„Školy aktuálně obohacují výuku o nová témata. Na to, s jak malým množstvím žáků pracují, dodávají absolventů dost, ale požadavky trhu práce jsou mnohem vyšší. Bohužel, ani pracovníci z ciziny to nepokryjí,“ říká Petr Bakaj, personální ředitel a prokurista firmy MD Elektronik Chotěšov, která vyrábí moderní technologická řešení pro přenos dat v automobilech. Firma, která má v Chotěšově sedm výrobních hal a v Plzni jednu, si také pro vlastní potřeby staví robotické linky.

„Dříve lidé přecházeli od lopaty k bagru a u nás z ruční výroby k obsluze robota,“ dodává Bakaj s tím, že firma kvůli robotům nikoho nepropustila, spíš by potřebovala další pracovníky, kteří na trhu chybějí. Každý rok totiž podle Bakaje odchází z trhu práce a z firem jedenapůlnásobek těch, kteří přicházejí, do roku 2030 to bude dvakrát víc.

„Jako národ vymíráme,“ říká Bakaj z firmy, která šetří pracovní sílu robotizací, ale na obsluhu robotů potřebuje vyškolit nově příchozí zaměstnance nebo přeškolit ty, kteří přecházejí z dělnické profese na obsluhu stroje.

8 fotografií

„Robotická linka vypadá jako dlouhá tramvaj, má v sobě 12 až 15 stanic, kde je spousta automatických a robotických prvků, je tam také obrovské množství elektroniky. Naučit se ovládat takto složitý velký robot nějakou dobu trvá,“ vysvětluje Bakaj.

Moderní technologie se podle něj vyvíjejí rychleji než školní výukové plány. Proto firma zaměstnávající na 2300 lidí tvoří ve spolupráci s univerzitami, se soukromými vzdělávacími subjekty a se svými odborníky vlastní vzdělávací program pro své robotické linky a pro jejich obsluhu.

Bakaj přiblížil, že firemní školička dokáže z každého, kdo má trochu technické povědomí a ochotu se učit, vytvořit odborníka, který dokáže takto složitý stroj nastavit a seřídit. „Nastupují s garantovanou mzdou, musí se intenzivně učit a do tří až šesti měsíců získávají vyšší kvalifikaci a ve finále si měsíčně vydělávají mezi 50 a 60 tisíci korun hrubého,“ popsal Bakaj. Tímto programem ve firmě prošly stovky lidí.

Škoda Group v Plzni zaměstná tři sta Indonésanů, domácí pracovníci chybí

Firma Gerresheimer Horšovský Týn školí zájemce o kvalifikaci v oboru mechanik seřizovač pro vstřikování plastů. Uvedl to manažer projektu Pakt zaměstnanosti Plzeňského kraje Marcel Gondorčín. Firma podle něj školí lidi nejen pro sebe, ale i pro jiné firmy.

Plzeňská firma Doosan Škoda Power chce samostatně poskytovat vzdělání v oborech zámečník a montér točivých strojů. Firma si tedy hodlá požádat o pozici takzvané autorizované osoby v rámci Národní soustavy kvalifikací. „Pak budeme schopni školit pracovníky, kteří přijdou z volného trhu práce a budou mít povědomí o strojařině. Z nich jsme schopni připravit kvalitní strojaře s osvědčením o vykonání zkoušky před autorizovanou osobou. Je to cesta například pro lidi s nedokončeným vzděláním v některém z technických oborů, dále je to příležitost pro kariérní postup zaměstnanců,“ popsala Lenka Pavlíčková, koordinátorka Centra odborného výcviku firmy Doosan Škoda Power.

Podle ní je také potřeba propagovat strojírenské obory. „Snadněji se žáci dostanou k informacím a zkušenosti v oblasti informačních technologií, virtuální reality, s programováním se seznamují formou her v podstatě od malička. Obtížněji se žáci dostávají k informacím o dalších oborech, jako je strojírenství, přitom jsme strojírenský region,“ říká Pavlíčková. Proto je podle ní na pracovním trhu málo obráběčů kovů, zámečníků či lidí z oborů mechanik seřizovač či mechanik strojů a zařízení.

Děti potřebují ze školy i manuální zručnost

„Absolventi těchto oborů vykonávají vysoce kvalifikovanou práci na zakázkové výrobě, jsou to špičky v oblasti strojírenské výroby s možností kariérového růstu. Firma má vlastních zhruba tisíc zaměstnanců a mohla by ihned přijmout desítky dalších,“ říká personální ředitel Richard Kabuď.

A jak by si firma představovala propagaci strojírenských oborů? „Muselo by to začít už na základních školách. Tam se děti učí hlavně teorii a nedostatečně se podporuje manuální zručnost. Určitě by pomohly exkurze ve firmách, besedy,“ uvedla Pavlíčková.

Přímo ve firmách by podle ní děti pochopily, že nástup do výrobního podniku není pracovat třicet let na jednom místě, ale je to příležitost neustále se vzdělávat s možností postupu. Pro žáky středních škol ve firmě vybudovali i Centrum odborného výcviku, což je samostatný prostor pro žáky, které si firma ve spolupráci se školou vybere a poskytne jim nejen povinné školní praxe, jak to činila dosud, ale i odbornou podporu, stipendia a benefity. Nyní běží první pilotní ročník, kde je 14 studentů Střední průmyslové školy strojnické v Plzni.