Nové lži v kauze vraždy ve Slopném: policisté uvěřili recidivistům

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se zabývala podezřením, které vyplynulo z podcastové série serveru Seznam Zpráv Slopné: Kdo je vrah?.

Ta přinesla nová odhalení v případu vraždy z roku 2011, za kterou byli odsouzení Maroš Straňák a David Šimon. Muži se nyní na základě důkazů shromážděných reportérkami u zlínského soudu pokoušejí o obnovu řízení. Líčení má pokračovat v březnu.

Paralelně ale NCOZ posuzovala, zda se dozorující žalobce případu Leo Foltýn nemohl dopustit zneužití pravomoci či navádění ke křivé výpovědi. A podle zjištění Seznam Zpráv prověřování nyní nepravomocně odložili. V usnesení, které má redakce k dispozici, se přitom spokojili se slovy soudně trestaných mužů, kteří u výslechu začali tvrdit, že v podcastu reportérkám cíleně lhali.

Soud poslal Straňáka se Šimonem do vězení na základě pachových stop. Výjimečné tresty vězení ale stojí na druhém pilíři - údajné důvěryhodnosti výpovědí bratranců Rakašových, kteří pod přísahou řekli, že se jim Straňák ve vazbě k vraždě přiznal.

Reportérkám se podařilo nahrát výpověď jednoho z bratranců – Ludvíka Rakaše –, který jim sdělil, že se mu Straňák k vraždě nikdy nepřiznal. A že on sám vypovídal kvůli tomu, že mu bratranec Milan poslal vzkaz, že má v případu vypovídat také a že půjde domů z vězení dřív.

Kompletní nahrávku jeho svědectví, stejně jako celé výpovědi dalších klíčových svědků, kteří se obávali o svoji bezpečnost, poskytla redakce orgánům činným v trestním řízení již v loni v září. A to víc než měsíc před publikací prvního dílu podcastu, aby měly dostatek času je samy vyslechnout.

Ludvík Rakaš reportérkám zároveň řekl, že se bojí vypovídat proti vlastní rodině. Když si ho nyní pozvali policisté, Rakaš opět otočil o 180 stupňů.

„Policejnímu orgánu popsal, že redaktorkám Seznam Zpráv vypověděl záměrně lživě, aby je naštval za to, že stejná redakce o něm a jeho trestné činnosti v minulosti vydala články, ve kterých byl přímo jmenován a dáván do souvislosti s podvody za stamiliony,“ přetlumočili jeho nejnovější výpověď policisté.

Text o Rakašovi ovšem vyšel před dvanácti lety. A navíc v jiném médiu.

Policisté staví usnesení i na výpovědi dvou slovenských, v minulosti trestaných mužů - Stanislava Smižíka a Tibora Michalce.

Smižík reportérkám v roce 2023 přiznal, že ve velkém obchodoval se zbraněmi. Dle ostatních svědectví z podcastové série obchodoval právě i s obětí vraždy ve Slopném - zavražděným penzistou Miroslavem Sedlářem, který se věnoval úpravám zbraní. Smižík se přitom velmi obával, že na kukle z místa činu bude i jeho vlastní DNA, jak reportérkám vyprávěl.

O Smižíkovi zároveň slovenský recidivista Zoltán Kovács, jehož DNA se nakonec našlo na kukle spolu s krví zavražděného, do policejního protokolu v roce 2014 vypověděl, že spolu v období spáchání vraždy páchali trestnou činnost. A že kukly, které k loupežím využívali, nechávali členové zločinecké skupiny právě u Smižíka.

Když policisté Smižíka vyslechli po zveřejnění série Seznam Zpráv, už mluvil jinak - řekl, že si celý více než tříhodinový rozhovor s reportérkami vymyslel, protože mu údajně redaktorka za křivou výpověď nabídla padesát tisíc a sex.

Kriminalisté jeho slovům bez dalšího zkoumání uvěřili. Samotné reportérky k podání vysvětlení ani nepozvali, aby je s novými tvrzeními Smižíka konfrontovali.

Seznam Zprávy přitom mají celý rozhovor se Smižíkem nahraný - záznam začíná ve chvíli, kdy Smižík ještě není na místě setkání a končí poté, co odchází a s redaktorkami se loučí. Nahrávka, kterou měly orgány činné v trestním řízení také k dispozici od loňského září, žádné podobné nabídky neobsahuje.

Redakce se od vyšetřovatele Štěpána Poláčka, který je pod usnesením podepsaný, pokoušela zjistit, proč neusiloval o získání výpovědi samotných reportérek. „Prosím vás, já se určitě nebudu teď vyjadřovat,“ řekl policista a odkázal na dozorující Okresní státní zastupitelství v Karviné.

Ani šéfka okresního zastupitelství, která prověřování dozoruje, to nevysvětlila. Dotazy si vyžádala e-mailem, na který ale odepsala, že odložení ještě nenabylo právní moci. „S politováním vám proto sděluji, že na vaše otázky nemohu odpovědět,“ napsala žalobkyně Gabriela Slavíková.

Dobrý známý Smižíka Tibor Michalec, který redaktorkám přiznal, že Smižíka se zavražděným Sedlářem seznamoval, byl jedním ze svědků, kteří se dle svých slov báli odvety ze Smižíkovy strany, pokud v podcastu vystoupí.

Přestože redakce orgány činné v trestním řízení na možné ohrožení svědků či tlaky dopředu upozorňovala a informace jim poskytla před publikováním podcastu, policisté je vyslechli až po zveřejnění série.

Podle usnesení přitom detektivové reagovali až na upozornění samotného prověřovaného žalobce Foltýna, který poukázal na komentář na serveru Seznam Zprávy, kde pod jedním z textů k sérii o Slopném někdo anonymně tvrdil, že mu reportérka Adéla Jelínková za falešné svědectví nabídla 50 tisíc korun.

Z usnesení není patrné, jakou cestou policisté následně zjistili, že autorem komentáře je Smižík, který žije na Slovensku mimo jejich pravomoc (policie o ztotožnění anonyma oficiálně Seznam.cz nepožádala). Jak na něj získali kontakt a dokázali vyslechnout jeho i Michalce, či zda se jim oba muži sami nabídli.

Michalec ovšem do policejního protokolu mluvil podobně jako Smižík - i on začal tvrdit, že mu redaktorky nabízely finanční odměnu. Také na toto setkání s ním má ale redakce k dispozici nahrávku, která pokrývá celé setkání, na které žádné podobné návrhy nepadnou.

I tuto nahrávku mají od loňského září k dispozici i orgány činné v trestním řízení. Přesto ale policista Poláček v usnesení uvádí, že výpovědi Smižíka a Michalce budí „pochybnosti o praktikách novinářek“.

Reportérky v podcastové sérii prostřednictvím listin z policejního spisu k vraždě také doložily, že zlínští policisté i žalobce věděli, komu patří DNA na kukle nalezené poblíž místa činu spolu s krví oběti.

Informace ale nikdo z nich nepředal Vrchnímu soudu v Olomouci, který následně v pravomocném odsuzujícím rozsudku spekuloval o tom, že kukla patří některému ze známých dvojice odsouzených.

Přitom na ní byla DNA slovenského recidivisty Zoltána Kovácse, se kterým neměla dnes odsouzená dvojice nic společného.

Samotný Foltýn se podle NCOZ ničeho nezákonného nedopustil, jak nyní uzavřelo prověřování. „Provedeným prověřováním v postupu státního zástupce Leo Foltýna nebylo zjištěno jakékoliv protiprávní jednání,“ stojí v rozhodnutí.

Své tvrzení policisté ovšem opírají o informace z Foltýnova vlastního spisu, kde uvedl, že „oficiálně“ se informaci o původci DNA dozvěděl až několik dní po pravomocném rozsudku. NCOZ nepracovala s dokumenty ze zlínské kriminální policie, podle kterých se Foltýn informaci dozvěděl už měsíc před rozsudkem soudu.

U soudu se Straňákem a Šimonem se opakovaně řešila možná motivace bratranců Rakašových, kteří vypovídali proti dvěma dnes odsouzeným. Z vyšetřování NCOZ vyplynulo, že se advokát Milana Rakaše snažil získat od Foltýna prospěch, o čemž u soudu nic nepadlo. Sám Foltýn nyní do protokolu přiznal, že do věznice směřoval dopis.

„Milan Rakaš za své svědectví nežádal žádných výhod a Leo Foltýn mu ani žádné výhody neposkytl. Jediným úkonem z jeho strany ve prospěch Milana Rakaše byl informativní dopis řediteli věznice, ve které Milan Rakaš vykonával trest, že svědčil v dané trestní věci,“ napsal do usnesení o odložení policista s tím, že však v dobových listinách nedohledal, že by se Foltýn výměnou za svědectví zasadil o to, že Rakaš byl následně z vězení předčasně propuštěn.

Usnesení NCOZ nabude právní moci až potom, co Okresní státní zastupitelství v Karviné rozhodne o stížnosti, kterou podal jeden z právníků dvojice odsouzených mužů. Následně rozhodnutí bude kontrolovat ještě vyšší instance. „Byl jsem informován o tom, že v této věci provede z vlastní iniciativy dohled Krajské státní zastupitelství Ostrava,“ uvedl na dotaz redakce nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.