Natáčení oblíbené pohádky bylo zrovna ve své půlce, když se stala ona smutná událost. Herec Rudolf Deyl ml. podlehl rakovině. V příběhu o šíleně smutné princezně hrál krále Dobromysla, tedy princeznina tatínka. Smrt přišla nečekaně v listopadu roku 1967.
Deylova manželka Dáša ještě smutně vzpomínala při pohledu na fotografie, když byli spolu na dovolené u moře. „Tady vidíte, jak blbne – a za tři měsíce byl na prkně,“ píše se na webu blesk.cz. Rudolf Deyl si už prý po dovolené stěžoval na špatné dýchání, bolest žeber a celkovou únavu.
V dokumentu České televize Příběhy slavných pak pozůstalá manželka popsala, jak neúprosně rychle nemoc postupovala. „Zjistili, že tam měl vodu. Byla až u srdce. Oni mu ji pak odsáli, ale našli tam i krev. A to avizovalo něco nedobrýho. Tak mu vzali i kostní dřeň a přišli na to, že to je rakovina,“ posteskla si vdova.
Vondráčková si toho ani nevšimla
Do nemocnice herce odvelela lékařka, která docházela do rodiny za jejich dcerou. Zjistila, že jedna Deylova plíce nedýchá. Odchod herce na onen svět byl klidný, ale smutný. „Kolem půlnoci se začal tišit a já mu šeptala do ucha, že to nesmí vzdát. Odešel potichounku, byl konec...,“ vyprávěla Deylova manželka v dokumentu. V očích se jí u toho leskly slzy. Rudolf Deyl naposledy vydechl 21. listopadu roku 1967.
Ačkoliv to byla neskutečná tragédie, muselo se zároveň vyřešit, jak pokračovat v natáčení. Režisér Bořivoj Zeman potřeboval vymyslet náhradu, a zároveň přesvědčit herce, aby v natáčení pokračovali. Mnozí z nich totiž nechtěli. Náhradníkem do role krále Dobromysla se nakonec stal Bohuš Záhorský.
Šíleně smutná princezna, kterou ztvárnila zpěvačka Helena Vondráčková, prý výměnu tatínků ani nezaznamenala. „Já jsem se bohužel s panem Deylem, kterého jsem si velmi vážila, nesetkala. Nebyla jsem u obrazů, které natáčel. Ani jsem nezaznamenala tu výměnu za Bohouška Záhorského, se kterým jsem pak každý den natáčela,“ prozradila v rozhovoru pro deník Aha!
Problémy při natáčení
Pro zpěvačku to byla filmová premiéra, ačkoliv údajně se svým princem Vaškem, kterého ztvárnil Václav Neckář, se mohla před kamerou potkat už dříve. Jiří Menzel ji chtěl obsadit do svého připravovaného filmu Ostře sledované vlaky. Z plánu ale nakonec sešlo, protože režisérovi se nezamlouvalo, že je Vondráčková o hlavu vyšší než Neckář.
To filmaři při natáčení Šíleně smutné princezny vyřešily po svém. Když menší Neckář stál, vyšší Vondráčková seděla, případně je zabírali tak, že princ Vašek stojí před princeznou, tudíž se výškové rozdíly zmenšují. Nicméně v samém závěru pohádky si to už i filmový štáb přiznal a z toho, že je zpěvačka vyšší, udělali na konec humornou scénku.
Svérázná pohádka se samozřejmě v lecčems nezamlouvala komunistům, a tak se stalo, že byla vystřihnuta zcela neškodná králova řeč “Každá živnost má své povinnosti. Co by si národ pomyslel, kdyby už ani vládce se neusmíval vstříc radostné budoucnosti?” a nebo duet o tom, jak kout pikle v podání Josefa Kemra a Radka Vostřela. Ten se do snímku vrátil až po sametové revoluci.
Zdroje: blesk.cz, zeny.iprima.cz, kinotip2.cz
