Cínovec sedí na lithiu za stamiliardy. Zničí to tady jako komunisti, bojí se místní

Cínovec sedí na lithiu za stamiliardy. Zničí to tady jako komunisti, bojí se místní
"Zrovna se sem vrátila zvěř," říká Václav Koudelka.
Některým místním se ale návrh nelíbí.
Zastání nacházejí místní u starostů, kteří se snaží spolu s krajem dosáhnout co nejvyšších kompenzací.
Nenápadná odbočka u silnice mezi městem Dubí a Cínovcem.
Foto: Jakub Plíhal
Tomáš Klézl Jakub Plíhal Tomáš Klézl, Jakub Plíhal
Aktualizováno 25. 2. 2024 8:25
Lithium za stovky miliard se ukrývá pod kopcem Cínovec v Krušných horách, poblíž česko-německé hranice. Těžit by se zde mohlo už za dva roky. Stát si od toho slibuje peníze, místní se ale bojí o životní prostředí. "Zrovna se to tady vzpamatovalo po tom, co napáchali komunisti, a zase to chtějí zničit," zlobí se. "Povolování je velmi přísné, nic neekologického tady nevznikne," oponují těžaři.

Je začátek února a husté lesy Krušných hor zahalila mlha. Dříve se tu lidé takových dnů báli. Za éry komunismu a těžkého průmyslu v severních Čechách sem s sebou sychravé počasí přinášelo jedovatý štiplavý zápach a mnohdy také kyselý déšť, který rozežíral lesy.

Dnes je zde vzduch svěží, několik hotelů na vrchu Cínovec dokazuje, že se tu rozvíjí turistický ruch. Oblast se pro svou hornickou tradici před pěti lety dostala dokonce na seznam světového dědictví UNESCO. A okolní bukové lesy mají být v blízké době jádrem nové chráněné krajinné oblasti.

"Všechno se tady spravilo. Ale teď se bojíme znova, bude to všechno brzy zase v čoudu," podotýká obyvatel města Dubí a pamětník starých časů, zatímco ukazuje k severu a vrchu Cínovec, na kterém stojí stejnojmenná osada.

Těžba a související průmysl by se mohly už za pár let do Dubí vrátit. Pod katastrem města, které bylo dříve známé hlavně jako centrum prostituce v Česku, leží tři procenta světových zásob lithia. Jde o největší naleziště v Evropě. Jeho hodnota se dříve odhadovala až na dva biliony korun. Dnes je to o několik stovek miliard méně, cena lithia loni začala prudce klesat. I tak označil premiér Petr Fiala zahájení těžby na Cínovci do roku 2026 za jednu z priorit své vlády. 

Místní proto s obavami vyhlíží, co příští roky přinesou. "Lidé si to pamatují a bojí se, že ve chvíli, kdy se lesy konečně vzpamatovaly, to začne zase od začátku. Že kvůli těžbě přijdou o vodu, že naroste doprava, že se sem nastěhují tisíce dělníků," popisuje další místní obyvatelka Monika Šteffenová.

Les u Dubí, kde by měl stát portál do dolu na lithium.
Les u Dubí, kde by měl stát portál do dolu na lithium. | Foto: Jakub Plíhal

Palety za miliony

"Jasně, těžař, to je sprosté slovo. Když se podíváte na Avatara nebo snad jakýkoli další film, tak vidíte, jak se na ně většina lidí dívá. Ale v dnešním světě se bez těžby neobejdeme. Spousta věcí, která nás obklopuje, je produktem těžby," říká geolog Tomáš Vrbický z firmy Geomet, která má přípravu těžby na starosti.

Jeho hlas se rozléhá rozsáhlou halou, kde firma ve vysokých regálech po paletách ukládá vzorky různých materiálů, které při geologickém průzkumu vyvrtala z hory. Hned je jasné, o jak velký a nákladný projekt jde.

"Čtyři tyhle palety vzorků stojí kolem dvou milionů," uvádí Vrbický. Pokračuje k červeným kontejnerům, kde jsou na prášek nadrcené vzorky. Mohou jich tady být tisíce, cena jednoho je přes tisíc korun.

"Tohle nás zajímá, ty lesklé části," ukazuje geolog na kus cinvalditu, tedy slídy s vysokým obsahem lithia. Název získal právě podle Cínovce, dříve nazývaného Cinvald. Šedý kámen se stříbrnými a bronzovými odlesky se neblyští tak silně jako zlato, ani s ním není potřeba zacházet v rukavičkách jako s radioaktivním uranem. Přesto by mělo být lithium v příštích desetiletích klíčovým prvkem.

Většina světových automobilek počítá s odklonem od spalovacích motorů a přechodem k elektromobilům. A právě lithium, mimo jiné to z Cínovce, by to mělo umožnit. Jde o klíčovou složku baterií nejen pro auta, ale také třeba elektroniku. "I díky tomu se po něm enormně zvedá poptávka," říká Vrbický.

Spíše než jako hrozbu vnímá těžbu pro oblast jako příležitost. "Vzniknou zde pracovní místa, je možnost na to navázat univerzity a nalákat sem geology. A turismus to neohrozí. Jsme v krajině, kde je hornictví kulturním dědictvím. Myslím, že není nic proti ničemu v tom pokračovat," míní.

Geolog Tomáš Vrbický s cinvalditem.
Geolog Tomáš Vrbický s cinvalditem. | Foto: Jakub Plíhal

Vysoce kvalitní hi-tech produkt

"O hoře sice zatím nevíme úplně všechno, ale víme toho hodně. Bylo provedeno 67 vrtů, navíc máme informace z předchozí těžby. Jedno říct můžeme: V Česku nyní nemůže vzniknout žádný neekologický provoz. Povolování je extrémně přísné a důkladné," tvrdí Roman Gazdík, mluvčí ČEZ. Polostátní společnost má v Geometu podíl 51 procent, zbylých 49 procent vlastní australská těžební firma European Metals Holdings. 

Plán Geometu je následující. V březovém lesíku na místě zvaném Sedmihoří mezi Dubím a Cínovcem by měl už za pár let vzniknout takzvaný portál, povrchový areál s pár budovami a vstupem do podzemí. Geolog Vrbický ho připodobňuje k dálničnímu tunelu se dvěma tubusy. Speciální stroje pak budou uvnitř hloubit chodby a nakládat materiál v hloubce zhruba 150 až 300 metrů pod zemí.

Mírně nadrcená ruda pak pocestuje sedm kilometrů do plánovaného areálu v obci Újezdeček na okraji Teplic, kde bude cílem dostat z materiálu co nejčistší lithium. "Budeme schopní vyrobit lithium karbonát s čistotou 99,99 procenta, což je vysoce kvalitní hi-tech produkt, chemická sloučenina přímo použitelná pro výrobu baterií," popisuje geolog.

Překonat budou muset několik údolí, katastry tří obcí i první zónu plánované chráněné krajinné oblasti. Ve hře jsou dvě varianty - lanovka, nebo zavěšený pohyblivý pás. Geomet nyní s orgány ochrany přírody a státními Lesy ČR domlouvá, jak zajistit, aby systém nenarušil krajinný ráz.

"Můžeme udělat průsek v lese, kdy to nebude vidět, což se víc líbí lidem. Nebo to dát na sloupy nad něj, což preferují Lesy ČR. Bude se muset najít nějaký balanc," dodává Vrbický.

Tudy by měla vést lanovka, která přepraví lithium do zpracovatelského závodu.
Tudy by měla vést lanovka, která přepraví lithium do zpracovatelského závodu. | Foto: Jakub Plíhal

Co sem přijde za lidi? ptá se starosta

Zatímco v Dubí se začne důl hloubit uprostřed lesa, dva kilometry od obydlených oblastí, nová továrna vyroste přímo za domem seniora Václava Koudelky v osadě Dukla, části obce Újezdeček. Tam se rozkládá ruina bývalé šachty a také několik průmyslových skladů. I tak jsou tu lidé ještě naštvanější než v Dubí.

"Tady bývaly krásné dubové lesy. Pak to vysekali a třicet let tam byla šachta. To pak padlo. Teprve nedávno se sem vrátila zvěř, obec se dala dohromady. A teď to přijdou znovu zničit," ukazuje přes svůj plot.

"Tady bývaly krásné dubové lesy."
"Tady bývaly krásné dubové lesy." | Foto: Jakub Plíhal

Toto místo vyšlo z rozsáhlého průzkumu okolí jako nejvhodnější. Průmyslový areál už tady je, navíc sem vedou koleje. To ale Koudelka odmítá. "Podívejte, my nejsme proti těžbě lithia. Ale proč by měli tu fabriku budovat přímo v zástavbě?" kroutí hlavou. 

Zastání lidé nacházejí u svých starostů. Podle Jiřího Kašpara (ODS), který od roku 2022 vede Dubí, vychází zdrženlivost místních vůči těžbě ze složité historie oblasti. "Severní Čechy už toho jako průmyslový region zažily hodně, ať už to byly různé průmyslové a chemické závody nebo těžba hnědého uhlí. Ostatně v listopadu 1989 se jako první začalo protestovat tady kvůli ovzduší," připomíná.

On sám se bojí i zhoršení sociální situace ve městě. "ČEZ tvrdí, že sem přemístí rekvalifikované horníky z povrchových dolů. Jenže hlubinná těžba je něco úplně jiného. Budou tedy muset najmout i dělníky z jiných zemí. A zase je tu otázka: Co to bude za lidi? A kde budou bydlet?" ptá se starosta.

Odpovědi zatím nemá ani Geomet. V současnosti čeká na výsledky studie proveditelnosti, která by měla ukázat, zda je vůbec možné na Cínovci začít těžit. Na konci loňského roku byla hotová prvotní verze, teď se její výsledky upřesňují ve větším detailu.

"Teprve pak proběhne studie EIA (posouzení vlivu na životní prostředí - pozn. red.), jejíž součástí budou všechny studie, které určí opatření, co se musí udělat, aby se co nejméně ovlivnilo okolí," říká mluvčí ČEZ Gazdík. "Rozumíme obavám lidí, že jim za domem vyroste továrna. Budeme se ale snažit s obcemi jednat a dojít ke kompromisu, který by byl přijatelný pro všechny," slibuje.

...
... | Foto: Jakub Plíhal

Čeká se také na změnu zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. O té ale zastupitelstvo nebude hlasovat, dokud nebude mít více informací, uvádí hejtman Jan Schiller (ANO). Další jednání mezi obcemi, krajem a těžaři se plánují na začátek března.

Hejtman se chce zasadit také o to, aby obce dostaly od těžařů dostatečné kompenzace. Hovoří se o několika desítkách milionů korun ročně. "Pokud to bude opravdu nevratný zásah, tak je třeba lidem naznačit, že dostanou plnou náhradu. A pokud mají manažeři ČEZ odměny v řádech desítek milionů ročně, tak se mi zdá takové číslo jen jako směšná nálepka," dodává Kašpar.

 

Právě se děje

Další zprávy