Od září tohoto roku už nebude možné provozovat staré kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy. Spoustu českých domácností proto v následujících měsících čeká výměna kotle za nový zdroj tepla. Vzhledem k blížícímu se termínu odborníci očekávají velkou vytíženost instalačních firem.
Podle různých odhadů se povinná odstávka starého kotle týká ještě asi 150 až 250 tisíc domácností. To s sebou může přinśt i dlouhé čekací lhůty u dodavatelů a montážních firem. Pokud tedy necháte výměnu kotle až na léto, nemuseli byste vzhledem k očekávanému zájmu a velké vytíženosti topenářů vše do začátku nové topné sezóny stihnout.
Zájem roste o tepelná čerpadla, ale i o kotle na zemní plyn nebo LPG
Dle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) bylo v prvním pololetí 2023 na tuzemský trh dodáno zhruba 40 tisíc kusů tepelných čerpadel. To představuje 60% meziroční nárůst. Za celý rok 2023 pak MPO předpokládá, že dodávky tepelných čerpadel dosáhnou na minimálně 75 tisíc kusů.
„Po předchozím celorepublikovém poklesu prodejů plynových kotlů způsobeném obavami o budoucnost zemního plynu jsme loni s příchodem zimy naopak zaznamenali zvýšený odbyt. Závěrečné čtvrtletí skončilo s meziročním zvýšením prodejů o více jak 37 procent a vyrovnalo se tak rokům před rusko-ukrajinským konfliktem,“ popisuje Michal Řezanina, marketingový specialista společnosti Thermona.
Lidé také v posledních letech stále více objevují LPG. Jde zpravidla o zkapalněný propan dodávaný autocisternou do zásobníku, což jej typicky předurčuje pro odlehlejší neplynofikované lokality. Překvapivě ale jinak poměrně hustě zasíťované Česko má okresy, kde se k plynu nepřipojí klidně 70 nebo 80 procent obcí.
„Jde například o Středočeský kraj. Právě tam evidujeme za loňský rok nejvíce nových odběratelů. Není pravidlem, že si propanové vytápění pořizují pouze domácnosti mimo distribuční síť, ovšem náklady na novou plynovou přípojku u staršího domu po odstávce kotle na tuhá paliva mohou být mnohdy tak vysoké, že se vyplatí si raději pořídit zásobník na zkapalněný plyn,“ vysvětluje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.
Jaké jsou výhody jednotlivých řešení?
Lokální emise jsou u tepelného čerpadla nulové, účinnost vysoká. Z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobí několik kilowatthodin tepla. Nevýhodou ale je vyšší pořizovací cena. „Ekonomickou návratnost investice do nového zdroje tepla dokáže výrazně zkrátit dotace. Například náklady na běžné tepelné čerpadlo typu vzduch-voda se při využití dotace mohou běžné rodině vrátit za pět až sedm let,“ vypočítává Oto Hanus, technický ředitel společnosti Acond. A dodává, že vhodně dimenzované tepelné čerpadlo v novostavbě nebo dobře zatepleném domě je zárukou velmi nízkých nákladů na vytápění – třeba i polovičních ve srovnání s plynovým kotlem.
Také plynové kotle disponují poměrně velkou účinností. Moderní kondenzační kotel dokáže uspořit několik desítek procent na spotřebě zemního plynu oproti dříve vyráběným konvenčním kotlům na plyn. Ve srovnání s tepelným čerpadlem je jeho pořízení výrazně levnější. Plynu nahrává i fakt, který vzešel z posledního Sčítání 2021, a to že více jak 60 procent tuzemských budov bylo postaveno nebo výrazně zrekonstruováno již před rokem 1990.
„Právě pro tyto objekty s vyšší tepelnou ztrátou je vytápění plynem nejekonomičtější variantou,“ upozorňuje Michal Řezanina a dodává: „Na začátku by v každém případě měla být racionální úvaha. To znamená porovnat pořizovací a následné provozní náklady v horizontu 10 až 15 let. Ve většině případů pak stále vychází výhodněji vytápění plynem.“
Vytápění tepelným čerpadlem sice dává smysl zejména v novostavbách a zateplených domech s nízkou tepelnou ztrátou, může se však uplatnit i v případě starších a nezateplených domů. „Naprostá většina domů, kde již v posledních 15 až 20 letech proběhla výměna oken, je už v tomto stavu vhodná pro instalaci tepelného čerpadla i bez zateplení. Původní radiátory pak obvykle také stačí, pokud jsou počítané ještě na stav před výměnou oken a zateplením,“ podotýká Oto Hanus s tím, že návratnost investice je zde většinou rychlejší při pořízení tepelného čerpadla než při zateplení domu.
Rok 2029 neznamená zákaz plynových kotlů
Ve fázi návrhu je novela nařízení Komise EU o ekodesignu týkající se budoucího vytápění. Žádný závazný právní dokument sice zatím neexistuje, pro takzvané ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů by ale v průběhu roku 2029 mohlo začít platit, že jejich sezónní účinnost musí být minimálně 115 procent. Nejmodernější plynové kotle přitom vykazují účinnost „pouze“ 108 procent. „Rozhodně to neznamená konec provozu plynových kotlů. Pokud bude novela schválena ve spekulované podobě, otevřou se brány pro masivnější využívání hybridních systémů vytápění. Hybridní systém kombinující to nejlepší z technologie tepelného čerpadla a plynového kondenzačního kotle má největší uživatelský i ekonomický přínos,“ říká Michal Řezanina.
Návrh samozřejmě nezakazuje další provoz stávajících plynových kotlů. Problémem nebude pro plynové vytápění ani odklon od fosilních paliv. Dle Svazu moderní energetiky může biometan vyrobený v Česku do roku 2030 nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu a společnost GasNet, největší tuzemský distributor zemního plynu, v letošním roce plánuje testovat vodíkovou příměs v plynové síti. Pozadu nezůstává ani segment LPG. Například společnost Primagas garantuje, že do roku 2040 nahradí veškeré dodávané fosilní LPG obnovitelnými alternativami.
„V omezené míře jsme na český trh v posledních letech dodávali bioLPG, a to ve formě autoplynu. V letošním roce už to budou tisíce tun. Jako další alternativa LPG se nabízí obnovitelný dimethylether neboli rDME,“ popisuje Jiří Karlík s tím, že tyto zelené plyny lze spalovat už ve stávajících spotřebičích a bez nutnosti rozsáhlé výměny infrastruktury.
VIDEO: Prostor X: Kapitalismus nemůže zkrotit klimatickou krizi, říká Voves
