Nikotin, těžké kovy, pesticidy. Vědci zkoumají, kolik mají děti v těle škodlivých látek
Můžou být v ovzduší, půdě, v některých potravinách nebo i hračkách. Všude kolem nás se vyskytují tisíce toxických chemických látek, které se nám můžou dostat do těla a poškodit naše zdraví. Jak moc? To teď zjišťuje velký evropský projekt. Zapojený je do něj Státní zdravotní ústav.
„Po vyplnění dotazníku odebereme dítěti malé množství vzorku vlasů. Vzorky vlasů se pak dají do obálky a předají se do laboratoře,“ popisuje Andrea Krsková ze Státního zdravotního ústavu. „Analýza probíhá ze vzorku vlasu, který je nejblíž hlavě – tři centimetry,“ dodává.
Spolu s dalšími kolegy ze Státního zdravotního ústavu Andrea Krsková navštěvuje rodiny, kde dětem odebírají nejen vzorky vlasů, ale i moči.
Čtěte také
„Vzorky moče sledujeme při mínus 20 a snažíme se tu dobu omezit na co nejkratší,“ ukazuje mrazák se vzorky.
Vzorky na analýzu teprve čekají. Z vlasů se bude zjišťovat obsah rtuti, z moči pak například to, jak moc jsou děti vystaveny tabákovému kouři. To bude ve Státním zdravotním ústavu úkol pro Šárku Duškovou.
Kuřáci, i pasivní
„Tady máme analytický přístroj,“ ukazuje Šárka Dušková. „Je to plynový chromatograf s hmotnostní detekcí, na kterém stanovujeme metabolit nikotinu – jeho název je kotinin –, tento metabolit se do moči vylučuje po nadýchání se tabákovému kouři u kuřáků i u pasivních kuřáků,“ pokračuje. Zanalyzovat jeden vzorek trvá přibližně osm hodin.
Další laboratoře pak budou například zjišťovat, kolik mají dětí v těle toxického kovu, kadmia, pesticidů nebo škodlivých ftalátů, které se používají ke změkčování plastů:
Čtěte také
„Například jednorázových lékařských pomůcek, hraček. Mohou se vyskytovat například v čalounění nábytku. Dalším zdrojem ftalátu může být i vdechování kontaminovaného ovzduší v interiérech, ať už je to doma nebo na pracovišti. Mohou se také dostávat do organismu například kůží, a to při používání přípravků denní péče, jako například kosmetiky,“ vysvětluje Andrea Krsková.
Pesticidy v mateřském mléce
Podle ní je důležité monitorovat v těle škodlivé látky dlouhodobě. Některá opatření, jako byl třeba zákaz pesticidů DDT se totiž projeví až s odstupem času:
Čtěte také
„Chlorované pesticidy jsme sledovali v mateřském mléce, máme dlouhodobou časovou řadu – od roku 1994 do roku 2020 –, a je zde patrný velký pokles,“ ukazuje Andrea Krsková na grafu.
„Významný pokles dané nežádoucí látky se může projevit s odstupem i několika let. A proto je význam idského biomonitoringu důležitý i z dlouhodobého a kontinuálního hlediska,“ shrnuje Krsková.
Za celý rok odeberou pracovníci Státního zdravotního ústavu vzorky u 200 dětí ve věku od šesti do 11 let. Dospělí přijdou na řadu příští rok a výsledky se pak budou porovnávat v rámci celé Evropy.
