Například na Šternbersku minulé pondělí zastupitelé schválili smlouvu o smlouvě budoucí se společností RWC VTE 09. Firma má zájem postavit na obecních parcelách v lokalitě Šibeník dva stožáry.

„Kromě toho chce i tři věže na katastru místní části Arnoltic, kde jde o pozemky soukromého vlastníka,“ přiblížila starostka Yvona Jirušová (nez.). Kolem obce se kopce zvedají i nad 600 metrů.

Za každou turbínu na katastru má Huzová možnost získat 200 tisíc korun, k tomu 400 tisíc za další na obecním pozemku. „Je k tomu i nabídka na silovou elektřinu za mizivou cenu. Podmínky jsou to celkem solidní. Zastupitelstvo je projektu nakloněno,“ řekla starostka.

Díky turbínám nová kanalizace

Několik nabídek mají i Norberčany, kde ale ještě nerozhodli. „Zájem ovšem máme, protože finanční výhody z toho plynoucí bychom velice přivítali,“ kývl starosta obce s 250 obyvateli Stanislav Hudáček (nez.).

„Nutně bychom třeba potřebovali kanalizaci a tyhle peníze nám nikdo nedá, jsme na hranici krajů, na okraji zájmu,“ popsal starosta.

Oproti třem stávajícím elektrárnám jsou podle něj aktuální nabídky nesrovnatelně lepší. Jako podstatnou věc zmínil i dočasný charakter těchto zdrojů obnovitelné energie.

Zhruba v polovině roku by se mohl rozběhnout provoz větrného parku v Jívové, kde roste pět elektráren, jejichž lopatky mají dosahovat až 150 metrů. Poté má obec od investora slíbených 900 tisíc korun ročně.

„Ozývali se nám i starostové z jižní Moravy, z jižních Čech. Jim investoři nabízejí podstatně lepší podmínky, než máme my. Smlouvu jsme uzavřeli už dávno,“ sdělil starosta Jan Pewner (nez.).

Kde mají stát nové větrníky
Olomoucko: ● Moravský Beroun ● Horní Loděnice ● Hraničné Petrovice ● Jívová ● Huzová ● Norberčany
Šumpersko: ● Branná
Jesenicko: ● Kobylá nad Vidnavkou ● Potštát (nezískaly povolení)

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Jívová patří mezi místa, kde se o větrném parku během zhruba patnácti let příprav vedly spory, před časem vznikla petice a kvůli záměru se soudí i Spolek Nízký Jeseník.

Odpůrce má také větrná farma se sedmnácti elektrárnami v Moravském Berouně. Rozhodne referendum v červnovém termínu voleb do Evropského parlamentu.

„Celková částka městu by při výstavbě záměru tak, jak je aktuálně předložen, byla 26 milionů korun za rok. Zastupitelé se ale rozhodli, že chtějí obyvatelům kompenzovat strpění větrníků a že zhruba 60 procent této sumy by tak šlo na dotování silové elektřiny pro občany. Tedy 16 milionů korun by měli každý rok pro své potřeby,“ napsal starosta Jan Hicz (SOCDEM, za Společně pro Beroun) v lednovém zpravodaji.

Stará Červená Voda se ubránila investorovi. V referendu řekla ne větrníkům

Do referenda plánuje uspořádat besedu s odborníky na obnovitelné zdroje energie. Investoři jednali například i v Hraničných Petrovicích, Horní Loděnici nebo Branné.

Velký zájem je také o lokality v sousedním Moravskoslezském kraji, kde by mohl vyrůst pás větrných elektráren od Rýmařova k Hradci nad Moravicí. Bez povšimnutí nezůstávají ani Oderské vrchy. Soukromý záměr vztyčit u části Potštátu Lipná dvě větrné elektrárny vysoké 150 metrů nicméně narazil.

Minulý týden zveřejněný posudek, který hodnotil téměř dva roky zpracovávanou dokumentaci EIA (vliv záměru na životní prostředí), upozorňuje například na vzdálenost méně než 600 metrů od nejbližší zástavby, přičemž v Česku je nepsané pravidlo alespoň kilometrového odstupu.

„Za ještě závažnější problém považuji zásadní odpor vedení obce a většiny obyvatel Lipné vůči záměru. Nedostatečnou, přesněji možná žádnou komunikaci oznamovatele ve vztahu k obyvatelům a městu považuji za nepochopitelnou a kontraproduktivní,“ komentoval postoj investora zpracovatel Vladimír Rimmel.

Krajský úřad následně vydal k záměru nesouhlasné stanovisko. Větrných parků se dotkne i připravovaná aktualizace krajského plánovacího dokumentu.

„V zásadách územního rozvoje kraje je určitě budeme zohledňovat a vycházet jim vstříc. Samozřejmě jen tam, kde to dává smysl,“ předeslal náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Šafařík (KDU-ČSL, za Spojence).

Když kraj pravidla měnil předloni, musel řešit rozpor, že část větrného parku u Jívové zasahovala do kulturně krajinné oblasti Svahy Nízkého Jeseníku.

Obce brojí proti větrníkům na Slovensku, bojí se hluku i dopadu na přírodu

„Podobný případ zatím nenastal, ale určitě se budou řešit například větrníky na Dlouhých stráních. Jsou tam nefunkční torza tří větrníků, ale investor by místo nich rád umístil jeden větší, výkonnější,“ zmínil Šafařík.

„Dle současných pravidel to není možné, protože by se jednalo o novou stavbu v CHKO. Ve střednědobém časovém horizontu se to bude diskutovat,“ poznamenal náměstek.

Stát připravuje ve všech krajích akcelerační zóny, které mají odstranit bariéry brzdící výstavbu a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

„Zóny nebudou obcím a krajům v cestě k čisté a komunitní energetice zbytečně klást překážky v podobě přísných a nejasných pravidel,“ vzkázal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podle vedení kraje zatím žádné konkrétní výstupy k zónám nejsou.

Tvrdá kritika zní ze spolku

Velkým kritikem větrníků je Spolek Nízký Jeseník. „Stejně jako před patnácti lety nastal divoký nájezd investorů na obce s cílem získat podpis smlouvy o spolupráci, vždy bez EIA, s velkými sliby a bez jasných podmínek,“ obává se předseda spolku Josef Kapitán.

„Až budou uzavřené, řekne ministr Hladík, že akcelerační zóny musí být přece tam, kde už se obce dohodly s investory, že tomu bránit nebude, a jakákoli ochrana životního prostředí půjde stranou,“ dodal.

„V Nízkém Jeseníku jsou dva velké přírodní parky, vytrvale je porušován zákon na jejich ochranu, pošlapávána práva obyvatel a z oblasti se dělá zóna k likvidaci,“ myslí si předseda.