Razantní změna ve vedení velkých firem, podle nového zákona ženy zaujmou více než jednu třetinu pozic

Vláda uvádí nový zákon, který se snaží zlepšit postavení žen ve společnosti pomocí změny ve vedení velkých firem. Nově by měly ženy zajmout čtyřicet procent celkových vedoucích pozic velkých firem.

Česká republika by měla dodržovat plán Strategie rovnosti žen a mužů pro léta 2021-2030, který kabinet ČR schválil v roce 2021. Nedaří se to ale tak, jak bylo předem naplánováno. V porovnání s ostatními zeměmi EU je u nás zaměstnanost žen na vedoucích pozicích firem nižší o 11 procent. Jedná se o žalostně malá čísla, dokonce i ve vyspělých a progresivních zemích Evropy dosahuje tato hodnota 32 procent zaměstnanosti. Což odpovídá pouhé jedné třetině všech vedoucích pozic v Evropě. V ČR zaměstnané ženy na vedoucích pozicích zaujímají jen 21 procent pozic.

Nový zákon, který by měl tuto nerovnoprávnost vyřešit, přináší změnu v podobě navýšení pozic pro ženy na čtyřicet procent a je snaha toto číslo v budoucích letech navyšovat. Tento zákon taktéž platí pro muže, pokud by se ve firmě nacházeli v menšině. Ideální stav by byl padesát procent mužů a padesát procent žen. Otázkou zůstává zda nový zákon pomůže problém vyřešit.

„Tato změna by se dotkla příliš málo firem, proto se domnívám, že spíše než řešení problému by to mohlo vyvolat kulturní válku. Já si osobně myslím, že i kdyby se ten zákon dotýkal většího počtu společností, a pak by oprávněně vyvolal celospolečenskou diskuzi, tak pořád je základním problémem strukturální nastavení společnosti,” uvedl pro Houpacího osla sociolog Martin Fafejta z Univerzity Palackého v Olomouci.

Pokud by došlo v procesu výběrového řízení k možnosti výběru ze dvou srovnatelně kvalifikovaných uchazečů, byla by firma nucena „upřednostnit kandidáta nedostatečně zastoupeného pohlaví,“ pokud by doposud nesplňovali čtyřiceti procentní hranici. Společnosti by měly vyváženého složení mužů a žen dosáhnout do roku 2026. Taktéž by měly být výsledky výběrových řízení veřejné. Pokud by některou z podmínek nového zákona společnosti nedodržovali, hrozila by jim pokuta.

Podle Fafejty bychom měli vytvářet takové podmínky, abychom tyto kvóty vůbec nepotřebovali. Řešením by například mohla být větší podpora pracujících žen s dětmi a vytvoření takových podmínek, aby se ženy na mateřské mohly co nejdříve vrátit do práce. „Ukázalo se, že nejvíce této problematice napomáhají právě zkrácené úvazky a větší respekt k lidem, kteří o někoho pečují a zároveň chtějí pracovat,“ uvedl Fafejta.

Návrh zákona by se však týkal pouze větších firem. Parametry pro požadování plnění nového zákona jsou, aby firma zaměstnávala více než 250 pracovníků a měla roční obrat přesahující 50 milionů eur. To by se v ČR týkalo firem: ČEZ, a. s., Komerční banka, a. s., Moneta Money Bank, a. s., Philip Morris ČR, a. s. a Kofola Československo, a. s. jak uvádí Novinky.cz. Uvidí se, jestli bude potřeba aplikovat jej i na firmy s menším počtem zaměstnanců a menšími obraty nebo bude problém vyžadovat zcela jiné řešení.