Čínská iniciativa Pás a stezka ztrácí na atraktivitě kvůli skrytým vojenským ambicím, korupci a nedostatečným hospodářským výsledkům.
Čínský globální investiční infrastrukturní program v hodnotě jednoho bilionu dolarů právě překročil svůj desátý rok a ztrácí svůj lesk.
Iniciativa Pás a stezka (BRI), která je označována za platformu pro budování obchodních a investičních vazeb Číny s rozvojovými zeměmi, prošla v uplynulém desetiletí velkým vývojem.
V posledních letech se však zvýšila ostražitost zúčastněných zemí a program se stal terčem kritiky kvůli různým problémům, od zatížení partnerů neudržitelným dluhem až po podporu korupce a zneužívání pracovních sil.
Itálie z iniciativy formálně vystoupila v prosinci 2023, čímž zasadila ránu záměrům čínského režimu rozšířit iniciativu i mimo země s nízkými a středními příjmy. Itálie je jedinou zemí G7, která se k iniciativě BRI připojila.
Filipíny odstoupily o měsíc dříve a uvedly, že budou hledat alternativní financování pro 5 miliard dolarů, které Čína přislíbila na tři železniční tratě. Ministr dopravy této země uvedl, že k tomuto rozhodnutí došlo poté, co Peking nereagoval na žádosti o financování.
Mezitím komunistická strana Číny (KS Číny) začala jasněji formulovat své plány na přetvoření světa. Minulý měsíc KS Číny vyzdvihla „vedoucí úlohu“ BRI při „urychlování reformy globálního uspořádání světa“. Projekt je známý také pod názvem „Jeden pás, jedna cesta“.
Odborníci uvedli, že obchodní složka BRI nikdy nebyla hlavním předmětem zájmu. Rámec podle svého návrhu využívá investice do infrastruktury k tomu, aby si koupil politická rozhodnutí jiných zemí, a hospodářský rozvoj sloužil Pekingu jako zástěrka pro prosazování jeho globálních vojenských ambicí.
Yao-Yuan Yeh, profesor mezinárodních studií na University of St. Thomas v Houstonu, řekl Epoch Times, že původním účelem BRI byl vývoz nadbytečných průmyslových kapacit Číny.
„Čína nad tím přemýšlela už dávno: Aby měla příležitost se rozejít s kapitalistickým nebo demokratickým světem, musí Čína posílit svůj trh,“ řekl.
V uplynulém desetiletí Čína pod záštitu BRI získala více než 150 zemí – většinu ze 193 členských států OSN, včetně zemí, které OSN klasifikuje jako země s nízkými příjmy. V současné době se stále drží mimo Spojené státy, Kanada, většina západní Evropy a část Jižní Ameriky.
Yeh označil investice KS Číny za „predátorské“, protože infrastrukturní projekty musely být realizovány na základě smluv s čínskými společnostmi. Proto čínské politické banky půjčují peníze hostitelské zemi, která pak platí čínským dodavatelům. „Peníze se vracejí zpět do Číny, aniž by příliš pomohly místním ekonomikám,“ řekl.
Yeh uvedl, že očekává, že jakmile si více hostitelských zemí uvědomí povahu BRI, pokud nebudou mít velké dluhy, které nemohou splácet, začnou se stahovat, podobně jako Itálie a Filipíny.
Itálie rychle pryč
Itálie jako důvod odstoupení od BRI uvedla nedostatek výsledků. Země se k BRI přihlásila v březnu 2019 v naději, že se jí podaří obnovit rovnováhu obchodu s Čínou.
Memorandum o porozumění (MOU) jako rámcová dohoda nemusí hostitelské zemi nutně přinést konkrétní výhody, pokud po něm nenásledují žádné konkrétní projektové smlouvy.
Taková byla situace v Itálii.
Místo toho, aby Itálie vyrovnala svou obchodní bilanci, se její deficit mezi lety 2019 a 2022 zdvojnásobil; její vývoz do Číny se mírně zvýšil ze 14 miliard na 18 miliard dolarů, zatímco dovoz vzrostl ze 34 miliard na 62 miliard dolarů.
Yeh uvedl, že odstoupení Itálie by mohlo vyvolat „efekt sněhové koule“, který by začal v zemích jižní a východní Evropy.
Podle něj nechce KS Číny půjčovat další peníze zemím s nízkými příjmy, které mají problémy se splácením dluhů, jež jim vznikly již v rámci projektů BRI. Dluhy vůči Číně v mnoha zemích prudce vzrostly; v Kambodži a Laosu tvoří dluhy z projektů BRI pětinu jejich HDP.
Yeh uvedl, že se KS Číny může zaměřit na zbývající země ve střední Asii, na Blízkém východě, v severní Africe a v Karibiku, které potřebují hotovost a nejsou v souladu s hodnotami USA.
Uvedl, že BRI se pro KS Číny stala nástrojem vztahů s veřejností za účelem získání hlasů v OSN.
Čína je v současné době stálým členem Rady bezpečnosti OSN a zastává vedoucí pozice v dalších organizacích OSN v oblasti mezinárodního obchodu, duševního vlastnictví, námořní dopravy, obchodu s potravinami a spravedlnosti.
„Jeden z hlavních cílů projektu „Jeden pás, jedna stezka“ je politický: umlčet kritiku vůči komunistické straně Číny,“ řekl Li Shaomin, profesor mezinárodního obchodu na Old Dominion University ve Virginii NTD, sesterskému médiu Epoch Times.
„Samozřejmě, že by KS Číny uvítala také jakékoli ekonomické výhody,“ řekl Li, syn slavného teoretika reforem KS Číny za vlády bývalého vůdce Hu Yaobanga.
Podle profesora byla BRI vytvořena jako odpověď na potřebu KS Číny obchodovat se zbytkem světa a zároveň blokovat jakýkoli vnější politický vliv – pokud by KS Číny mohla politicky ovlivňovat jiné země a umlčet jejich kritiku, pak by čínský lid neměl důvod nesouhlasit se stranou.
Vojenské ambice
BRI byla původně prezentována jako program hospodářského rozvoje.
Začal v září 2013 jako „Hospodářský pás Hedvábné stezky“, který představil generální tajemník KS Číny Xi Jinping na univerzitě v Kazachstánu. Důraz byl kladen na budování silnic a usnadnění obchodu.
O měsíc později Xi během projevu v indonéském zákonodárném sboru navrhl „námořní hedvábnou stezku 21. století“. Tehdy se ještě jednalo především o námořní spolupráci s členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).
O deset let později přetvořila KS Číny iniciativu BRI v hybnou sílu zahraniční politiky nového světového řádu, která zastřešuje několik iniciativ KS Číny, včetně plánu globálního řízení umělé inteligence, rozvojové iniciativy, bezpečnostní iniciativy a globální civilizační iniciativy. Její působnost se rozšířila také na zdravotnictví, digitální infrastrukturu a zelenou energii.
Podle Liang-chiha Evanse Chena, vědeckého pracovníka oficiálního taiwanského Institutu pro výzkum národní bezpečnosti a obrany, je rozvojová složka pouze zástěrkou pro vojenské ambice, strategicky zaměřenou podle plánu.
Třetina přístavů, do kterých Čína investovala, hostila a zásobovala vojenská plavidla námořnictva Lidové osvobozenecké armády.
Maritime Executive
KS Číny se o vojenské stránce BRI nezmiňuje, protože nechce vyvolat poplach v mezinárodním společenství, řekl Chen Epoch Times.
Uvedl, že investice do infrastruktury v rámci iniciativy BRI zakryly zvýšenou přítomnost Pekingu v zahraničních přístavech pro jeho dvojí civilní a vojenské využití.
Ve stejné době se značně rozrostla námořní složka Lidové osvobozenecké armády (ČLOA). V roce 2015 velikost její flotily překonala velikost flotily Spojených států a s posilováním námořnictva se vojenské kroky KS Číny dostávaly více na veřejnost.
V roce 2016 zahájila Čína výstavbu zvláštní ekonomické zóny Gwadar o rozloze 800 hektarů u pákistánského přístavu Gwadar, na konci čínsko-pákistánského hospodářského koridoru, v hodnotě 62 miliard dolarů.
V prosinci 2018 deník The New York Times odhalil, že čínský program BRI v Pákistánu zahrnuje i vojenské projekty, například prohloubení spolupráce ve vesmíru.
V prosinci 2022 časopis Maritime Executive uvedl, že „třetina přístavů, do kterých Čína ekonomicky investovala, hostila a také zásobovala vojenská plavidla námořnictva lidové osvobozenecké armády“.
Pákistánský přístav Gwadar je jedním z osmi přístavů BRI, které byly ve zprávě AidData, výzkumné laboratoře na College of William and Mary ve Virginii, z července 2023 označeny za budoucí námořní základny PLA.
Nejdůležitější myšlenkou Xi Jinpingova rámce BRI je důrazné prosazování jeho hodnot a světonázoru v boji proti Západu.
Mike Sun, podnikatel
Mike Sun, americký podnikatel s desítkami let zkušeností s poradenstvím zahraničním investorům a obchodníkům, kteří v Číně podnikají, se domnívá, že součástí koncepce BRI jsou i vojenské aspekty. Používá pseudonym, aby se vyhnul odvetě ze strany čínského režimu.
Sun uvedl, že vedle infrastrukturních a energetických projektů Peking prosazuje svůj konečný cíl „globálního společenství sdílené budoucnosti“ neboli komunismu pod vedením KS Číny.
„KS Číny hodlá v jedné ruce držet peníze a v druhé zbraně. I když její vojenská síla ještě nedosáhla tohoto bodu, je to její další krok,“ řekl Epoch Times.
„Myslím, že nejdůležitější myšlenkou Xi Jinpingova rámce BRI je důrazné prosazování jeho hodnot a světonázoru v boji proti Západu. Samozřejmě, že to KS Číny výslovně neřekne.“
Nucená práce, korupce a dluhové pasti
Díky investičním projektům vyváží platforma Pás a stezka do přijímajících zemí také nucenou práci a korupci ve stylu KS Číny.
Podle odhadů organizace China Labor Watch se sídlem v New Yorku pracují na projektech BRI po celém světě miliony čínských pracovníků. Mnozí z nich jsou nuceni pracovat až 12 hodin denně, sedm dní v týdnu, a to s malou ochranou práce, uvádí dohlížitel.
„Byla jim slíbena dobře placená práce, aby mohli v Číně uživit své rodiny,“ píší autoři. „Po příjezdu do hostitelské země jim však čínští zaměstnavatelé zabavili pasy a sdělili jim, že pokud chtějí odejít dříve, musí zaplatit pokutu za porušení smlouvy, která se často rovná výši jejich několikaměsíčního platu.“
Nezisková organizace dospěla k závěru, že čínští pracovníci na projektech BRI spadají do kategorie nucené práce, kterou Mezinárodní organizace práce definuje jako nedobrovolnou práci „vynucenou od jakékoli osoby pod hrozbou jakéhokoli trestu“.
Projekty BRI také využívají místní korupci k získání výhod. Podmínky dohod zahrnující osobní výhody nadhodnotily ocenění projektů nebo zkreslily obchodní argumenty pro přijímající zemi.
Na začátku roku 2016 poslal tehdejší malajsijský premiér Najib Razak svého poradce do Číny, aby Spojené státy přiměl upustit od vyšetřování korupce v malajsijském státním fondu 1Malaysian Development Berhad, jak vyplývá z výpovědi tohoto poradce u Razakova soudu.
Malajsie na oplátku podepsala dva projekty plynovodů a železniční projekt v hodnotě 20 miliard dolarů v rámci BRI.
Po nástupu nového malajsijského premiéra byly projekty ropovodu zrušeny a železnice byla přeceněna na 11 miliard dolarů.
Z údajných 3,5 miliardy dolarů, které byly z fondu ukradeny, získalo americké ministerstvo spravedlnosti zpět více než 1,2 miliardy dolarů a vrátilo je Malajsii.
Na Srí Lance bylo z fondu na výstavbu přístavu BRI vyplaceno nejméně 7,6 milionu dolarů na podporu neúspěšné kandidatury prezidenta Mahindy Radžapaksy na znovuzvolení v roce 2015, uvedl deník The New York Times.
Za vlády Rádžapaksy se dluh Srí Lanky ztrojnásobil na 45 miliard dolarů, přičemž 4,7 miliardy dolarů mělo být splaceno do konce roku 2015.
Když země nebyla schopna dluh splatit, Srí Lanka se v prosinci 2017 dohodla, že převede 70-procentní podíl ve svém přístavu Hambantota na skupinu China Merchants Group a umožní Číně pronajmout si přístav a okolní pozemky na 99 let.
Tehdy si Západ začal všímat významu BRI a média hojně informovala o „diplomacii dluhové pasti“ Pekingu.
Zmenšující se peněženka, obezřetnější partneři
Čínské příspěvky v rámci BRI dosáhly svého vrcholu v roce 2017, kdy činily přibližně 75 miliard dolarů, a každoročně klesaly, až dosáhly nejnižší úrovně přibližně 48 miliard dolarů v roce 2020, tedy v prvním roce globální pandemie.
Když KS Číny v prosinci 2022 ukončila politiku nulového covidu, svět očekával oživení čínské ekonomiky. Místo toho desetiletí trvající problém růstu jejího realitního sektoru a místních samospráv poháněný dluhem způsobil deflaci, které se režim, jak se zdá, nedokáže zbavit.
S politickými bankami, které se utápějí v nesplácených úvěrech, už Čína nemá tak hluboké kapsy jako v roce 2010 – a dobře to ví.
Na třetím fóru BRI, které se konalo v říjnu 2023 v Pekingu, oznámila KS Číny svůj výhled na příští desetiletí a zdůraznila „malé a krásné“ projekty, které mají posílit „zlatou značku“ systému, a orientaci na umělou inteligenci a zelenou energii.
Mezitím se změnilo geopolitické klima a země jsou vůči záměrům KS Číny obezřetnější.
Den poté, co Itálie v březnu 2019 podepsala s Čínou memorandum o porozumění v oblasti BRI, změnila Evropská unie svou politiku a začala Čínu vnímat jako systémového soupeře; Čína byla po desetiletí komplexním strategickým partnerem.
Současné téma „snižování rizika“ ve vztahu k Číně v EU také podle Yeha učinilo italskou BRI neudržitelnou.
Yeh uvedl, že součástí nevyslovené přitažlivosti BRI je čínský domácí trh. Země, které se k BRI připojí, doufají, že vydělají peníze prodejem svých výrobků a služeb obrovskému počtu obyvatel. Podle něj však obchodní nerovnováha Číny s EU a Spojenými státy ukazuje, že přístup na čínský trh zůstává nedosažitelný.
Vzhledem k deflačním potížím v Číně se KS Číny zatím nepodařilo stimulovat domácí spotřebu natolik, aby oživila svou ekonomiku.
Slábnoucí schéma
KS Číny oslavila 10. výročí BRI v říjnu 2023 třetím Fórem Pásu a stezky, které se konalo v Pekingu.
Účast nejvyšších představitelů ostatních zemí byla výrazně nižší než v předchozích letech, zúčastnilo se jí 23 hlav států nebo zástupců vlád. Jediným evropským lídrem byl maďarský premiér a čestným hostem ruský prezident Vladimir Putin.
Prvního fóra v roce 2017 se zúčastnilo přibližně 30 hlav států a vlád a v roce 2019 druhého fóra 37 hlav států a vlád.
To je důvod, proč někteří významní partneři opouštějí Pás a stezku: viděli výsledky a ty nejsou šťastné.
Steve Yates, předseda Iniciativy pro čínskou politiku, America First Policy Institute
Steve Yates, předseda Iniciativy pro čínskou politiku ve washingtonském think tanku America First Policy Institute, uvedl, že je důležité, aby Spojené státy spolupracovaly se svými spojenci a konkurovaly KS Číny v klíčových světových regionech.
„Není to něco, co by Spojené státy dělaly samy, a Spojené státy to nedělají v naději na imperialismus nebo přehnaně agresivní kontrolu zemí, které jsou cílem,“ řekl Epoch Times.
„To je něco úplně jiného, než když Čínská lidová republika láká lidi do dluhových pastí nebo jiných forem zklamání v rámci iniciativy Pás a stezka. To je důvod, proč někteří významní partneři z Pásu a stezky vystupují: viděli výsledky a ty nejsou šťastné.“
Týden po fóru BRI v Pekingu se o něm zmínil americký prezident Joe Biden ve svém projevu v Bílém domě.
„A myslím, že si [Xi] uvědomuje, že existuje – například jeho iniciativa Pás a stezka – no, v tom budeme soutěžit. A budeme – budeme to dělat jiným způsobem. Iniciativa Pás a stezka byla pro většinu lidí, kteří se k ní přihlásili, dluhem a oprátkou,“ řekl prezident Biden 25. října 2023.
„Spolupracujeme s našimi partnery z G7 na zajištění infrastruktury právě pro ty země, se kterými se snaží dohodnout.“
V červnu 2022 Bílý dům oznámil partnerství pro globální infrastrukturu a investice (PGI) vytvořené mezi zeměmi G7 s cílem poskytnout zemím s nízkými a středními příjmy financování infrastruktury.
Spojené státy se zavázaly, že do pěti let získají 200 miliard dolarů, a ostatní země G7 se zavázaly, že ve stejném časovém horizontu získají 400 miliard dolarů.
Na setkání v Bílém domě koncem listopadu 2023 prezident Biden a prezident Angoly zdůraznili projekt železnice v hodnotě 1 miliardy dolarů, která spojí Demokratickou republiku Kongo a Zambii s přístavem Lobito v Angole.
Prezident Biden označil projekt „Lobito Corridor“ za „největší americkou železniční investici v Africe v historii“.
Yeh uvedl, že program PGI je určitým druhem „globální investiční dohody o přeskupení dodavatelského řetězce“, která se bude formovat několik let.
Rámci BRI začal věnovat pozornost také americký Kongres. Nová dvoustranná zpráva, kterou vydal Výbor pro KS Čínu Sněmovny reprezentantů USA, vytyčila legislativní program, který má BRI čelit v celosvětovém měřítku.
Vietnam: Nové bojiště
Vzhledem k tomu, že se obchod Číny se Spojenými státy a Evropou snižuje, je jediným světlým bodem region ASEAN. Z deseti členských států je největším obchodním partnerem Číny Vietnam, na který připadá čtvrtina obchodu Číny s tímto blokem.
Při návratu ze summitu G20 v Indii v září 2023 navštívil prezident Biden Vietnam, který má druhé největší zásoby vzácných zemin na světě. Podepsal zde s touto jihovýchodní asijskou zemí „komplexní strategické partnerství“.
Prostřednictvím PGI, americké alternativy k čínské BRI, by Spojené státy mohly investovat 1 miliardu dolarů do projektů ve Vietnamu.
V polovině prosince 2023 navštívil Vietnam také Xi Jinping, aby čelil vlivu Spojených států. Vyzval zemi, aby přijala BRI a osvojila si jeho prosazování „společenství společného osudu lidstva“, což je výraz, který vietnamské oficiální prohlášení nepoužívá.
Před návštěvou Xiho řekl čínský velvyslanec ve Vietnamu vietnamským státním médiím, že Peking je ochoten nabídnout „bezplatnou pomoc“ pro vysokorychlostní železnici z čínské provincie Yunnan do přístavního města Haiphong, která vede přes vietnamské regiony bohaté na vzácné zeminy.
Obě země podepsaly memorandum o porozumění o přeshraničních železnicích v rámci iniciativy BRI, ale spojení Yunnan-Haiphong oficiálně nezmínily.
Podle Yeha je velmi nepravděpodobné, že by Vietnam chtěl v důsledku státní návštěvy zcela vyhovět požadavku Číny.
Uvedl, že většina asijských zemí bude pravděpodobně jednat s Čínou a Spojenými státy současně a bude se snažit co nejlépe využít americko-čínského soupeření.
„Zároveň si nevyberou stranu Spojených států dříve, než vztahy mezi USA a Čínou dosáhnou svého dna,“ řekl.
Bez ohledu na to, jak KS Číny přebalí svou BRI, nebude příští desetiletí zdaleka tak jednoznačné jako to první.
Na této zprávě se podílel Shi Ping.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
