Stoltenberg hovořil o právu Kyjeva na útočení na cíle v Rusku v pasáži, která se týkala dodávek amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Tajemník podle doprovodného textu k rozhovoru sdělil, že bude záležet na každém členském státu NATO, zda Ukrajině tyto stroje dodá a že každý z nich má jinou bezpečnostní politiku.
„Musíme si uvědomit, o co jde. Jedná se o útočnou válku Ruska proti Ukrajině, která je zjevným porušením mezinárodního práva. A podle mezinárodního práva má Ukrajina nárok na sebeobranu. To zahrnuje také údery na legitimní vojenské cíle, ruské vojenské cíle, mimo Ukrajinu,“ uvedl Stoltenberg.
Letouny F-16 Ukrajině přislíbily z členských zemí NATO Nizozemsko, Dánsko, Norsko a Belgie. Kyjev si od těchto moderních západních stíhaček si slibuje, že s jejich pomocí překoná ruskou převahu ve vzduchu.
Kdy stíhačky na Ukrajinu dorazí, není jasné. Na konci prosince média spekulovala, že první stíhačky F-16 už jsou možná na Ukrajině. Z nedávného vyjádření mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata ale vyplynulo, že dodávky se teprve připravují.
Rutte už má nakročeno do čela NATO, podpořila ho Británie i Biden |
Stoltenberg ve zmiňovaném rozhovoru sdělil, že všichni si přejí, aby dodávky byly co nejrychlejší. Zároveň ale upozornil, že čím lepšího výcviku se před vysláním amerických stíhaček na Ukrajinu dostane ukrajinským pilotům, tím bude nasazení těchto letounů efektivnější. „Proto si myslím, že musíme poslouchat armádní odborníky, kdy přesně budeme schopni nebo kdy budou spojenci připraveni začít posílat a dodávat (stíhačky) F-16,“ uvedl Stoltenberg.
Nejmenovaný mluvčí NATO pro Financial Times potvrdil, že Stoltenberg skutečně podpořil právo Ukrajiny na sebeobranu, včetně zásahů na legitimní ruské vojenské cíle mimo Ukrajinu.
Tato slova představují podle listu posun v dosavadní Stoltenbergově rétorice. Šéf NATO již dříve hovořil o tom, na co má Kyjev podle mezinárodního práva nárok, aniž by však výslovně zmínil útoky na ruské území.
