době jihlavské divadelní premiéry možno zhlédnout v archivu veřejnoprávní ČT. 

Posun do doby platebních karet
Inscenátoři adaptace románu pro HDJ vycházejí z ideje, že i v dnešní době, která zobrazuje či adoruje silné ženské hrdinky, žije řada takových „paní Bovaryových“, ať už mezi ženami, nebo muži. Příběh ženy, která bojuje v maloměšťáckém prostředí za své sny, přináší jihlavské divadlo v sezóně, kterou dramaturgicky zaštítilo mottem „Nedělejme si násilí“.

Zároveň HDJ tento titul na Velké scéně uvádí do dialogu s právě premiérovaným Oblomovem ze své Malé scény, dalším titulem z klasické světové literatury. Jeho hrdina se na rozdíl od Emy Bovaryové, navzdory svým možnostem, rozhodl pro životní pasivitu.
Ve své současně pojaté adaptaci (podle informace z HDJ ctí románovou předlohu, avšak situuje ji do současnosti) se čerstvý šedesátník Šimon Caban zabývá nadčasovými tématy, jako jsou morálka, maloměšťáctví, společenské konvence, manželská nevěra, emancipace, nebo třeba finanční negramotnost či touha patřit do jiné společenské vrstvy.

V dnešní době nabídek, půjček, hypoték, zásilkoven, klikání do košíků, platebních karet, úvěrů a exekucí si podle režiséra Flaubertův román o takovéto současné autorské pojetí doslova říká.
„Naše představy a očekávání od života jsou také dost romantické a leckdy s realitou nemají nic společného,“ nachází režisér paralely mezi dvěma staletími. 

Jak připomíná, patří k dnešku pojem nároková generace popisující mladé, kteří (alespoň podle soudu starších) požadují koláče bez práce, zcela mimo své možnosti i zásluhy žádají něco víc. 
Životní postoj Emy Bovaryové vykreslí na scéně HDJ hostující Kamila Zetelová, lékaře Karla Bovaryho ztvární Zdeněk Stejskal. Další postavy příběhu vytvoří hostující Nikolas Ferenc, František Mitáš, Jakub Škrdla, František Maňák, Petr Soumar, Tereza Gerstner Otavová a Stanislava Hajduková. Kostýmy navrhla Magdalena Teleky, autorem hudby je David Solař. 

Diskuze k článku