Článek
Mládí
Narodil se 2. února 1918 v Brně-Komíně. Měl vlastní sestru a nevlastního bratra. Po absolvování obecné školy a tří tříd měšťanky se vyučil obchodním příručím. Po vyučení pracoval jako úředník odbytu. Byl zdatný sportovec. Cvičil v Sokole, pěstoval plavání a výškové skoky do vody. Vojenskou službu za mobilizace v září 1938 ještě nenastoupil. Odveden byl až v roce 1939. Službu nastoupil u pěšího pluku 10 v Brně dne 1. března 1939. Několik dnů poté, 15. března, byla naše země obsazena Německem, a armáda se musela vzdát bez boje. Dne 23. března byl propuštěn do civilu.
Cesta do odboje
V červnu 1939 odešel s bratrancem Antonínem Staňkem do Polska. Zde se přihlásili do vojenské skupiny v Krakově. Čoupek podepsal závazek do francouzské cizinecké legie, nalodil se na loď Chrobry a s ní odplul do Francie. Poté nastoupil službu v cizinecké legii v severní Africe. Po vypuknutí války byl stejně jako další Čechoslováci propuštěn z řad cizinecké legie, a nastoupil službu u právě budované Československé armády ve Francii. Službu nastoupil u 4. roty pěšího pluku 1. Postupně byl povyšován až na četaře. V červnu 1940 se účastnil ústupových bojů na francouzské frontě.
Velká Británie
Po porážce Francie se evakuoval na lodi Rod el Farag do Velké Británie, kam dorazil 13. července 1940. Zde nastoupil službu u 1. praporu 1. československé smíšené brigády. 5. dubna 1941 absolvoval britský poddůstojnický kurz. Následně byl vybrán pro speciální výcvik. Od 15. srpna 1941 si prošel kurzem útočného boje a následně paravýcvikem na STS 51 v Ringway. Poté si prošel ještě kurzem průmyslové sabotáže. Není bez zajímavosti, že stejným kurzem ve stejnou dobu si prošel i známější Jan Kubiš.
Operace BIVOUAC
Velitelem skupiny se stal František Pospíšil, zástupcem se stal Jindřich Čoupek a posledním členem výsadku se stal Libor Zapletal. Skupina měla za úkol provádět sabotážní akce. Mělo jít o sabotáže na železniční trati Moravská Ostrava – Přerov a v brněnské teplárně. Skupina byla vysazena 28. dubna 1942 na Požárech u Křivoklátu. Kontaktní adresy z Londýna však selhaly, a tak se parašutisté uchýlili k rodině Jindřicha Čoupka. Pospíšil a Zapletal se vydali hledat pomoc do Zlína. Zde však byli udáni a následně došlo k přestřelce s četníky, při které byl Libor Zapletal zatčen. Pospíšil utekl a vydal se varovat Čoupka. Bohužel se mu to nepodařilo.
František Pospíšil
Zatčení
2. května 1942 ve 23.00 vpadlo do bytu Čoupkových v Komíně gestapo. Zde byli zatčeni též rodinní příslušníci, mezi nimi i Ludvík a Tomáš Čoupek a Ladislav Staněk, kteří zde byli na schůzce s Jindřichem Čoupkem, aby zde projednali další kroky v jejich odbojové práci. Jindřich Čoupek odmítl spolupráci s gestapem, a tak byl po věznění v Kounicových kolejích převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 22. září 1942 popraven ve věku 24 let. Jeho otec zahynul v roce 1942 v koncentračním táboře Osvětim. Popraveni byli i oni tři zmínění účastníci schůzky. Jejich životní pouť skončila v Kounicových kolejích.
Zbylí příslušníci desantu
František Pospíšil dorazil do Brna pozdě. 4. května zašel do bytu Čoupkových, kde však čekalo gestapo. Došlo k přestřelce, po které se podařilo Pospíšilovi znovu uniknout. Podařilo se mu navázat kontakty na odboj na v Telči a Táboře. Gestapo mu však bylo na stopě. Nasadilo proti němu i bývalého parašutistu Karla Čurdu, který se dal na cestu zrady. Tomu se podařilo Pospíšila kontaktovat. 12. února 1943 byl Pospíšil vylákán Čurdou do Prahy, kde byl zatčen. I on odmítl spolupráci s gestapem, a tak byl převezen do Terezína, kde byl na konci října 1944 popraven. Libor Zapletal se po svém zatčení dal naoko do služeb gestapa. Celou dobu se však snažil z jeho spárů dostat. Když dorazil domů, tak jeho otec prohlásil, že spolupráce s okupanty nepřipadá v úvahu. Libor Zapletal tak unikl gestapu a navázal kontakt s odbojovou skupinou Zelený kádr, která sídlila v Hostýnských vrších. Poté se pokusil dostat do Švýcarska, odkud by pak odešel zpátky do Velké Británie. Byl však zatčen a následně deportován do protektorátu. Byl poznán a gestapáci s ním již nejednali v rukavičkách. Poté byl transportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 27. září 1944 oběšen.
Libor Zapletal
Prameny
Kmenový list Jindřicha Čoupka
Břečka, Jan - SILVER B neodpovídá
Břečka, Jan - Válka revue. Odbojáři v moravské metropoli
Encyklopedie dějin města Brna
